Kdo by si kdy pomyslel, že léčiva, která nás doposud chránila před nejrůznějšími chorobami, budou někdy v budoucnu představovat ještě větší rizika, než nemoci samotné?!

Člověk míní, život mění!

Všechno se vším souvisí, to lze také tvrdit o penicilinu, který nepochybně po jeho zavedení do lékařské praxe ovlivnil pokrok lidstva. Léčivá látka, která zachraňuje miliony lidí před jistou smrtí, je dnes příčinou mnohých problémů. Na Zemi žije 7 miliard lidí, většina obyvatel z tohoto počtu, je více či méně závislá na ochraně antibiotik.

S nadměrným užíváním těchto léků nám ale vzniklo nečekané nebezpečí, které je vyvoláno takzvanou antibiotickou rezistencí. V tomto případě jde o odolnost vůči antibiotikům, kterým se začíná vytrácet jejich věhlasná účinnost, na všudypřítomné zabijácké bakterie. Jestliže nám selhává spolehlivá a hlavně doposud účinná obrana vůči této mikrobiální hrozbě, pak jde bezpochyby o varující signál, který bychom neměli lehkomyslně přejít bez povšimnutí.

Tuhle znepokojující skutečnost bych přirovnal k tomu, jako bychom ztráceli pevnou půdu pod nohama. Kdybychom náhodou přišli o úplnou ochranu současných antibiotik, pokud to nějak nepřeženu, hrozil by nám zřejmě pád do středověkých časů. Na konci tohoto článku možná pochopíte, jaký význam mají pro společnost současná antibiotika, co lze od nich očekávat, a proč jsou tím strašákem pro 21. století, který může zapříčinit zánik lidstva!


Historie antibiotik

Za vznik penicilinu, respektive antibiotik, vděčíme skotskému lékaři siru Alexandru Flemingovi, který tuto léčivou sloučeninu objevil víceméně náhodou. Zapříčinila to kultivační miska, kterou neumístil Fleming do inkubátoru, jenž udržuje ideální teplotu pro růst bakterií.

Místo toho, aby naočkovaná nádobka s bakteriemi ležela v mikrobiální líhni při teplotě 37 °C, tak zůstala na několik týdnů mimo tento kultivační prostor. Plíseň, která později přerušila růst bakterií určených k laboratornímu pokusu, zaujala natolik Fleminga, že se začal ihned této neobvyklé plísni věnovat. Z tohoto vzorku vytvořil filtrát plísňové šťávy, kterou poté pojmenoval jako penicilin! 

První účinné antibiotikum se tak záhy představilo nepřímo světu, aby poskytlo za několik let účinnou ochranu před smrtelnými infekcemi. Tolik ve stručnosti o této epizodě, která měla zásadní vliv na celé lidstvo, ať už v tom pozitivním nebo negativním smyslu.

Jako zajímavost uvedu, že stopy antibiotik byly dokonce nalezeny v kosterních pozůstatcích starověkých Egypťanů a Núbijců. Také ve staré Číně, 2500 let před naším letopočtem, používali k léčbě infekcí obklady z plesnivého sojového mléka. Ve středověku se zas údajně na hnisající rány přikládal plesnivý chléb.
Antibiotika - ilustrační obrázek

Jsou základem naší existence!

Zatímco naši předkové se museli s nachlazením či virózou, vypořádat vždy po svém (třeba fytofarmaky), tak současná civilizace řeší sebemenší náznaky nachlazení, bez rozmyslu se silnými léčivy antibiotického charakteru. Takovéto chování však zbavuje tuhle společnost, odpovědnosti za své vlastní zdraví, neboť řádně vyléčená nemoc s dostatečnou rekonvalescencí, přispívá k posílení imunity, toho či onoho vícebuněčného organismu.

Vždyť nadarmo se neříká: „Co tě nezabije, to tě posílí!“ O našem zdravotním stavu to platí dvojnásobně, to mohou potvrdit zejména ti lidé, co v raném věku nikdy nestonali, aby v dospělosti neočekávaně trpěli nejrůznějšími zdravotními neduhy!

V tomto směru lze hovořit o zdravotním otužování, které nás později na bázi buněčné paměti, lépe ochraňuje před virózami či bakteriálními riziky. Je pravdou, že pravidelné očkování zbavilo tuto civilizaci mnohých závažných chorob, avšak ani tohle by se nemělo přehánět, protože očkovací látky, potlačují právě to přirozené otužování vůči nemocem.

Čím více budeme očkováni na banální nemoci, konkrétně na chřipkové viry, tím silněji nám bude slábnout imunita, což je z pohledu příštích generací, velice špatný vzkaz do budoucnosti.

Není divu, že v posledních letech slýcháváme zprávy o nových bakteriálních nemocech, které způsobují nečekaná úmrtí. Za zmínku stojí bakterie legionelly, která v roce 1976 na kongresu vysloužilých legionářů ve Philadelphii, skrz špatně udržovanou klimatizaci, usmrtila 36 účastníků tohoto shromáždění.

Také v minulosti žili s námi, bok po boku nebezpečné bakterie, které rovněž ohrožovaly životy tisíců lidí, nikoliv v té míře dnešního ohrožení. Současné populaci totiž z mnohých příčin (tj. chemizace potravin, znečištěné životní prostředí, nedostatek slunečního svitu, atd.) slábne ochrana důležitého imunitního systému.

Jak vidno, tato situace je z roku na rok dramatičtější, ne-li katastrofální. A pokud nenabudeme funkční ochranu, dříve fungujícího imunitního systému, což nelze v těchto překotných časech očekávat, nepochybně dojde k rapidnímu vyústění tohoto doutnajícího stavu, jenž může za nedlouho dospět až k celosvětové pandemii.

Není náhodou, že zdravotní organizace po celém světě bijí na poplach, neboť se obávají zdrcující pandemie, která by v době globálně propojeného světa, měla daleko fatálnější následky než v minulosti. Takže je nutné se proti nebezpečným bakteriím, vyzbrojit těmi nejsilnějšími, leč již dosluhujícími antibiotickými přípravky.

Nedávno zveřejněné informace o původci tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis), která vykazuje rezistenci vůči všem antibiotikům a chemoterapeutikům, je pro tento globalizující svět naprosto šokující sdělení, poněvadž každý desátý případ plicní tuberkulózy je smrtelný, jak uvádí WHO (Světová zdravotnická organizace).

Infekční kapavka, pohlavně přenášená nemoc, je překvapivě odolná vůči penicilinu, tetracyklinu, chinolonům a cefalosporinu. Rezistence je vskutku závažný problém, který se zatím řeší vynalézáním nových a ještě silnějších typů antibiotik. Jak dlouho, to takhle ale bude fungovat, to je otázka?
Bakterie - ilustrační obrázek

Proč jsou bakterie vůči antibiotikům rezistentní?

Podobně jako se člověk dokáže přizpůsobit nepříznivým podmínkám k životu, zvládají mikroby to samé, akorát s vyšší efektivitou, což z nich dělá dokonalou formu života, jenž může vzdorovat všem možným nástrahám a překážkám, omezující jejich reprodukční vývin.

Tyto jednobuněčné organismy nelze tudíž ničím pokořit, snad i proto, že nejde v tomto směru o škůdce života jako takového, ale spíše o určitou entitu dohlížející na kvalitu jiných organismů. Jejich účel musíme posuzovat podle absolutně jiných kriterií než dosud, jedině tak překonáme jejich nesporné nebezpečenství.

Abychom to paradoxně bakteriím, co nejvíce v jejich konání ulehčili, tak podáváme antibiotika pacientům častěji než povolují platné směrnice zdravotnických organizací, a tento fakt vede k této nebezpečné rezistenci.

Dlouhodobé podávání antibiotik potlačuje podstatně zmiňovaný imunitní systém, který se skrz tuhle neuváženost, dostává leckdy do chronického stádia. V akutních případech, kdy je potom nutné, co nejrychleji podat antibiotika, tyto léky selhávají.

Díky této odolnosti, rezistenci bakterií, jsou všichni nemocní pacienti v ohrožení života. Uvědomují si tuto skutečnost lékaři? Jakmile budeme s rozumem využívat antibiotika, rezistence na tato léčiva se sníží, což každému z nás v případě úderu agresivnějších bakterií, nepochybně může zachránit život!


Hrozí nám bakteriální holocaust?

V této uspěchané době, plné stresů a jiných negativních vlivů, je náš zdravotní aparát doopravdy přetížen, což vyvolává únavu a nemoci dnes neznámé. Žádné onemocnění, byť by šlo jen o triviální nachlazení, pokud se poctivě a svědomitě neléčí, není nikdy banální!

Jenomže ze strachu o své pracovní místo, jsou dnes mnozí zaměstnanci přinuceni chodit s chřipkou do práce. Jak známo, přechozená chřipka, může vést až k transplantaci srdce. Každé nedostatečně vyléčené nachlazení, způsobuje navíc šíření virových infekcí, ze kterých mohou později vznikat epidemie.  
Bakterie - ilustrační obrázek

O zdravotních nákladech spojených s následky každoročních chřipkových epidemií, nemá smysl ani hovořit! Ačkoliv se může na první pohled zdát, že většina států k tomuto problému přistupuje zodpovědně, ve skutečnosti je pravda na hony daleko.

Místo toho, aby se státní instituce soustředily na prevenci, hygienu a příčiny podlomeného zdraví obyvatel, jsou nám beztrestně do úst vkládány potraviny, které lze klidně označit za původce vysoké nemocnosti.

Musím připomenout, že kvalitní strava je základem pevného zdraví, o to víc je trestuhodné, že jsme syceni jídlem, které je chudé na minerály, vitamíny, vlákninu, ale zase obohacené o antibiotika, které podněcují tu nežádoucí rezistenci bakterií.

Bohužel, mnoho lidí těmto výtkám vůbec nedůvěřuje, neboť většina z nás nemá ani tu nejmenší potuchu, co všechno je nám do potravy vkládáno?! Opomenuli, nebezpečná éčka a různé chemické přísady, které jsou součástí našich zpracovaných potravin, tak je dnešní výživa úplně kontaminovaná (otrávená), potravinářským průmyslem využívajících služeb antibiotik, třeba při léčbě hospodářských zvířat.

Nedávný skandál s polskými kuřaty, ve kterých byly nalezeny stopy zatím neznámých antibiotik, předchozí domněnku jen potvrzuje! Znečištění těmito a jinými léky, je víc než tristní!

I když jsme státní veterinární správou veřejně ujišťováni, že konkrétně masné produkty neobsahují nadlimitní koncentrace antibiotik, vzhledem k nárůstu rezistentních bakterií, lze tomuto tvrzení dost těžko uvěřit! Polští, ale nakonec i tuzemští farmáři jsou živým důkazem toho, že současný systém velkochovu zvířat, se bez použití těchto antimikrobiálních léčiv prakticky neobejde!

Krmné směsi mají poměrně krátkou trvanlivost, ohrožují je zhoubné plísně, z tohoto důvodu se musí tato živočišná potrava, obohacovat o tyto zmiňované medikamenty. S tímto ochranným opatřením krmiv se též setkáváme u drůbeže, ale také u včel.

Obdobná, ne-li ještě horší situace, panuje u chovných ryb, kde koncentrace antibiotik, např. u lososa převyšuje všechny bezpečné limity. Takový 4 kilogramy těžký losos, během svého života dostane do sebe bezmála 400 gramů antibiotických léčiv!

Musíme si uvědomit, že rezistence vzniká také u všech hospodářských zvířat, z této příčiny vznikají nové a především rezistentní bakterie, které ohrožují posléze samotného člověka. Ve Skotsku se již o rozruch postaral nový virus šířící se mezi lososy, zatímco Kanadu ohrožoval nový kmen agresivních bakterií.

Ovšem antibiotika se do našeho potravního řetězce, dostávají prostřednictvím pitné vody. Nadužívané léky totiž odcházejí do vody, buď to močí nebo stolicí, tím pádem jsou tyto léky zdrojem poměrně velkého znečištění. Penicilinové sloučeniny pronikají do organismu člověka nejen formou tablet, ale také skrz životní prostředí a stravu, což je velice znepokojující skutečnost!

Vzhledem ke všem možným civilizačním projevům této doby (tj. poškozené životní prostředí, narušená imunita obyvatel, atd.) lze téměř s jistotou očekávat černý den v dějinách lidstva, který pravděpodobně vyvrcholí hrůznější katastrofou, nežli byla ve středověku černá smrt – Mor! Pokud tedy nezměníme náš stávající přístup k této lidstvo ohrožující problematice.


Antibiotika nejsou jen léky, ale také jedy!

Třebaže nás léčí, zachraňují před smrtelnými infekcemi, jsou medikamenty na penicilinové bázi pouhými jedy, které podporují růst plísní v těle. Přítomnost kvasinky v organismu lze rozpoznat chutí na sladké. Kvasinky, čili plísně, potřebují nutně ke svému růstu cukry.

Například kvasinky rodu Candida, se dávají do souvislosti se vznikem rakovinových onemocnění. Některá antibiotika jsou rovněž genotoxická, to znamená, že zatěžují epigenetické prostředí a působí na funkci genů, čímž může dojít k narušení mnohých funkcí v těle. 

Neměli bychom brát vedlejší účinky antibiotik na lehkou váhu, mohou narušit funkci ledvin, jater, kostní dřeně nebo jiných orgánů. Tyto medikamenty někdy také vyvolávají alergické reakce od těch nejlehčích forem, jako jsou vyrážky, svědění až po anafylaktický šok.

O skutečné alergii na antibiotika však nelze hovořit, protože se vždy jedná o vedlejší účinky na tato léčiva. Bylo by dobré ještě vědět, že antibiotika na chřipku či běžné nachlazení nepomohou!

Chřipku vyvolávají viry, zatímco zánět středního ucha, angínu a jiné nemoci, na které antibiotika účinkují, způsobují pouze bakterie. Když sečteme všechna pozitiva i negativa antibiotik, je naprosto zřejmé, že jde o jedovatý lék ničící ty nejnebezpečnější bakterie, ohrožující život člověka. Nesmíme ale zapomenout na to, že antibiotika jsou lékem i jedem, a podle toho se s nimi musí zacházet!
Jelikož většina lidí, negativní zprávy a úvahy o tom, co se děje, nechce ani slyšet, nemohu očekávat, že bude následovat pochvalná reakce na tento článek. Vyvstává však otázka: „Má smysl zavírat oči před tím, co lze ještě nějakým způsobem ovlivnit?!“ 
Virus a Bakterie - ilustrační obrázek

KONEC



REKLAMA
Vážení zákazníci, přátelé, v tomto obchodě se snažíme dosáhnout absolutní harmonie, neboť ta je nezbytným předpokladem k dobré náladě a spokojenosti, zvlášť při volbě a nákupu potravin. Z tohoto prostého a jediného důvodu, vznikl obchodní název, který se skládá ze tří slov - ORIENT (východní) NATURE (příroda) SHOP (obchod).

 

              Vaše názory a postoje ovlivňují miliony lidí