Vše
co je kolem nás se neustále mění a
proměňuje, včetně lidské tělesné
schránky, která je živoucím důkazem
procesu této přeměny. Ovšem s
nezdolným pronásledovatelem, čili věkem,
prochází touto časovou transformací,
rovněž námi sdílená krajina. Pokud
opakovaně fotografujeme jedno a to samé místo,
již po pěti letech spatříme určité
odlišnosti, co vehementně dokreslují ony změny ve
sledovaném okolí.
Těchto očividných změn si též povšiml
i slavný ruský botanik – Ivan
Vladimirovič Mičurin. Samozřejmě, že v jeho případě
nešlo o pozorování
měnící se krajiny nebo člověka, neboť v
Mičurinově hledáčku experimentálního
bádání byly výhradně
zastoupeny rostliny. Mičurin totiž vypozoroval na
rostlinách, jejich odolnost přežití v
extrémních podmínkách,
chladného a horkého počasí. Zrovna
tohle inspirovalo Mičurina k tomu, aby započal šlechtit
takové rostliny, které by dokázaly
současně vzdorovat, jak mrazům, tak i suchům, což jsou
nejčastější příčiny
špatných sklizní.
Zpočátku pěstoval ovocné kultivary
vhodné pro oblast středního Ruska, později
však využil ovocných odrůd z jiných
regionů Asie, rostoucích v chladném klimatu s
krátkou vegetační dobou.
Například křížením
evropských jabloní, vyšlechtil cca 300
nových odrůd ovoce, zejména těch
jabloní, co byly vhodné pro drsné
podmínky vnitrozemského podnebí
středního Ruska. Přesunul tím hranice
pěstování ovoce výrazněji směrem k
severu. Pokrok šlechtění posléze
změnil celou řadu ovocných stromů, ale i rostlin, respektive
původní vlastnosti plodů, barvou počínaje a
chutí konče.
Díky tomu máme v současnosti
větší sklizně než v minulých
dobách, to zabezpečilo nakonec celému světu
potravinovou dostupnost. Jenomže dnes se k naší
lítosti rostliny a ovocné stromy,
nešlechtí tou zdárnou
přírodní Mičurinovou metodou, ale
výhradně genetickou manipulací!
Proto ovoce a zelenina ztrácí svou
dřívější dobrou chuť, na kterou my
dnes zapomínáme. Výsledkem těchto
genetických úprav jsou zcela jiné
plodiny, určené komu jinému, nežli
nám lidem. Bohužel s tímto
vylepšeným šlechtěním, ruku
v ruce započala nová éra takzvaného
genetického klonování. V roce 1997 byl
dokonce oficiálně potvrzen
úspěšný pokus v
klonování, a do historie se tak jako
první zapsala naklonovaná ovce
„Dolly“.
K čemu má
být klonování
prospěšné?
Jednak
k reprodukci, kdy dochází k
vytváření nových živočichů, ale i k
terapeutickému klonování,
které již využívá současná
medicína, především pak v boji proti
neplodnosti (neplodnost je dnes považována za skutečnou
nemoc).
Ačkoliv byly vytvořeny jisté omezující
mantinely, které brání třeba
klonování samotných lidí,
snahy o prolomení tohoto zákazu jsou dnes
výraznější než kdy dříve.
Vynořily se první zvěsti o naklonovaných dětech,
které jsou už nyní mezi námi. Ať tak
či onak, kampaně obhajující
klonování lidského druhu,
nás mají systematicky otupit vůči
přetrvávajícímu veřejnému
odporu.
O nových klonovacích experimentech
slýcháváme dnes a denně z
nejrůznějších médií,
které přinášejí
senzační zprávy o naklonovaných
zvířatech atp. Všechny tyto pokusy jsou
oficiálně páchané snahou o
zušlechťování
hospodářských zvířat, aby dodaly
jejich konzumentům, např. zdravější maso s
nižším obsahem cholesterolu, nebo
mléko s vyšším
podílem vápníku apod, což je
prý v zájmu většinové
společnosti!?
Takto
upravené potraviny jsou potom do jisté
míry snad i zdravější, ale ne pro
stávajícího člověka – Homo
sapiens! Podle zastánců evoluce jsou změny v
jídelníčku u všech
živočišných druhů, příčinou
pozdějších genetických změn. Jak dobře
víme, člověk byl původně býložravec, než se z
něho stal zřejmě kvůli změnám v zemském klimatu
všežravec, pojídající
též maso.
Pokud se budeme stravovat jinými potravinami než
požíváme doposud, nehrozí
nám náhodou podle evolučního
schématu další skok (proměna) v tomto
neustále se měnícím rytmu života?
Co to vlastně znamená?
Geneticky
upravené plodiny, ale i klonované maso, přesto že
vám někdo jiný bude tvrdit pravý opak,
nejsou pro současného člověka vhodné potraviny,
ba co víc, takováto potrava je přímo
životu nebezpečná! Ovšem pro nové
lidské tvory (hybridy) není upravená
potrava v žádném případě, tak jako pro
ne-hybridy škodlivá, je tomu právě
naopak!
Když se zamyslíme nad prosakujícími
informacemi o tom, že GMO plodiny např. Bt-kukuřice není
dnes odolná vůči svému přirozenému
škůdci „kořenožrout
kukuřičný“, (mimochodem genetičtí
šlechtitelé slibovali ještě před
masivním zavedením GMO osiv,
výrazný úspěch v boji s těmito
škůdci, rovněž garantovali úspory za
vynaložené herbicidní postřiky a
taktéž vyšší
úrodu??) vyvstává
zásadní otázka, k čemu jsou tyto
geneticky pozměněné plodiny vlastně dobré? K
jakému účelu a proč byly do
potravinového řetězce lidí zavedeny, když
nesplňují vůbec nic z toho, co bylo kdysi spotřebitelům
slibováno!
Nejsou čistě hypoteticky určené pro nový mnou
nastiňovaný genetický druh člověka?
Zatímco lidem z rodu Homo sapiens mohou upravené
plodiny způsobovat neplodnost a jiné
vážné zdravotní komplikace,
hybridním lidem geneticky pozměněná strava
naprosto vyhovuje, pro jejich organismus může být dokonce
nezbytná!
Uvažovat neotřele nad tím, co je pro hybridního
člověka prospěšné, a co nikoliv, když
klonovaní lidé podle
oficiálních zdrojů přeci neexistují,
to postrádá jakéhokoliv
racionálního smyslu, byť by šlo jen o
úvahu. Ale je tomu tak doopravdy? Kdo je v
dnešní době garantem toho, že se s
lidskými embryi po celém světě neexperimentuje
nebo neobchoduje, aby nedošlo k vývoji tzv.
super-člověka.
Pokud je v západních zemích
platný alespoň nějaký etický kodex,
který podobné pokusy s lidskými embryi
vysloveně zakazuje, tak naproti tomu jiné země –
viz Čína, Rusko, Írán, co
chtějí stůj co stůj, předstihnout v pokroku
západní státy světa, nebudou nikdy nad
podobnou příležitostí dlouho otálet.
Předpokládám, že se tyto země s vervou sobě
vlastní, vrhly již dávno do vývoje
– SUPERČLOVĚKA!
Některé
indície o podivných či zcela
výjimečných lidech už existují.
Čínská plavkyně „Jie
Š'-wen“ na londýnské
olympiádě, nejenom že uplavala famózně
světový rekord, ale ona v závěrečném
úseku závodu dokonce předstihla i její
mužský protějšek, což je zcela
nevídané! Nepředstavitelně tvrdý až
přímo nelidský tréning,
stojí pravděpodobně za tímto
výsledkem, možná ale tento senzační
úspěch tkví úplně v něčem
jiném.
Kdo ví, třeba jsme tak v přímém
přenosu shlédli vůbec toho prvního
lidského hybrida (super-člověka) v akci, pokud
ovšem nešlo o doping, jak naznačují
mnozí američtí novináři. Kam až tohle
může dojít si ve skrytu duše
nedokážeme vůbec představit, jenomže ty státy
nebo země, co by chtěly vlastnit např. super-vojáka,
který nemá potřebu spánku,
nepřemýšlí nad vražednými
rozkazy, nezná soucit, bolest, únavu, strach, to
lze už pochopit!
Pole
působnosti naklonovaných lidí, je oproti
stávajícímu člověku de-facto
neomezené, neboť v každém
konání bude tento hybridní
výtvor přečnívat svého
současného konkurenta, čili člověka Homo sapiens.
Položme si důležitou otázku? Znáte
nějaké rodiče, co by netoužili mít ze
svého syna či dcery génia, navíc
naprosto zdravého, fyzicky odolného,
své vrstevníky
převyšujícího jedince? Pokud by
takováto možnost byť jen hypoteticky existovala,
nemyslíte si, že by budoucí rodiče z řad
vlivných a bohatých obyvatel, nevyužili
této lákavé nabídky,
mít u rodinného krbu
„Superstar“ potomka – nadčlověka!
Podobnými
úvahy nad vytvořením zcela
unikátní dokonalé lidské
bytosti (rasy), se rovněž zabývalo nacistické
Německo. Nacisté totiž věřili v existenci
nadřazené rasy mající
zvláštní atributy např. fyzickou
krásu, kreativitu, lepší schopnost
myšlení, shrnutě řečeno –
NADLIDÍ. Tato teorie se stala jednou z hlavních
politicko-propagandistických ideí,
tehdejšího Německa,
vyzdvihující
„správné Němce“ nad
jiné Němce.
Árijská rasa měla být tou vyvolenou
rasou, co by vládla celému světu, na
úkor jiných méně cenných
humanoidních bytostí.
Obávám se toho, že současný
genetický pokrok nás v uvrhne v
neskutečný závod o
formování a vývoj nového
lepšího člověka.
Je to i logické, žádná mocnost na
tomto světě, nebude chtít zaostávat vůči
té druhé, proto započnou (možná již
probíhají) nepředstavitelné boje o
lidský genom, který bude z roku na rok v
laboratořích patřičně vylepšován. Ve
vzájemném soupeření
vyhrává jenom ten národ,
který vytvoří tu naprosto dokonalou super-rasu.
Jsou mezi námi a nevíme o tom!
Nedá
se rovněž vyloučit, že vznikla v utajení
mezinárodní úmluva, která
se snaží podobným závodům
předejít, proto dochází k
jisté regulaci, a to takovým způsobem, aby
žádná země na světě nepřišla
zkrátka, a všichni byli spokojeni. V
rámci tajného projektu
„lepší člověk“ mohou
být lidé geneticky a hlavně nevědomě
transformováni na jinou rasu člověka.
Vzpomeňme na obrovský humbuk, který vzplanul
kvůli prasečí chřipce. Celá EU včetně ČR nechala
masivně naočkovat své obyvatele vakcínou proti
tomuto viru, který nebyl nikterak
agresivnější než běžně se
vyskytující sezonní
chřipkové viry. Čeští
vojáci byli navíc k tomuto
očkování nuceni, proč!?
Co
obsahovala tato vakcína? Lze konspirativně spekulovat i o
tom, zda tyto očkovací preparáty proti
prasečí chřipce, nebyly náhodou vyvinuty k
jednomu a tomu samému účelu, tedy změnit
budoucím matkám i otcům jejich genom tak, aby
později narozené děti těchto naočkovaných
lidí, jednou vykazovaly odlišné
genetické vlastnosti, než mají jejich
vlastní rodiče.
Nevědomky vedle nás mohou vyrůstat zcela
odlišní potomci, kterým nebudeme dost
dobře v jejich projevu a chování rozumět. Ano,
nemusíme o tom doopravdy nic vědět, přesto už dlouhou dobu
jsou zde s námi!
Co
je ale špatného na super-člověku, když
nová rasa může být dokonce pro celý
svět přínosná? Avizovaný prospěch by
mohl platit pouze v tom případě, kdyby se DNA
lidí měnila přirozeným způsobem tj. –
evolučním procesem, Stvořitelovou vůlí, nebo
náhodným vývojem apod, nechť si
každý vybere dle svého gusta.
Ovšem pokud bude tento dnešní člověk,
sám sebe měnit ve zkumavkách
biochemických laboratoří, dojde k
narušení oné
základní rovnováhy, jenž
nám všem byla při vzniku života přisouzena.
Ilustrujícím
příkladem tohoto zjevného nebezpečí
jsou geneticky vyšlechtěná rajčata.
Hybridní rajčata na rozdíl od svých
původních předchůdců, vypadají na
první pohled nádherně, jsou pěkně
tvarovaná, vynikají dokonale červenou barvou po
celém povrchu jejich plodu (původní druhy neměly
takto dokonalou barvu) a dokonce vykazují svou typickou
tomatovou vůni.
Ti
čtenáři, co pamatují ještě
nepoškozenou chuť českých polních
ne-hybridních rajčat, jistě mi dají za pravdu, že
současné tomaty se nedají nikterak
srovnávat s těmi dřívějšími
plody. Pod povrchem této nádherné
slupky uvnitř rajčete, se dnes ukrývá zcela chuti
zbavená dužina.
Paralela s člověkem a rajčaty je víc než totožná,
poněvadž na první pohled hezky
vypadající muž či žena, s obdařeným
kouzlem své osobnosti, má uvnitř této
idylické skořápky (duše) ukrytou zlou
ne-empatickou povahu, která
nesnáší onu přirozenost
pocházející z dokonalosti
moudré matky přírody.
Takovýto (ne)člověk nenávidí
náš rod Homo sapiens, hnusí se mu a
opovrhuje jím, je to bez obalu řečeno –
genorasista! Někdy v budoucnu (možná už dnes) i kvůli jeho
intelektu, obsadí ty nejdůležitější
posty ve státní sféře, ve
firmách či ve vrcholové politice, a to mu
umožní, aby svého Stvořitele (nás
lidi), jednou a provždy poslal navždy k čertu!
Nezapomeňme, člověk se
nemůže povyšovat nad samotný akt
stvoření, nad tuto
všeobsahující Moc, která
nepochází z této planety, z tohoto
světa. Proto jakékoliv výtvory z oblasti
klonování, jsou dříve či později
předem odsouzeny k trvalému neúspěchu, a na tohle
by genetičtí inženýři, zejména pak
jejich chlebodárci neměli zapomínat!
KONEC
REKLAMA