NEGATIVNÍ POHLED DO BUDOUCÍCH ČASŮ!
28.08.2013  Josef Čáp     

Budoucnost a štěstí lidstva závisí na vědě. Běda lidské společnosti, jestliže nepochopí tuto jednoduchou pravdu. Kdybychom v dnešní době přišli o naše technické prostředky a výdobytky, většina lidí by s naprostou jistotou zemřela. Tohle konstatování však neplatí pro domorodé kmeny žijící v odlehlých koutech světa. V některých případech je primitivní způsob života efektivnější, neboť neopomíjí svou budoucnost, na rozdíl od moderně smýšlející společnosti, která přichází jednak o své vjemové smysly, ale také o důležitou odpovědnost vůči příštím generacím. 


Co lze očekávat od budoucích potravin?

Není vůbec těžké se dovtípit, kam současná civilizace vlastně spěje. Copak toho bylo napsáno málo, vzpomeňme si na slavné romány od Jules Verna, také od J.R.R Tolkiena, nebo Karla Čapka, kde se v těchto pozoruhodných dílech dočítáme, že o blahobytu lidstva rozhoduje především jeho morálka a technická vyspělost. Jenomže, pokud se etika začne vytrácet a skloní se před úspěchy moderní vědy, začne se z našeho druhu vytrácet lidství, ona síla ducha, která nás kdysi pozvedla nad ostatní živočichy svým rozumovým nadáním. Jestliže někdy dojde k této evoluční proměně, přičemž nelze vyloučit, že k tomuto posunu již nějakou dobu dochází, nebudeme to my, ale průmyslové výtvory zhýralého člověka, které budou ovládat křehký život tohoto zranitelného světa. Tento proces zanikajícího lidského ducha je nejlépe pozorován v biochemických laboratořích, kde elektronické mikroskopy mají mnohdy větší slovo, než rozum a nezkalený úsudek lidského jedince. Technologie se nám stala náboženstvím a elektronika zas vírou, zatímco přesvědčení o Stvořiteli, je všeobecně vnímáno za projev slabosti, nebo ještě hůře za novodobou zaostalost. Nakonec proč bychom měli věřit v Boha, kterého se snaží nahradit exaktní věda, jenž se tváří takovým způsobem, jako by ona jediná znala na vše správnou odpověď.

V případě, že někdy v budoucnu zaznamenáme celosvětový nedostatek potravin, budou to právě vědci z biochemických laboratoří, kteří přinesou této civilizaci spásu v podobě uměle vyrobeného jídla, které hravě nakrmí všechny hladovějící obyvatele na této planetě. K této imaginární záchraně lidstva dochází již teď, takřka každodenně nás o tom informují média, která popisují biochemiky jako hrdiny, kteří se snaží z buněk svalové tkáně zvířat, vyprodukovat prostřednictvím biopsie poživatelné maso. Zakrátko až bude tohoto cíle dosaženo, a lidstvo okusí tuhle laboratorní bílkovinu (maso), bude pro každého z nás příliš pozdě, hledat alternativu k této stravě, neboť ta přirozená navždy skončí v propadlišti dějin. Jestliže se domníváte, že by laboratorní maso nikdo nepojídal, tak se velice mýlíte. Nekonečné zvyšování cen u potravin, které je v současnosti nepochybně podněcováno, zřejmě kvůli snadnějšímu přijetí této budoucí stravy do našeho běžného jídelníčku, zdárně napomáhá tomuto potravinovému puči. Vegetariáni sice mohou tomuto trendu na první pohled zatleskat, leč v tomto případě nejde o přesvědčení neubližovat zvířatům, protože v popředí této snahy stojí ponurý byznys, který nemá s empatií nic společného. Takže, utrpení zvířat stejně neskončí, budete tomu právě naopak, neboť většina zvířeny vyhyne, zachráněný zbytek poslouží výhradně k laboratorním (bolestivým) pokusům!

V době vzniku prvního umělého sladidla sacharinu, by nikoho v roce 1879 ani ve snu nenapadlo, že tento objev v budoucnu nahradí klasický řepný cukr. A jaká je dnešní realita? Náhradní sladidla původně určená pro diabetiky, jsou obsažena ve všech zpracovaných potravinách, jejich stopy nalézáme dokonce i v lécích, aniž by to někoho příliš trápilo, navzdory jejich zdravotně negativním účinkům. Postačilo vyvolat zdánlivý dojem, že tato náhradní sladidla jsou zdravější než přírodní cukr, aby se sladidla pro diabetiky staly převažující surovinou v potravinářském průmyslu. Za pár let si již nikdo nevzpomene, jak chutnal dříve ten vynikající přírodní řepný či třtinový cukr!

Jsou peníze hybnou silou evoluce, která ovlivňuje naši budoucnost?

Není pochyb o tom, že hlavní příčinou této zřetelné manipulace, je čirá ziskuchtivost potravinářského průmyslu, kterému v této sféře působení vzniká prostor k nepředstavitelné moci. Svět je v rukou toho, kdo jej sytí! Obchod s těmito laboratorně vyrobenými potravinami, dosáhne jednou takových nepředstavitelných rozměrů, že jiné stravy na této planetě nebude! Není asi náhoda, že někteří výrobci herbicidních postřiků, záměrně vyrábějí takové chemikálie, které prokazatelně usmrcují medonosné včely. Někdo mocný z potravinářského odvětví, správně pochopil Einsteinova slova, tedy jeho slavný citát o včelách: „Pokud by zmizely včely, zbývají lidstvu jen čtyři roky života.“ Bohužel, Einsteinův pravdivý výrok se stal inspirací pro někoho, kdo chce dosáhnout absolutní kontroly nejen nad potravinovým obchodem. Jinak řečeno, dokud se budou pěstovat zemědělské plodiny tradičním způsobem, čili pod širým nebem, nelze tyto potraviny nového věku začlenit do celosvětové prodejní sítě. Nejprve musí vzniknout příčina a následek, který tento krok formálně posvětí.

Pokud by někdy v budoucnu přišlo lidstvo o veškerá včelstva, tohle by byl ten zlomový moment, který by otevřel nevratnou cestu k těmto pseudopotravinám, které mají nesporný potenciál v časech budoucích. V příštích letech nám skutečně hrozí úbytek přirozeně pěstovaných plodin, to platí zejména pro ovoce a zeleninu. Jestliže se i na dále budou zhoršovat klimatické podmínky k pěstění zelených plodin (sucha, mrazy, povodně), nebo dokonce vymřou hmyzí opylovači (včely), potom logicky dojde na tuto černou vizi laboratorně vyráběných potravin. Jak se v budoucnosti asi projeví tento troufalý plán, když si někdo hraje na Boha, aniž by k tomu měl jeho pověření?

Vize o tom, jak se budou vyrábět potraviny...

Velkoprodukce španělských rajčat probíhá v současnosti v zatemněních sklenících, sluneční svit je zde nahrazen umělým osvětlením. V těchto nepřirozených podmínkách ztrácí zelenina svou přirozenou příchuť, nikoliv tvar a barvu. Ovšem v budoucnosti už tomu tak možná nebude. Předpokládám, že ovoce a zelenina se stane zájmem průmyslové výroby. V obřích biologických výrobnách, představme si nádobu o velikosti jaderného reaktoru, se zde bude tvořit (průmyslově vyrábět) tzv. potravinová hmota, připomínající organickou strukturu dřívějších plodin (např. hrušky, jablka, okurky, rajčata, atp.) Takto vyrobená substance se bude vkládat do elegantních obalů, které obdrží vzhled a tvar, kdysi původního ovoce či zeleniny. Maso se bude vyrábět obdobnou technologií, taktéž v obřích biologických reaktorech. V těchto gigantických výrobnách se budou vyrábět různé druhy masových hmot, od vepřového masa počínaje a rybím konče. Je patrné, že produkce laboratorních potravin se jednou stane víc než realitou, neboť touto popisovanou technologií budeme neomezeně tvořit cokoliv, včetně dokonalého člověka.

Dnes kupujeme vodu, za pár let přibude dýchatelný vzduch!

V těchto časech zaznamenáváme systematické odlesňování po celé zemi, pokud tahle devastace zejména u tropických deštných pralesů neustane, tak během příštích 100 roků zelené plíce světa úplně vymizí. Více než 50 procent veškerého kyslíku v naší atmosféře produkují řasy, ale kvůli měnícímu se klimatu, umírají též nejvýznamnější mořské rostliny. V mořích a oceánech i proto ubývá dramaticky kyslíku, to se projevuje vymíráním ryb a celého mořského ekosystému. Jestliže nezavřeme oči před touto hrůzostrašnou realitou, není pochyb o tom, že v budoucnosti bude kyslíku a vůbec dýchatelného vzduchu nedostatek. Mrtvé oceány a odlesněná země (poušť) nemohou zajistit dostatečné množství tohoto životadárného plynného prvku. Nesnesitelná vedra a chybějící kyslík, vyžene příští civilizaci do útrob podzemí. V těchto podzemních prostorách vzniknou gigantická města, kde se bude chemicky vyrábět kyslík. Pochopitelně, když se něco produkuje, musí se to také prodat. Takže, dýchatelný vzduch se stane v budoucnosti nejcennější obchodní komoditou. V této době pracujeme za peníze, ale zanedlouho (v budoucnosti) už to bude patrně za kyslík či vodu!

Vzhledem k tomu, že právě v této proměnlivé éře vytváříme, šťastnou nebo chmurnou budoucnost, jsou kupodivu naše nákupy v obchodních domech, tím nejrozhodujícím hlediskem, které zhmotní jednu či druhou variantu podoby následujícího věku. Nenechme se zastrašit reklamou a nakupujme skutečné potraviny, odmítejme plasty, recyklujme, vyhýbejme se chemii, nedovolme pokroku, aby o nás rozhodoval. Jelikož tuto přenádhernou planetu všichni aktivně usmrcujeme, měli bychom si vizuálně vyobrazit následky takového jednání, abychom zabránili této zkáze a úpadku, dokud je čas! Náš nezájem o budoucnost vyplývá z pouhého strachu, kdo by chtěl dopředu znát datum svého zániku (úmrtí) ? Bohužel, kvůli této obavě pak odmítáme naslouchat, varovným prorockým věštbám, dnes výstrahám z ekologických sdružení, dokonce i vlastní intuici, která podléhá očividné letargii. Za každou cenu chceme slyšet jenom dobré zprávy, ať je situace jakkoliv dramatická. Pohoda v mysli člověka vyhrává vždy nad nepohodou, kvůli tomuto vrozenému postoji však přicházíme o pevnou půdu pod nohama.

Nezapomeňme: „Záleží vskutku jenom na nás, zdali dopustíme, aby naše vnoučata v budoucích časech, žila v pomyslném království hlodavců, nebo na modré planetě s čistou vodou a dýchatelným vzduchem. Co víc člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti, když ví, že budoucnosti na úkor zítřka neublížil!“

_______________________________________________________________________________



-konec-