KLAMNÁ PŘEDSTAVA O VYSPĚLOSTI CIVILIZACE Z 21.STOLETÍ  
16.07.2012   Josef Čáp
KLAMNÁ PŘEDSTAVA O VYSPĚLOSTI CIVILIZACE Z 21.STOLETÍV každé době se lidé domnívali, že je jejich civilizace ve srovnání s minulostí na té nejvyšší možné a nejvyspělejší úrovni. Přítomnost dost často upírá, minulým časům zrovna ty zásluhy, na kterých je samotné bytí budoucnosti existenčně závislé.
Žijeme výhradně svou přítomností, aniž bychom se zpětně ohlédli do historie, která nás jednak obohacuje, zároveň i varuje, ale hlavně k něčemu intuitivnímu předurčuje. Ovšem bez respektu k oné minulosti, není zdárné budoucnosti, toto tvrzení se již nejednoukrát v dějinách lidstva bezesporu potvrdilo.

Civilizační zaostalost?

Vzpomeňme na věhlas antického Řecka, které započalo kolem roku 800 př. n.l. a skončilo nenávratně epochou středověku. Filozofie starého Řecka, umění a věda, rázem zmizela z povrchu zemského, což přivedlo všechny pozdější generace, oproti oněm antickým časům, do stavu zjevné hibernace. K zájmu o tuto dávno zapomenutou kulturu (věk), opět došlo v průběhu renesance v dobách klasicismu (18. - 19. století). Mnozí současní historici odvozují tento náš západní svět, právě od starořeckého zřízení, které je mnohdy spojováno se současným demokratickým systémem. Kdyby se velice vyspělá antická doba, neocitla teoreticky pod středověkým tmářstvím, což byl mimochodem ve vývoji lidstva krok zpět, a éra této „Řecko-římské“ civilizace nikdy neskončila, jak by asi vypadal tento současný svět?

Vyspělost či nevyspělost

Naše celá společnost je z roku na rok nemocnější, vyskytují se jiné neznámé nemoci, epidemie, virové nákazy, ale i dříve snadno léčitelné infekce, jsou proti minulým osvědčeným medikamentům rezistentní ( to jsou nové a agresivnější kmeny- kapavky, tuberkulózy, žloutenky, chřipky, atd.). Stále více lidí trpí různými alergiemi, depresemi, neurodegenerativními chorobami, kardiovaskulárními nemocemi, zhoubnými i nezhoubnými nádory, a tato těžce nemocná, totálně vyčerpaná, ve všech směrech strádající společnost, pak sebe sama (nesmyslně) neuváženě hodnotí, jako za tu nejpokrokovější civilizaci v dějinách lidstva! Vyzrálost či vyspělost civilizace, představuji si principiálně jinak, proto nelze náš věk vnímat za zlatou dobu pokroku, jak je nám prostřednictvím mediální manipulace podsouváno.

Čím jsme vlastně oproti minulosti, tak moc pokrokovější, co vykonáváme mnohem lépe než naši dávní předkové? To jediné, co zvládáme bravurně-ji, ve srovnání se zapomenutou minulostí, je poškozování životního prostředí, znečišťování vzduchu, vodních zdrojů, a oslabování mezilidských vztahů. Když se ohlédneme do minulých časů, tak z několika málo dochovaných historických záznamů vyčteme právě to, že konkrétně starobylá medicína v mnoha ohledech předčila současné lékařství, a tento zásadní fakt by se určitě neměl z důvodu vlastní sebereflexe k minulosti, v žádném případě bagatelizovat.

Pochopitelně není možné vždy tvrdit, že ve všem byli dávní léčitelé a šamani, úspěšnější než je současná medicína, ale na druhou stranu, zas nelze vykreslovat starořecké lékaře za bezvýznamné, prachobyčejné šarlatány. Pokud doktoři z dob starého Řecka a Říma, dokázali za pomocí diet, bylinných výtažků či různých magických rituálů, vyléčit epilepsii ale i rakovinu, nelze potom na starověk nahlížet v tomto směru, tímto dnešním rezervovaným způsobem.

Například východní medicína v současnosti dokáže vyléčit i takové choroby, které západní lékařství označuje za naprosto neléčitelné, jen se o tom nikde nedovídáme, snad jen okrajově. Potíž těchto starobylých léčitelských metod totiž tkví v tom, že se tyto postupy nedají nikým patentovat (vlastnit), a co se dnes nedá prodat, jakoby ani neexistovalo!

Finanční pouta stojí nad vším!

Zaostalost civilizace z 21. století spočívá nejvíce v tom, že vyhrává zjevný klam nad pravdou. Kdyby se čistě náhodou potvrdilo, že se „AIDS“ může docela snadno léčit těmi nejpálivějšími chilli papričkami, nikdy bychom se o tom nedozvěděli, poněvadž mnoho farmaceutických firem by přišlo o svůj monopol, na prodej výhradně zpomalujících a především pak drahých preparátů.

Pálivé papričky si totiž nemůže nikdo jako unikátní léčivo před-koupit, čili licencovat. Naproti tomu chilli papričky si lze snadno v obchodě zakoupit, nebo i svépomocně vypěstovat, takže teoreticky účinný lék, by postižené pacienty de facto nic nestál, a tady je ten zakopaný pes! Klesající zisky farmaceutického průmyslu, by pak zapříčinily i menší výběr daní z tohoto dnes dominujícího odvětví, a to je nepřijatelné, jak pro tyto výrobce, tak i pro samotnou státní kasu.

Jelikož zadlužené země v současnosti nemají zájem o výpadek daní z farmaceutického průmyslu, lze v následujících letech očekávat, že budoucí léčiva nebudou již více těmi medikamenty, jak jsme byli donedávna zvyklí. Možná to někomu bude připadat, jako velmi laciný vtip, ale jestliže se podíváme mnohem podrobněji na současný stav, tak zjistíme, že nemáme v těchto časech skutečné léky na celou řadu různých onemocnění. Těmi skutečnými léky mám na mysli, takové medicínské postupy, které vyléčí navždy pacienty z jejich dlouhodobých zdravotních těžkostí.

Příkladů je dost

Nyní uvedu několik málo příkladů, které dokazují má předchozí tvrzení. Hypertenze neboli vysoký krevní tlak, postihuje v ČR okolo 25% dospělé populace, k dispozici máme celou řadu různých farmak (léků), jenž snižují tuto nežádoucí hodnotu krevního tlaku (tj. 140/90 mmHG). Ovšem tyto přípravky snižující vysoký krevní tlak, je nutno používat již po zbytek života, jakmile se jednou vynechají, krevní tlak se opět vrací k těm nebezpečným hodnotám ohrožující život každého jednotlivce. Tento postup, tato medikamentosní řešení nelze však označit za lék či léčbu! Musíme se proto zamyslet nad tím, zda tento stav náhodou z obchodního hlediska a marketingu, nevyhovuje právě těmto farmaceutickým společnostem, neboť 25 procent konzumentů (pacientů) z deseti miliónů obyvatel, není vskutku zanedbatelný počet!

Z globálního hlediska představuje těchto v uvozovkách 25 procent, nepředstavitelně výnosný byznys! Proto se již nyní hovoří o tom, že farmaceutický průmysl dokonce pokoří, co se týče v objemu prodeje, dosavadní zbrojní produkci. Samozřejmě, že nelze ze všech dílčích neúspěchů obvinit podniky vyrábějící léčiva, ale měl by nás přinejmenším znepokojit ten fakt, že vzrůstá užívání dlouhodobě používaných medikamentů. Odborníci z Bostonu, se v roce 2007 jednoznačně shodli zrovna v tom, že pravidelný příjem běžných léků na potlačování bolestí, může způsobovat hypertenzi (vysoký krevní tlak).

V tomto směru jsou nejvíce nebezpečné medikamenty typu acetaminofen, ibuprofen a aspirin včetně jejich generických variant. Bylo zjištěno, že osoby konzumující víc jak patnáct těchto tablet týdně, jsou vystaveni vyššímu riziku hypertenze, jde o neuvěřitelných 48 procent. Kdo na tomto nepříznivém stavu asi nejvíce vydělá, není snad nutné poukazovat! Vrátíme-li si však k dávno zaniklým mýtickým civilizacím, pochopíme nezvratně, že nejúčinější léčba, konkrétně u vysokého krevního tlaku, spočívá ve zcela jiných terapeutických aspektech léčby. 

Ájurvédská medicína, nejstarší medicínský systém, je zaměřen zejména na léčení chronických nemocí, přičemž hlavní důraz je kladen na stravu a bylinnou léčbu. Někdy postačí i zdánlivě obyčejná očista těla, aby se došlo k zdárnému výsledku, a hypertenze se tak dostala během několika málo dní, pod naprostou kontrolu, bez nutnosti používání různých (syntetických) léčiv, co navíc poškozují svými vedlejšími účinky, jiné orgány lidského těla.

Minulost je stále přítomná!

Ačkoliv se můžeme právem i neprávem domnívat, že žijeme v těch nejmodernějších, nejokázalejších časech, čemuž nahrává i to sebevědomí, že využíváme telekomunikační prostředky (počítače, internet, satelity, mobilní telefony) co zkracují nepředstavitelným způsobem vzdálenosti a čas mezi jednotlivými kontinenty, tak v mnoha jiných oblastech běžného života, zaostáváme proti dávným dobám, víc než bychom si dokázali představit. Nadřazenost v našich myslích je očividnou mýlkou toho, co se bohužel v předivech času s podvědomí člověka nenávratně vytratilo. 


Nalézt a znovu poskládat tyhle chybějící střípky, jenž odpočívají někde v hlubinách zapomnění, není snadným úkolem, ale nutno přiznat, nikoliv nemožným přáním. Postavené mrakodrapy po celém světě, se taktéž jednou stanou tím mementem o nás samotných, o našem člověčenstvu, ale i o naší existenci či neexistenci, obdobně jako slavné egyptské pyramidy v Gíze, které k nám promlouvají ze zapomenutých časů, kdy světu vládli ještě skuteční Bohové, nikoliv loutky! Jestliže naše stavby vydrží v erozi času to samé, co egyptské či mayské pyramidy, teprve až pak lze odpovědně prohlásit, že jsme dosáhli onoho věhlasu či vyspělosti, starého Egypta, Řecka, Indie, Číny apod. Ovšem do té doby než se tak stane, jsme jen pouhá, zcela bezvýznamná pospolitost, v oněch zapomenutých předivech času, a na to bychom neměli zapomínat!!

-konec-