KLAMNÁ PŘEDSTAVA O VYSPĚLOSTI CIVILIZACE Z 21.STOLETÍ (2)
12.07.2012   Josef Čáp
Kdyby dávní předkové měli tu možnost se porozhlédnout v tomto dnešním světě, nestačili by se divit tomu, jak hluboko může klesnout takto přetechnizovaná společnost.
Tenhle vzduch, který dnes musí naše plíce využívat, byl by pro staré generace zřejmě nedýchatelný, voda otrávená, potraviny zas nepoživatelné. Tohle se nemusí vehementně přehánět, neboť nejsem příliš vzdálen od pravdy. Za současný pokrok platíme totiž příliš vysokou daň, co nás všechny okrádá o přirozené prostředí, ale i čistou přírodu, která nenávratně mizí z našeho přímého dosahu.

Elektřina nástroj moci?

Technické vymoženosti této doby, paradoxně připravily tuto civilizaci o proklamovanou vyspělost, která téměř vždy odezní, jakmile dojde k neočekávanému výpadku elektřiny. Zaostalost tohoto světa, je tak přímo i nepřímo spjatá s neobnovitelnými zdroji (uhlí, plynu, ropy, uranové rudy), které slouží k výrobě elektřiny, tedy té veličiny, jenž otupuje nejenom naši manuální zručnost, ale i přirozenost v mentálním projevu u každého z nás - Noc jsme sice skrze elektřinu a veřejné osvětlení dokázali proměnit v ten skutečný, leč bohužel neafektovaný den! Musíme si totiž uvědomit to, že naše existence je na elektřině doslova závislá, nelze bez ní vařit, svítit, topit, chladit, získávat informace, a mnoho jiného dalšího ovládat. Díky pokroku, který pramení z využívání této strategické energie, jsme přišli o mnohé znalosti důležité k přežití.

Přestože se zaštiťujeme neustálou dokonalostí, tak tomuto našemu perfekcionismu chybí ona důležitá a velice potřebná moudrost, ale i jistá vize, o skromnosti raději nehovořím. Jsme stále více návykovější na vlastních technických výtvorech, strojích co nám nevědomě upírají samostatnost pohybu a svobodné volby. Pokud člověk ztratí možnost svobodného rozhodování, okamžitě se stává vůči všemu zranitelnější, a realita dneška je vskutku taková, že jsme v tomto ohledu religiózně strádající společnost! Vypadne-li celosvětová síť Internet, budou následky v mezinárodní komunikaci nedozírné, dojde-li ropa může nastat globální hladomor, nastane-li však celosvětový Blackout (masivní výpadek energetické sítě) hrozí lidstvu neoddiskutovatelná apokalypsa. Jestliže budeme tedy porovnávat dnešní dobu s obdobím např. starého Egypta, vzniknou nám určité pochybnosti v náhledu na časy proslulých faraonů, kteří kdysi vládli celému tehdejšímu světu.

Jak je něco takového vůbec možné?

V tomto epochálním věku nedokážeme za pomoci jeřábů, ocelových armatur a všudy přítomného betonu, téměř nic trvalého vytvořit! Ovšem jiné starobylé národy to dokázaly, nejenom že v minulosti postavily přenádherná města, chrámy a pyramidy, s bravurou bez použití bagrů, stavebních míchaček a duralového lešení, ale navíc tato kolosální díla prastarých kultur, oplývala značnou harmonií a nadčasovou věčností sahající do těchto dnešních dob. Jakou technologii asi používali stavitelé dávných egyptských a mayských pyramid, když neznali dnes tak hojně upřednostňované stavební elementy, tj. ocel a plastové spojovací materiály? Životnost moderních budov z betonu je odhadována, to ještě za pomoci pravidelné údržby, zhruba na sto let. Po určité době se začne tento stavební kámen současnosti, v důsledku počasí a jiných nepříznivých vlivů strukturálně rozpadat.

Neudržovaná betonová stavení se po dvou-stech letech nenávratně vytratí z povrchu zemského, to je ten výsledek naší deklarované výjimečnosti, kterou však v reálu jednoznačně postrádáme. Jenomže, co je věk pouhých dvou-seti let, proti odhadovanému stáří pyramid (4500 až 5500 let).

Dlouhotrvající existence egyptských a jiných monumentů, dokazuje náš zjevný klam o těchto již zapomenutých civilizací, které mohly být snad i vyvinutější, než-li je ta naše současná. Není přece nic špatného se nad tím alespoň pozastavit!

Kdo je vyspělejší?

Čím nás převyšují tyhle skrze dávno zapomenuté civilizace, které ve svých érách největšího rozkvětu a slávy, neznaly vůbec výpočetní a komunikační techniku, dieselové motory, leteckou dopravu, a mnoho dalšího. Pokud povolíme otěže naší představivosti, pak nám vyvstává jedna zásadní a zcela nezodpovězená otázka? Proč by konkrétně národ faraona měl používat výdobytky této naší doby, když Egypt ovládal mnohem rafinovanější a hlavně důvtipnější technologické znalosti, o kterých my můžeme dnes jenom snít!

Staroegypťané vytvořili např. takzvaný „egyptský beton“, který se odlišoval od současného tím, že po zaschnutí získal vzhled a odolnost kamene. Této nesporné kvality bylo dosaženo jednoduchým způsobem, egyptští stavaři rozdrtili mušle a fosílie, kterých je v Gíze dodnes nadbytek, drť smíchali s pískem obsahujícím vysoká procenta křemíku a hliníku, s pemzou, natronovými solemi a vodou. Smícháním těchto složek vznikne kaustická soda (NaOH louh sodný), která reaguje s hliníkem obsaženým v písku z Nilu a výsledkem je hlinitan sodný. Po přidání kamene chryzokolu vznikl křemičitan hlinitosodný a také arzeničnan měďnatý, který měl funkci urychlovače. Z takto připravené směsi pak odlévali kamenné bloky pro stavbu chrámů a pyramid, které překonaly nezlomný zub času. První odlitky byly použity jako forma pro další, proto do sebe zapadají tak přesně, že nevložíte mezi ně hrací kartu.

Nezvratným důkazem vyšší vyspělosti této prastaré civilizace, ve srovnání s touto naší současnou, jsou dochované egyptské pyramidy a chrámy, které musely přečkat nejen četné vojenské konflikty, ale především pak samotnou bariéru času.

Například komunikace ve starém Egyptě, nedosahovala dnešních technických dovedností, tudíž té úrovně na kterou jsme my dnes zvyklí. Pevné či jiné sítě, nebyly v této době ještě vynalezeny, přesto se egypťané mezi sebou dorozumívali na úctyhodné vzdálenosti, zcela jednoduše bez optických kabelů či přenosových soustav. Ačkoliv neměli ponětí o našem nynějším spojení, nedisponovali např. mobilními telefony, tak tento zdánlivý nedostatek, velice hravě překonali telepatickou schopností, která je v mnohých směrech přesnější a hlavně spolehlivější, než naše stávající telekomunikační prostředky. Výpadky elektřiny totiž telepatickou komunikaci logicky neohrožují, navíc tento způsob dorozumívání mohl národu působícímu na řece Nilu, zajistit kontakt i s mimozemskými civilizacemi, které nelze s ohledem na faraonův svět nikdy vyloučit. Dokážeme snad v současnosti to samé, zvládneme na této úrovni komunikovat s nějakou mimozemskou civilizací?

Zapomenuté vědní obory

Dnešní věda začíná postupem času objevovat kvantovou fyziku, jenomže tento vědní obor jak se zdá, před námi již dávno ovládali stavitelé pyramid, kteří využili neomezené síly vesmíru k uskutečnění fascinujících staveb na této planetě. Tachyonová energie je klíčem k tajemství jenž ovládali staroegypťané, zároveň je i odpovědí na to, proč byl tento národ ve své podstatě na vyšší úrovni, než jsme my dnes! Za pomoci této stále neobjasněné energie, mohli stavaři pyramid přesouvat ohromné kamenné bloky, tam kam potřebovali, aniž by k tomu vyžadovali našeho očekávaně modernějšího (stavebního) nářadí.Tachyonovou energií se nakonec zabýval i Nikola Tesla, který této ohromné síly využil v roce 1942 na tzv. philadelphském experimentu. Při tomto pokusu byla vytvořena ohromná elektromagnetická pole, která uvedla energii do párů a vytvořila tachyonovou energii, pomocí níž chtěl „Nikola Tesla“ rozložit předměty částic a složit je opět na jiném místě. Tesla neznal jednu významnou skutečnost, částice jednou rozložené se nedají znovu poskládat v původní formě, neboť tachyonová energie se pohybuje 27x rychleji než světlo. Zřejmě i proto tento projekt skončil neúspěchem, poněvadž se jedná o energii myšlení, kterou neznali jen staří egypťané. Obdobné vyspělé techniky využívali i Tibetští mniši, Mayové, Indové, konec konců všechny kultury starého světa. Jeden z možných důkazů použití tachyonové energie nalezneme v Baalbeku v Libanonu. Tam se nacházejí tři největší a nejtěžší kamenné kvádry na světě, jsou označovány jako trilitony. Každý z těchto obřích kvádrů váží 1200tun, na délku měří 25 metrů, na šířku 8 a výšku 5 metrů. Zajímavostí je ten fakt, že dnes neexistuje žádný jeřáb, který by dokázal vyzvednout předmět podobné zátěže! Pro představu těmi současnými nejtěžšími předměty k zvednutí, jsou kosmické rakety či bývalé raketoplány vážících, nadneseně řečeno, pouhých 100 až 150 tun, čili jen desetinu váhy oproti trilitonu.

Proč odmítat moudra dávnověkých předků!

Domnívat se, že všechny využívané techniky v dávné minulosti, byly sofistikovanější, než-li současné metody, je pochopitelně taktéž jedna velká iluzorní představa, ale neměli bychom zapomínat na to, že Starosvět v rámci vědy a techniky, nedevastoval tuto modrou planetu asi tak jako my dnes, navíc tímto apokalyptickým způsobem! Starověký Egypt nám po sobě zanechal vzpomínku v podobě nádherných pyramid společně se sfingou času, naproti tomu Mayové nám zas odkázali astronomické vědomosti s hvězdným kalendářem. A co úchvatného zanechá po nás toto 21.století příštím generacím?? Odpadky!

Vezměme si proto příklad i ponaučení od faraonů či mayských králů, nebo indických či tibetských mudrců, a zkusme tyto vědomosti s těmi našimi vzájemně skloubit. Z nejistého rezultátu může nakonec vzniknout zcela něco nového, ve všech směrech pro svět pozitivního; neboť jak pravil první architekt a stavitel egyptských pyramid – Imhotep: „ každá příčina má svůj následek a každý následek má svou příčinu!



-konec-