Kdyby
dávní předkové měli tu možnost se
porozhlédnout v tomto dnešním světě,
nestačili by se divit tomu, jak hluboko může klesnout takto
přetechnizovaná společnost. Tenhle vzduch, který
dnes musí naše plíce
využívat, byl by pro staré generace zřejmě
nedýchatelný, voda
otrávená, potraviny zas nepoživatelné.
Tohle se
nemusí vehementně přehánět, neboť nejsem
příliš vzdálen od pravdy. Za
současný pokrok platíme totiž
příliš vysokou daň, co nás
všechny okrádá o přirozené
prostředí, ale i čistou přírodu, která
nenávratně mizí z našeho
přímého dosahu.
Elektřina
nástroj moci?
Technické
vymoženosti této doby, paradoxně připravily tuto civilizaci
o proklamovanou vyspělost, která téměř vždy
odezní, jakmile dojde k neočekávanému
výpadku elektřiny. Zaostalost tohoto světa, je tak
přímo i nepřímo spjatá s
neobnovitelnými zdroji (uhlí, plynu, ropy,
uranové rudy), které slouží k
výrobě elektřiny, tedy té veličiny, jenž otupuje
nejenom naši manuální zručnost, ale i
přirozenost v mentálním projevu u
každého z nás - Noc jsme sice skrze elektřinu a
veřejné osvětlení dokázali proměnit v
ten skutečný, leč bohužel neafektovaný den!
Musíme
si totiž uvědomit to, že naše existence je na elektřině
doslova závislá, nelze bez ní vařit,
svítit, topit, chladit, získávat
informace, a mnoho jiného dalšího
ovládat. Díky pokroku, který
pramení z využívání
této strategické energie, jsme přišli
o mnohé znalosti důležité k přežití.
Přestože
se zaštiťujeme neustálou dokonalostí,
tak tomuto našemu perfekcionismu chybí ona
důležitá a velice potřebná moudrost, ale i
jistá vize, o skromnosti raději nehovořím. Jsme
stále více
návykovější na vlastních
technických výtvorech, strojích co
nám nevědomě upírají samostatnost
pohybu a svobodné volby.
Pokud člověk ztratí možnost svobodného
rozhodování, okamžitě se
stává vůči všemu
zranitelnější, a realita dneška je
vskutku taková, že jsme v tomto ohledu religiózně
strádající společnost!
Vypadne-li celosvětová síť Internet, budou
následky v mezinárodní komunikaci
nedozírné, dojde-li ropa může nastat
globální hladomor, nastane-li však
celosvětový Blackout (masivní výpadek
energetické sítě) hrozí lidstvu
neoddiskutovatelná apokalypsa. Jestliže budeme tedy
porovnávat dnešní dobu s
obdobím např. starého Egypta, vzniknou
nám určité pochybnosti v náhledu na
časy proslulých faraonů, kteří kdysi
vládli celému tehdejšímu
světu.
Jak je něco
takového vůbec možné?
V
tomto epochálním věku nedokážeme za
pomoci jeřábů, ocelových armatur a
všudy přítomného betonu,
téměř nic trvalého vytvořit! Ovšem
jiné starobylé národy to
dokázaly, nejenom že v minulosti postavily
přenádherná města, chrámy a pyramidy,
s bravurou bez použití bagrů, stavebních
míchaček a duralového
lešení, ale navíc tato
kolosální díla prastarých
kultur, oplývala značnou harmonií a nadčasovou
věčností sahající do těchto
dnešních dob.
Jakou technologii asi používali stavitelé
dávných egyptských a
mayských pyramid, když neznali dnes tak hojně
upřednostňované stavební elementy, tj. ocel a
plastové spojovací materiály?
Životnost
moderních budov z betonu je odhadována, to
ještě za pomoci pravidelné údržby,
zhruba na sto let. Po určité době se začne tento
stavební kámen současnosti, v důsledku
počasí a jiných
nepříznivých vlivů strukturálně
rozpadat.
Neudržovaná betonová stavení se po
dvou-stech letech nenávratně vytratí z povrchu
zemského, to je ten výsledek
naší deklarované
výjimečnosti, kterou však v reálu
jednoznačně postrádáme. Jenomže, co je věk
pouhých dvou-seti let, proti odhadovanému
stáří pyramid (4500 až 5500 let).
Dlouhotrvající existence egyptských a
jiných monumentů, dokazuje náš
zjevný klam o těchto již zapomenutých
civilizací, které mohly být snad i
vyvinutější, než-li je ta naše
současná. Není přece nic
špatného se nad tím alespoň pozastavit!
Kdo je
vyspělejší?
Čím
nás převyšují tyhle skrze
dávno zapomenuté civilizace, které ve
svých érách
největšího rozkvětu a slávy, neznaly
vůbec výpočetní a komunikační
techniku, dieselové motory, leteckou dopravu, a mnoho
dalšího.
Pokud povolíme otěže naší
představivosti, pak nám vyvstává jedna
zásadní a zcela nezodpovězená
otázka? Proč by konkrétně národ
faraona měl používat výdobytky této
naší doby, když Egypt ovládal mnohem
rafinovanější a hlavně
důvtipnější technologické znalosti, o
kterých my můžeme dnes jenom snít!
Staroegypťané
vytvořili např. takzvaný „egyptský
beton“, který se odlišoval od
současného tím, že po zaschnutí
získal vzhled a odolnost kamene.
Této
nesporné kvality bylo dosaženo jednoduchým
způsobem, egyptští stavaři rozdrtili
mušle a fosílie, kterých je v
Gíze dodnes nadbytek, drť smíchali s
pískem obsahujícím vysoká
procenta křemíku a hliníku, s pemzou,
natronovými solemi a vodou.
Smícháním těchto složek vznikne
kaustická soda (NaOH louh sodný),
která reaguje s hliníkem obsaženým v
písku z Nilu a výsledkem je hlinitan
sodný.
Po
přidání kamene chryzokolu vznikl křemičitan
hlinitosodný a také arzeničnan
měďnatý, který měl funkci urychlovače. Z takto
připravené směsi pak odlévali kamenné
bloky pro stavbu chrámů a pyramid, které
překonaly nezlomný zub času. První odlitky byly
použity jako forma pro další, proto do sebe
zapadají tak přesně, že nevložíte mezi ně
hrací kartu.
Nezvratným
důkazem vyšší vyspělosti
této prastaré civilizace, ve
srovnání s touto naší
současnou, jsou dochované egyptské pyramidy a
chrámy, které musely přečkat nejen
četné vojenské konflikty, ale
především pak samotnou bariéru času.
Například komunikace ve starém Egyptě,
nedosahovala dnešních technických
dovedností, tudíž té úrovně
na kterou jsme my dnes zvyklí. Pevné či
jiné sítě, nebyly v této době
ještě vynalezeny, přesto se egypťané mezi sebou
dorozumívali na úctyhodné
vzdálenosti, zcela jednoduše bez
optických kabelů či přenosových soustav.
Ačkoliv
neměli ponětí o našem
nynějším spojení, nedisponovali např.
mobilními telefony, tak tento zdánlivý
nedostatek, velice hravě překonali telepatickou schopností,
která je v mnohých směrech
přesnější a hlavně
spolehlivější, než naše
stávající telekomunikační
prostředky.
Výpadky elektřiny totiž telepatickou komunikaci logicky
neohrožují, navíc tento způsob
dorozumívání mohl národu
působícímu na řece Nilu, zajistit kontakt i s
mimozemskými civilizacemi, které nelze s ohledem
na faraonův svět nikdy vyloučit. Dokážeme snad v současnosti
to samé, zvládneme na této
úrovni komunikovat s nějakou mimozemskou
civilizací?
Zapomenuté
vědní obory
Dnešní
věda začíná postupem času objevovat kvantovou
fyziku, jenomže tento vědní obor jak se zdá, před
námi již dávno ovládali
stavitelé pyramid, kteří využili
neomezené síly vesmíru k
uskutečnění fascinujících staveb na
této planetě. Tachyonová energie je
klíčem k tajemství jenž ovládali
staroegypťané, zároveň je i odpovědí
na to, proč byl tento národ ve své podstatě na
vyšší úrovni, než jsme my
dnes!
Za
pomoci této stále neobjasněné energie,
mohli stavaři pyramid přesouvat ohromné kamenné
bloky, tam kam potřebovali, aniž by k tomu vyžadovali našeho
očekávaně modernějšího
(stavebního) nářadí. Tachyonovou
energií se nakonec zabýval i Nikola Tesla,
který této ohromné síly
využil v roce 1942 na tzv. philadelphském experimentu.
Při tomto pokusu byla vytvořena ohromná
elektromagnetická pole, která uvedla energii do
párů a vytvořila tachyonovou energii, pomocí
níž chtěl „Nikola Tesla“ rozložit
předměty částic a složit je opět na jiném
místě.
Tesla neznal jednu významnou skutečnost, částice
jednou rozložené se nedají znovu
poskládat v původní formě, neboť
tachyonová energie se pohybuje 27x rychleji než světlo.
Zřejmě i proto tento projekt skončil neúspěchem, poněvadž se
jedná o energii myšlení, kterou
neznali jen staří egypťané.
Obdobné
vyspělé techniky využívali i
Tibetští mniši, Mayové,
Indové, konec konců všechny kultury
starého světa. Jeden z možných důkazů
použití tachyonové energie nalezneme v Baalbeku v
Libanonu. Tam se nacházejí tři
největší a nejtěžší
kamenné kvádry na světě, jsou
označovány jako trilitony.
Každý z těchto obřích kvádrů
váží 1200tun, na délku měří
25 metrů, na šířku 8 a
výšku 5 metrů. Zajímavostí
je ten fakt, že dnes neexistuje žádný
jeřáb, který by dokázal vyzvednout
předmět podobné zátěže! Pro představu těmi
současnými nejtěžšími předměty k
zvednutí, jsou kosmické rakety či
bývalé raketoplány
vážících, nadneseně řečeno,
pouhých 100 až 150 tun, čili jen desetinu váhy
oproti trilitonu.
Proč
odmítat moudra dávnověkých předků!
Domnívat se, že všechny
využívané techniky v dávné
minulosti, byly sofistikovanější, než-li
současné metody, je pochopitelně taktéž jedna
velká iluzorní představa, ale neměli bychom
zapomínat na to, že Starosvět v rámci vědy a
techniky, nedevastoval tuto modrou planetu asi tak jako my dnes,
navíc tímto apokalyptickým způsobem!
Starověký Egypt nám po sobě zanechal
vzpomínku v podobě nádherných pyramid
společně se sfingou času, naproti tomu Mayové nám
zas odkázali astronomické vědomosti s
hvězdným kalendářem. A co
úchvatného zanechá po nás
toto 21.století příštím
generacím?? Odpadky!
Vezměme si proto
příklad i ponaučení od faraonů či
mayských králů, nebo indických či
tibetských mudrců, a zkusme tyto vědomosti s těmi
našimi vzájemně skloubit. Z nejistého
rezultátu může nakonec vzniknout zcela něco
nového, ve všech směrech pro svět
pozitivního; neboť jak pravil první architekt a
stavitel egyptských pyramid – Imhotep: „
každá příčina má svůj
následek a každý následek
má svou příčinu!“
KONEC
REKLAMA