KLÍČ ODEMYKAJÍCÍ BRÁNU DO JINÉHO SVĚTA!
 24.11.11   Josef Čáp

Předpokládám, že biblický příběh „vyhnání z ráje“ je věřícímu, ale i nevěřícímu lidu dostatečně dobře znám. Ráj neboli „zahrada Eden“, bylo místem v němž žili Adam a Eva od svého stvoření Bohem až do vykázání z této klidné a ničím nerušené oázy. Kniha Genesis neuvádí přesné informace o poloze tohoto světa „této zahrady“, zmiňuje se jen o tom, že se nachází někde na východě. Ráj lépe řečeno Eden, můžeme velmi výstižně popsat, jako místo řízené samotným Bohem. Je to svět v němž má hlavní slovo výhradně Hospodin, a kdo zde nenaslouchá jeho hlasu, musí bez pardonu tento ostrov hojnosti a dobra opustit! Jak dobře víme, tak z ráje byli vyhnané pouze dvě osoby „Adam a Eva“, ale zamyslel se již někdo nad tím, kam že to byli vlastně vypovězeni?

Pokud zvážíme i jinou alternativu tohoto nuceného odchodu, musí se každému čtenáři poodhalit zásadní otázka: „kdyby byli z ráje vyhnané pouze dvě persony, do této naší obývané reality, jak by se asi člověk rozmnožil do současného stavu, a to sedmi miliard lidí?“ Opomenuli i to jakým způsobem byla svatá kniha ''Bible'' sepsána, mohu se zcela oprávněně domnívat, že ne všechno, není v tomto náboženském díle uvedeno na pravou míru. Některá evangelia byla úmyslně vynechána nebo jinak písemnou formou upravena, třeba utajovaný příběh (Marie Magdaleny, též Máří Magdalény). Avšak ten kdo Bibli sepisoval „pověřený písař z oné doby“ na přání dle tehdejšího panovníka ''římského císaře'' (Flaviuse Valeriuse Constantinuse, nazývaného jako Svatého Konstantina), nechtěl toto dílo pravdy vlastním přičiněním takto poškodit, jak si politicky i nábožensky v té době představoval samotný císař Konstantin. Kvůli tomu, aby budoucí generace nebyly vystaveny podvodu „nepravdě“, vypracoval onen neznámí sepisovatel Bibli v tzv. dvojím vyhotovení.

Dva na sobě nezávislé texty, byly systematicky vloženy do stejné knihy, z nichž jenom jeden je každému přístupný (čitelný). Ten druhý text, co se rovněž nalézá v této knize, byl geniálně zamíchán po celé Bibli, a z tohoto důvodu není každému čtenáři dostupný. Přečíst si jej může jen ten, kdo dokáže tuhle pomíchanou mozaiku opět poskládat. Jednalo se o rafinované maskování původního biblického spisu, který se kvůli této jednorázové akci, uchoval v plném jeho původním znění, před devastující myšlenkou císaře, která měla popřít ony skutečné duchovní aspekty života, a důležité zákonitosti od Boha lidem tímto způsobem zaslané!

Jedna varianta, čili ta cenzurovaná byla vypracována podle předlohy i představ samotného Konstantina, a ta druhá vešla do knihy formou kódu, co nelze jen tak snadno bez dešifrovacího klíče, přečíst či rozluštit. Tím pádem je většině křesťanů skutečný obsah Bible, možná i takovýmto způsobem odepřen! Ten kdo tuto svatou knihu nechal takhle vypracovat, v této nezměněné podobě až do dnešních dob, musel si pro případ jeho smrti zajistit své následovníky „znající záhadu kódu“, které nepochybně on zasvětil do tajů ukrývající skutečný originál „necenzurovaného“ biblického textu. Pravděpodobně bude existovat i nějaký utajovaný spolek, který je opatrovníkem této vědomosti „záhady kódu v bibli“. Ten kdo dokáže dnes přečíst, zakódovanou část svaté knihy, zná i celou pravdu o mnohých záhadách jenž se v Bibli nalézají. Jednou takovou významnou záhadou je: „Zjevení Janovo“, poslední knihou Nového zákona, často nazývanou jako „Apokalypsa“.

V této knize se popisuje poslední bitva u Armageddonu a příchod šelmy jenž je označována symbolickým číslem „666“. Zjevení Janovo vyvolává celou řadu různých spekulací. Mnozí věří, že kniha obsahuje proroctví o konci světa. Jenomže kvůli ochraně původního textu je Bible dokonale zašifrována, i proto nejsme schopni rozluštit to nejcennější, co Janův vzkaz pro budoucnost doopravdy znamená! K naší lítosti se z Janovo knihy dozvídáme jen o tom, co má v onen soudný den nastat, ale co můžeme pro svoji záchranu „spásu“ bezprostředně udělat, to se zde bohužel nedozvídáme. O existenci biblického kódu informoval širokou veřejnost rovněž, americký novinář ''Michael Drosnin''. Pro svou knihu Bible Code (česky Kód Bible) začal Drosnin shánět materiály, a v roce 1992 se zúčastnil setkání s matematikem Ellyahem Ripsem v Izraeli. Tehdy Drosnin prohlásil, že není věřící, a že na šifry v Bibli se dívá poněkud skepticky. Ovšem v roce 1994 změnil svůj celkový názor na tyto kódy, když objevil šifru předpovídající budoucnost, podle níž mělo dojít k úkladné vraždě izraelského předsedy vlády, Jizháka Rabina. Nakonec byl Rabin skutečně v roce 1995 zavražděn, což Drosnina ještě více utvrdilo o prorockých šifrách ukrytých v této svaté knize.

Vraťme se ještě jednou k vyřčené otázce: „kam jsme to z ráje byli vlastně podle Bible vyhnáni?“ Jelikož jsem se zmiňoval o možných nesrovnalostech v Bibli, musíme si proto připustit i tu možnost, že ze zahrad Edenu, nebyli vypuzeni pouze dvě osoby, jak je v tomto uceleném spise uvedeno, nýbrž mnoho lidí, kteří poté náš svět obydleli do této současné podoby. Proč k tomu vyhnání došlo lze jen spekulovat, ale vyvstávající otázkou je, zda-li se můžeme my vyvrženci navrátit zpět, tam odkud skutečně pocházíme? Pravděpodobně to je jeden z mnoha důvodů, kvůli čemu byla Bible takhle upravena. Žádný mocný panovník neměl nikdy zájem na tom, aby se prostému obyvatelstvu „podanému lidu“ odhalilo tajemství spásné a spravedlivé země „ráje“, do kterého je možné se opět navrátit,,, a to ještě za našeho života. Náš Stvořitel z nějakého důvodu vykázal kdysi člověka do jiné životní reality (dimenze), jenž se nám hned poté stala novým domovem, a ve které je Bůh v roli pouhého pozorovatele.

Ovšem nucený odchod z božího světa určitě nebyl Hospodinem zamýšlen na trvalo, jak by to mohlo každému na první pohled i takhle připadat. Ve skutečnosti jde o přijmutí té moudrosti, co ani v ráji ještě před vyhnáním v člověku nezakořenila, a kterou Bůh stále od všech vyžaduje. Dokud se tak nestane, budeme muset neustále snášet všechna příkoří, odehrávající se tady na této planetě (války, strach, hlad, nemoci, bolest, smrt, nespravedlnost). Jakým způsobem je možné se navrátit zpět, tam odkud byl člověk vyhoštěn? Na tento zdánlivě těžký dotaz je možné docela snadno odpovědět! Přes všechny historické rozpory a nepravdy, máme k dispozici aspoň nějaké základní informace poskytující náznak toho, kde hledat i pátrat. Jestliže pocházíme z ráje jenž vytvořil Bůh, tak musíme vyhledávat pomyslné klíče, které jsou s naším „Pánem“ nějakým způsobem existenčně provázané. Jedním takovým představitelným klíčem otevírající tu pomyslnou bránu do záhadného světa Edenu, může do jisté míry představovat Archa úmluvy (též Schrána smlouvy či Schrána svědectví).

Tato truhla obsahující nejcennější židovské náboženské předměty (desky zákona obsahující desatero, Áronovu hůl a manu). Její popis je součástí 25. kapitoly biblické knihy Exodus. Podle Starého zákona jde o schránu z akáciového dřeva, bohatě zdobenou zlatem. Toto zařízení dokázalo na místě zabít toho, kdo se jí dotkl, bez ohledu na to, zda to byl její vlastní kněz nebo nepřítel. Manipulace s ní vyžadovala vždy obrovskou opatrnost, nebezpečí úrazu či smrti bylo velmi vysoké! Přestože je tato vzácná náboženská relikvie oficiálně ztracená a Židé se k ní již více nemodlí, dodnes si oblékají určitý „ochranný oděv“, z dřívějška k Arše používaný (modlitební plášť) nazývaný „talit“.
Tento oblek je neobvyklý svým vzhledem, jsou na něm umístěné třásně. Ortodoxní Židé tvrdí, že musí být tak velký, aby pokryl většinu těla. Tyto třásně mohly posloužit jako: „uzemňovací cancourky u auta“. Jedno je zcela jisté, toto zařízení představuje velice fundovanou elektroniku, speciálně upravenou pro tehdejší Mojžíšovu dobu. Z Bible vyplývá (Exodus 25, 10), že Archa úmluvy byla postavena přesně dle božích pokynů, a putovala celých čtyřicet let pouští s Izraelity.

K čemu tato pozlacená truhla ve skutečnosti sloužila do dnes přesně nevíme, ačkoliv je její použití zmiňováno v různých bitvách, například při obléhání Jericha, ale i později při záchraně Izraele před nepřáteli. Ztracená Archa úmluvy nemusí i po tak dlouhé době být nezvěstná, čemuž lze věřit, neboť její případné znovu nalezení v těchto bezbožných časech, by mohlo mnohým lidem způsobit až zdrcující účinek! Její prokazatelnou existenci i přesto, že se nedá historicky nikterak zpochybnit, by všichni popírači Boha, museli uznat fakt o svém velkém omylu. Ještě hůře by Boží skutečnost vnímali především ti, co jsou si dobře vědomi svých hříchů proti Stvořitelovým zákonům! I když pořád stále nevíme k čemu přesně sloužila, tak se dá zcela správně předpokládat, že nepocházela z tohoto světa! Lze spekulovat i nad tím, že je možné si Archu úmluvy vyobrazit jako jistý druh zařízení, které umožňuje průnik do chodeb neznámého prostoru. Ráj nebo Eden, může být právě oním tajuplným světem, kam můžeme i za pomoci této biblické truhly vstoupit.

Nečeká tam na nás, v té jiné existenci „jiném světě“, náhodou Boží otec? Navrátit se ale mohou jen ti, co dozráli k té důležité mentální proměně, jenž je před vstupem do ráje od každého vyžadována. Zrovna tak rychle, jak kdysi odešli lidé z Edenu sem do tohoto námi obývaného světa, bude možné obdobným způsobem se navrátit zpět, tam do zahrad onoho vytouženého ráje.  Různé tajné spolky, o kterých se nechci vůbec zmiňovat, znají dozajista ta důležitá tajemství, kdy a kde se otevřou ony dimenzionální dveře do jiného životního prostoru, v němž lze vyhledat záchranu „spásu“ před koncem tohoto věku.

Jakým způsobem je možné nalézt cestu k arše úmluvy, respektive ke klíči co otevírá bránu k Hospodinovi, jsem popsal ve své literární prvotině, sci-fi příběhu „Konec vesmírného času“, kde je vylíčeno, co předchází samotnému otevření této brány, která umožňuje opustit tento čas, prostor nebo dimenzi. Proběhly zlomové epochy co změnily dost výrazně tento pozemský svět, ale ta očekávaná proroctví, jak starých Hopiů, Mayů, i jiných národů zvěstujících „konec světa“ mohou dojít až k naplnění hrůzostrašného konce nás všech. Důležitá poselství ohlašující apokalypsu (rok 2012, 2014, nebo 2022) jsou sice černým scénářem pro všechny pozemšťany, ale pořád to neznamená, že musí nutně dojít k naplnění těchto prorockých výjevů. Tou největší zkázou pro lidský druh je snad stálá hrozba nedostatku potravin, pitné vody, ale i kontaminovaný vzduch toxickými zplodinami, umocňovaný navíc celkově zhoršenými podmínkami k životu.

K tomu není zapotřebí znát všechna prorocká data o konci světa, když onen soudný den, postihuje nás všechny již nyní, a to víc než kdykoliv předtím! Každý den v důsledku nezodpovědného chování člověka, vymírá denně sto živočišných i rostlinných druhů. Nejedná se v tomto případě o dávno probíhající zvěstovanou Apokalypsu?
To podstatné co lze v tomto případě učinit pro naši záchranu, je nalézt ve správný čas, ten pravý klíč, který otevírá bránu do jiného bytí (ráje), kam je možné natrvalo přesídlit z prostor této umírající, žel i korupcí zahnívající planety Země. Tam někde je ráj a tady zas zřejmě peklo, nebo je tomu snad naopak? Většina obyvatel po celých kontinentech zažívá na této Zemi, ono často vyobrazované a v knihách popisované peklo. Podívejme se na četné hladomory v Africe, může na tomto černém kontinentě někdo mluvit o tom, že žije spokojeně v té zemi zaslíbené! Pravda o nás samotných je nám z nějakého důvodu zatajována, odpověď můžeme vyhledat ve svatých knihách, třeba i v zakódované Bibli, která až přijde onen soudný den, může každému čtenáři pak poodhalit svá zatím nevydaná tajemství, jenž nás mají dovést do jiného světa k našemu otci „všemohoucímu Bohu“.

-konec-