Peklo na zemi
Jen málokdo si uvědomuje, že vyspělost ducha moderní doby zapříčiňuje masové vymírání rostlin a živočichů, což samo o sobě jednou postihne člověka, kupříkladu v zemědělství! Pokud budou sklizně plodin nedostatečné, nebudou zemědělci schopni nasytit celosvětovou populaci čítající 7 miliard lidí.
Nebude pak nejspíš ani žádnou náhodou, že respektovaný fyzik - Stephen Hawking, nabádá současnou civilizaci k tomu, aby kolonizovala jinou planetu v naší sluneční soustavě, jinak prý zahyneme! S tímto uvedeným rezonuje pětadvacetiletá studie, jež prokázala v Německu, že v této části Evropy se oproti minulým letům, vyskytuje méně hmyzu, dokonce o celých 75 procent!
Kdo však nemá růžové brýle či klapky na očích, potom nemůže tuhle závažnou zprávu přejít jen tak bez povšimnutí, poněvadž nám za několik málo let hrozí absolutní nedostatek základních potravin. Sice můžeme nad nějakým a většinou otravným hmyzem mávnout rukou, jenže hmyz je nedílnou a nepostradatelnou součástí života na Zemi.
Jeho účel a smysl je v přírodě nenahraditelný, protože slouží jako potrava pro jiné druhy živočichů. Pakliže se domníváte, že potraviny jsou nyní nějak přemrštěně drahé, tak vás mohu ubezpečit, že o dnešních cenách budou příští generace jen snít. Možná kvůli tomu, že rostliny nebude mít kdo opylovat. Hlavně nepropadejte iluzi, že práci včel a jiných opylovačů úspěšně zastanou „nano roboti!“, jak se nám to snaží někdo nakukat, zřejmě jen kvůli tomu, abychom se podobnými hrozbami neznepokojovali, a dál mohli žít svůj bezstarostný život s páskou na očích.
O tom, jaké „peklo“ může tady na zemi propuknout, lze zhlédnout v americkém sci-fi filmu - SOYLENT GREEN! V tomto filmovém snímku se můžete dozvědět, jak to tady bude vypadat, konkrétně v roce 2022. V této době bude docházet k výpadkům základních služeb, nedostatku potravin, které si budou moct koupit jen nejbohatší lidé a elita společnosti.
Zatímco zbytek populace bude přežívat jen díky potravinovým náhražkám, jimiž jsou: Soylent Red, Soylent Yellow a nově i Soylent Green. Tyto potravinové náhražky podle reklamní kampaně, jsou v tomto filmu vyrobené z mořského planktonu. Jenomže policejní vyšetřovatel Sol Roth (Edward G. Robinson), dojde na konci vyšetřování k hrůzostrašnému odhalení, které odkryje celou pravdu o výrobě Soylent Green, který se ve skutečnosti produkuje, představte si to, z lidských mrtvol!!
S ohledem na dnešní dobu, v níž už teď musíme čelit navlas stejným potížím, tj. přelidnění, znečištění životního prostředí, masovému vymírání rostlin a živočichů, nestabilnímu počasí atd., logicky musí každému soudnému člověku naskočit husí kůže, zvlášť když rok 2022 a dno krize je na dohled! A proto není divu, že nabídka a expanze laciných náhražkových potravin, začíná pomalu v obchodních sítích dominovat.
Maso je úspěšně nahrazováno sójovým granulátem, mléčné produkty zas rostlinnými tuky, přírodní cukr syntetickými sladidly atd., atd. Z tohoto úhlu pohledu se modleme za příznivější budoucnost, abychom jednou nebyli nuceni pojídat Soylent Green s tím, že navíc potenciálním producentům za tuto stravu, budeme muset být ještě vděčni! Jakmile naše civilizace nevytvoří ideální podmínky k trvale udržitelnému životu a existenci, což se evidentně neděje, tak to bohužel znamená, že máme nakročeno rovnou do pekel, odkud není cesty zpět!
Kosmická knihovna
Jak mohou ale tyto problémy současného světa souviset s nějakou „nadčasovou“ rytinou, asi každého napadne, že. Kupříkladu tak, že největší umělci světa, svým tvůrčím potenciálem a duchem nebetyčné tvořivosti, čili myšlenkovým posunem, překročili nehmotné hranice veškerenstva, což je takzvaný mimočasový prostor, jemuž se v indické filosofii přezdívá AKÁŠA.V této neviditelné dimenzi je uloženo vše o všem ve vesmíru.
Komu se podaří sem vstoupit, tedy do těchto tajuplných míst Akáši, může v tomto mimočasovém prostoru spatřit jakékoliv záznamy, týkající se minulosti a budoucnosti. Nicméně potíž tkví v tom, že informace z tohoto zdroje, nelze bez následků přenést do naší reality, tedy do tohoto hmotného světa, protože to narušuje časové kontinuum, do jehož lineárních struktur je veškerý život konstantně zaintegrován.
Takže pokud by někdo z tohoto prostoru sem k nám chtěl přenést důležité informace související s naší budoucností, narazil by na multičasovou ochranu akášického frekvenčního pole. To funguje na jednoduché ochraně a principu, a to tak, že jakékoliv informace ovlivňující integritu budoucnosti, nedokáží „časopojídači“ (tj. bytosti vnímající a vstřebávající čas) mentálně absorbovat.
Kdyby vám někdo zítra oznámil, že příští rok kvůli banálnímu vojenskému cvičení amerických námořních sil ve středozemním moři, propukne třetí světová válka, mentální pud sebezáchovy by obdobné varování rezolutně ignoroval. Z této viděné perspektivy nelze přímočaře ovlivnit v akáše předurčenou budoucnost, lze na ni jen nepřímo (skrytě) upozornit.
Jenže člověk, kterému není lhostejný nastávající osud lidstva, se nějakým svým způsobem pokusí na to či ono globální nebezpečí, vždy upozornit. Jediným řešením, jak toho dosáhnout, je v tomto případě šifra, neboť ta ochraňuje důležitý obsah poselství před nežádoucími elementy, jakými jsou egoismus a fanatismus, neboť právě tohle patří do primární mentální ochrany akášického principu, jak jsem zde již jednou uvedl.
Tudíž nepřímá sdělení ve formě zašifrovaných zpráv, neporušují tyto zmiňované zásady časového kontinua, a mohou být v podstatě kýmkoliv přečteny. Výše uvedené samozřejmě platí za předpokladu, že cílovou skupinou jsou nezaujatí a svobodně smýšlející lidé, co se mohou povznést nad předsudky a stereotypy každodenního života.
Z tohoto důvodu se těmto obskurním záležitostem nejčastěji věnují, tajné organizace a společenství, které z těchto vazeb čerpají nepomíjivé osvícení a energetickou moc. Proto tedy nám už zbývá odpovědět na otázku; komu se podařilo vstoupit do akáši (?), aby nám z této vesmírné kroniky zanechal v zakódované podobě vzkaz určený pro budoucnost. Ačkoliv není příliš mnoho lidí, kterým se to podařilo, čili vejít do této mimočasové dimenze, i tak jsou nám některé osobnosti dostatečně známé, jiné nikoliv.
Proroci v umění
Kupříkladu - Leonardo di ser Piero da Vinci, tento významný italský renesanční malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér, mohl doopravdy svým všestranným umem a nespoutaným duchem vniknout do tajů akáši, v níž spatřil věci nevídané a nepoznané, jež se nakonec projevily v jeho tvůrčí práci. Například nástěnná malba od Leonarda da Vinciho - POSLEDNÍ VEČEŘE, byla tímto autorem ztvárněna do absolutní dokonalosti, že člověk může nabýt dojmu, jako by se sám tvůrce oné historické události osobně zúčastnil.
Tuhle autentičnost lze vysvětlit rozmanitou fantazií, nebo také tím, že Leonardo da Vinci v těchto mimočasových strukturách nehmotně pobýval. Odsud spatřil minulost i budoucnost , o níž pak svými tvůrčími počiny okázale celý svět uchvátil a takto informoval. Pochopitelně skrytě a nenápadně, aby nebyly porušeny ony kosmické zákony času.
K dalším světově známým osobnostem, jimž se patrně podařilo vhlédnout do této pomyslné kosmické knihovny - AKÁŠI, kromě francouzského proroka Nostradama či amerického senzibila Edgara Cayce, nesporně patřil i německý malíř, grafik a teoretik umění evropského formátu, kterého bychom s ohledem na budoucnost měli brát skutečně velmi vážně. Tímto velkým mužem nebyl nikdo jiný, než renesanční mistr a myslitel Albrecht Dürer.
Tento velikán umění vytvořil víc než 1100 kreseb, 34 akvarelů, 108 mědirytů a leptů, kolem 246 dřevořezů a 188 maleb. Kromě těchto velkolepých děl, je Albrecht Dürer rovněž tvůrcem tajem opředené a mystikou zahalené mědirytiny z roku 1514. Tato rytina je právem považována za obraz všech obrazů, zejména kvůli tomu, že se v ní snoubí - světlo a temnota, teplo i chlad, naděje či beznaděj, což je v podstatě kosmický dualismus, na jehož fundamentech setrvává námi viděný vesmír, jehož součástí jsou i lidské bytosti, navzdory tomu, že to tak nemusí každému připadat.
 |
