Předpokládám,
že biblický příběh
„vyhnání z ráje“
je věřícímu, ale i
nevěřícímu lidstvu dostatečně znám.
Ráj neboli „zahrada Eden“, bylo
místem v němž žili Adam a Eva od svého
stvoření Bohem až do
vykázání z této
klidné a ničím nerušené
oázy. Kniha Genesis neuvádí
přesné informace o poloze tohoto světa
„této zahrady“, zmiňuje se jen o tom, že
se nachází někde na východě.
Ráj
lépe řečeno Eden, můžeme velmi
výstižně popsat, jako místo
řízené samotným Bohem. Je to svět v
němž má hlavní slovo výhradně
Hospodin, a kdo zde nenaslouchá jeho hlasu, musí
bez pardonu tento ostrov hojnosti a dobra opustit! Jak dobře
víme, tak z ráje byli vyhnané pouze
dvě osoby „Adam a Eva“, ale zamyslel se již někdo
nad tím, kam že to byli vlastně vypovězeni?
Pravda
mezi
řádky
Pokud
zvážíme i jinou alternativu tohoto
nuceného odchodu, musí se každému
čtenáři poodhalit zásadní
otázka: „kdyby byli z ráje
vyhnané pouze dvě persony, do této
naší obývané reality, jak
by se asi člověk rozmnožil do současného stavu, a to sedmi
miliard lidí?“.
Opomenu-li i to jakým způsobem byla svatá kniha
''Bible'' sepsána, mohu se zcela oprávněně
domnívat, že ne všechno, není v tomto
náboženském díle uvedeno na pravou
míru. Některá evangelia byla úmyslně
vynechána nebo jinak písemnou formou upravena,
třeba utajovaný příběh (Marie Magdaleny,
též Máří Magdalény).
Avšak
ten kdo Bibli sepisoval „pověřený písař
z oné doby“ na přání dle
tehdejšího panovníka
''římského císaře'' (Flaviuse
Valeriuse Constantinuse, nazývaného jako
Svatého Konstantina), nechtěl toto dílo pravdy
vlastním přičiněním takto poškodit,
jak si politicky i nábožensky v té době
představoval samotný císař Konstantin. Kvůli
tomu, aby budoucí generace nebyly vystaveny podvodu
„nepravdě“, vypracoval onen
neznámí sepisovatel Bibli v tzv.
dvojím vyhotovení.
Dva
na sobě nezávislé texty, byly systematicky
vloženy do stejné knihy, z nichž jenom jeden je
každému přístupný
(čitelný). Ten druhý text, co se rovněž
nalézá v této knize, byl
geniálně zamíchán po celé
Bibli, a z tohoto důvodu není každému
čtenáři dostupný.
Přečíst si jej může jen ten, kdo dokáže tuhle
pomíchanou mozaiku opět poskládat. Jednalo se o
rafinované maskování
původního biblického spisu, který se
kvůli této jednorázové akci, uchoval v
plném jeho původním znění, před
devastující myšlenkou
císaře, která měla popřít ony
skutečné duchovní aspekty života, a
důležité zákonitosti od Boha lidem
tímto způsobem zaslané!
Jedna
varianta, čili ta cenzurovaná byla vypracována
podle předlohy i představ samotného Konstantina, a ta
druhá vešla do knihy formou kódu, co
nelze jen tak snadno bez dešifrovacího
klíče, přečíst či rozluštit.
Tím pádem je většině křesťanů
skutečný obsah Bible, možná i
takovýmto způsobem odepřen!
Ten kdo tuto svatou knihu nechal takhle vypracovat, v této
nezměněné podobě až do dnešních dob,
musel si pro případ jeho smrti zajistit své
následovníky
„znající záhadu
kódu“, které nepochybně on zasvětil do
tajů ukrývající skutečný
originál „necenzurovaného“
biblického textu.
Klíčníci
lidu
Pravděpodobně
bude existovat i nějaký utajovaný spolek,
který je opatrovníkem této vědomosti
„záhady kódu v bibli“. Ten
kdo dokáže dnes přečíst, zakódovanou
část svaté knihy, zná i celou pravdu o
mnohých záhadách jenž se v Bibli
nalézají. Jednou takovou významnou
záhadou je: „Zjevení Janovo“,
poslední knihou Nového zákona, často
nazývanou jako „Apokalypsa“.
V této knize se popisuje poslední bitva u
Armageddonu a příchod šelmy jenž je
označována symbolickým číslem
„666“. Zjevení Janovo
vyvolává celou řadu různých
spekulací. Mnozí věří, že kniha
obsahuje proroctví o konci světa. Jenomže kvůli ochraně
původního textu je Bible dokonale
zašifrována, i proto nejsme schopni
rozluštit to nejcennější, co Janův
vzkaz pro budoucnost doopravdy znamená!
K naší lítosti se z Janovo knihy
dozvídáme jen o tom, co má v onen
soudný den nastat, ale co můžeme pro svoji
záchranu „spásu“
bezprostředně udělat, to se zde bohužel
nedozvídáme. O existenci biblického
kódu informoval širokou veřejnost rovněž,
americký novinář ''Michael Drosnin''.
Pro svou knihu Bible Code (česky Kód Bible) začal Drosnin
shánět materiály, a v roce 1992 se
zúčastnil setkání s matematikem
Ellyahem Ripsem v Izraeli. Tehdy Drosnin prohlásil, že
není věřící, a že na šifry
v Bibli se dívá poněkud skepticky.
Ovšem
v roce 1994 změnil svůj celkový názor na tyto
kódy, když objevil šifru
předpovídající budoucnost, podle
níž mělo dojít k úkladné
vraždě izraelského předsedy vlády,
Jizháka Rabina. Nakonec byl Rabin skutečně v roce 1995
zavražděn, což Drosnina ještě více utvrdilo o
prorockých šifrách ukrytých
v této svaté knize.
Vraťme
se ještě jednou k vyřčené otázce:
„kam jsme to z ráje byli vlastně podle Bible
vyhnáni?“ Jelikož jsem se zmiňoval o
možných nesrovnalostech v Bibli, musíme si proto
připustit i tu možnost, že ze zahrad Edenu, nebyli vypuzeni pouze dvě
osoby, jak je v tomto uceleném spise uvedeno,
nýbrž mnoho lidí, kteří
poté náš svět obydleli do
této současné podoby. Proč k tomu
vyhnání došlo lze jen spekulovat, ale
vyvstávající otázkou je,
zda-li se můžeme my vyvrženci navrátit zpět, tam odkud
skutečně pocházíme?
Návrat
do ráje
Pravděpodobně
to je jeden z mnoha důvodů, kvůli čemu byla Bible takhle upravena.
Žádný mocný panovník neměl
nikdy zájem na tom, aby se prostému obyvatelstvu
„podanému lidu“ odhalilo
tajemství spásné a
spravedlivé země „ráje“, do
kterého je možné se opět navrátit,,, a
to ještě za našeho života.
Náš Stvořitel z nějakého důvodu
vykázal kdysi člověka do jiné životní
reality (dimenze), jenž se nám hned poté stala
novým domovem, a ve které je Bůh v roli
pouhého pozorovatele.
Ovšem nucený odchod z božího světa
určitě nebyl Hospodinem zamýšlen na trvalo, jak
by to mohlo každému na první pohled i takhle
připadat. Ve skutečnosti jde o přijmutí té
moudrosti, co ani v ráji ještě před
vyhnáním v člověku nezakořenila, a kterou Bůh
stále od všech vyžaduje.
Dokud
se tak nestane, budeme muset neustále
snášet všechna
příkoří,
odehrávající se tady na
této planetě (války, strach, hlad, nemoci,
bolest, smrt, nespravedlnost). Jakým způsobem je
možné se navrátit zpět, tam odkud byl člověk
vyhoštěn? Na tento zdánlivě těžký
dotaz je možné docela snadno odpovědět!
Přes všechny historické rozpory a nepravdy,
máme k dispozici aspoň nějaké
základní informace
poskytující náznak toho, kde hledat i
pátrat. Jestliže pocházíme z
ráje jenž vytvořil Bůh, tak musíme
vyhledávat pomyslné klíče,
které jsou s naším
„Pánem“ nějakým způsobem
existenčně provázané.
Jedním takovým představitelným
klíčem otevírající tu
pomyslnou bránu do záhadného světa
Edenu, může do jisté míry představovat Archa
úmluvy (též Schrána smlouvy či
Schrána svědectví).
Tato
truhla obsahující
nejcennější židovské
náboženské předměty (desky zákona
obsahující desatero, Áronovu hůl a
manu). Její popis je součástí 25.
kapitoly biblické knihy Exodus. Podle Starého
zákona jde o schránu z
akáciového dřeva, bohatě zdobenou zlatem.
Toto zařízení dokázalo na
místě zabít toho, kdo se jí dotkl, bez
ohledu na to, zda to byl její vlastní kněz nebo
nepřítel. Manipulace s ní vyžadovala vždy
obrovskou opatrnost, nebezpečí úrazu či smrti
bylo velmi vysoké!
Přestože je tato vzácná
náboženská relikvie oficiálně
ztracená a Židé se k ní již
více nemodlí, dodnes si
oblékají určitý
„ochranný oděv“, z
dřívějška k Arše
používaný (modlitební
plášť) nazývaný
„talit“.
Tento
oblek je neobvyklý svým vzhledem, jsou na něm
umístěné třásně. Ortodoxní
Židé tvrdí, že musí být tak
velký, aby pokryl většinu těla. Tyto
třásně mohly posloužit jako:
„uzemňovací cancourky u auta“.
Jedno je zcela jisté, toto zařízení
představuje velice fundovanou elektroniku, speciálně
upravenou pro tehdejší
Mojžíšovu dobu. Z Bible
vyplývá (Exodus 25, 10), že Archa
úmluvy byla postavena přesně dle božích pokynů, a
putovala celých čtyřicet let pouští s
Izraelity.
K čemu tato pozlacená truhla ve skutečnosti sloužila do dnes
přesně nevíme, ačkoliv je její použití
zmiňováno v různých bitvách,
například při obléhání
Jericha, ale i později při záchraně Izraele před
nepřáteli.
Ztracená
Archa úmluvy nemusí i po tak dlouhé
době být nezvěstná, čemuž lze věřit, neboť
její případné znovu
nalezení v těchto bezbožných časech, by mohlo
mnohým lidem způsobit až zdrcující
účinek! Její prokazatelnou existenci i přesto, že
se nedá historicky nikterak zpochybnit, by
všichni popírači Boha, museli uznat fakt o
svém velkém omylu.
Ještě
hůře by Boží skutečnost vnímali
především ti, co jsou si dobře vědomi
svých hříchů proti Stvořitelovým
zákonům! I když pořád stále
nevíme k čemu přesně sloužila, tak se dá zcela
správně předpokládat, že nepocházela z
tohoto světa!
Lze spekulovat i nad tím, že je možné si Archu
úmluvy vyobrazit jako jistý druh
zařízení, které umožňuje průnik do
chodeb neznámého prostoru. Ráj nebo
Eden, může být právě oním
tajuplným světem, kam můžeme i za pomoci této
biblické truhly vstoupit.
Nečeká
tam na nás, v té jiné existenci
„jiném světě“, náhodou
Boží otec? Navrátit se ale mohou jen ti, co
dozráli k té důležité
mentální proměně, jenž je před vstupem do
ráje od každého vyžadována.
Zrovna
tak rychle, jak kdysi odešli lidé z Edenu sem do
tohoto námi obývaného světa, bude
možné obdobným způsobem se navrátit
zpět, tam do zahrad onoho vytouženého
ráje. Různé tajné spolky, o
kterých se nechci vůbec zmiňovat, znají dozajista
ta důležitá tajemství, kdy a kde se otevřou ony
dimenzionální dveře do jiného
životního prostoru, v němž lze vyhledat záchranu
„spásu“ před koncem tohoto věku.
Archa -
hypotetický klíč?
Jakým
způsobem je možné nalézt cestu k arše
úmluvy, respektive ke klíči co
otevírá bránu k Hospodinovi, jsem
popsal ve své literární prvotině,
sci-fi příběhu „Konec
vesmírného času“, kde je
vylíčeno, co předchází
samotnému otevření této
brány, která umožňuje opustit tento čas, prostor
nebo dimenzi.
Proběhly zlomové epochy co změnily dost výrazně
tento pozemský svět, ale ta očekávaná
proroctví, jak starých Hopiů, Mayů, i
jiných národů zvěstujících
„konec světa“ mohou dojít až k
naplnění hrůzostrašného konce
nás všech. Důležitá
poselství ohlašující
apokalypsu (rok 2012, 2014, nebo 2022) jsou sice černým
scénářem pro všechny
pozemšťany, ale pořád to neznamená, že
musí nutně dojít k naplnění těchto
prorockých výjevů.
Tou největší zkázou pro
lidský druh je snad stálá hrozba
nedostatku potravin, pitné vody, ale i
kontaminovaný vzduch toxickými zplodinami,
umocňovaný navíc celkově
zhoršenými podmínkami k životu.
K
tomu není zapotřebí znát
všechna prorocká data o konci světa, když onen
soudný den, postihuje nás všechny již
nyní, a to víc než kdykoliv předtím!
Každý den v důsledku nezodpovědného
chování člověka, vymírá
denně sto živočišných i rostlinných
druhů. Nejedná se v tomto případě o
dávno probíhající
zvěstovanou Apokalypsu?
To podstatné co lze v tomto případě učinit pro
naši záchranu, je nalézt ve
správný čas, ten pravý
klíč, který otevírá
bránu do jiného bytí
(ráje), kam je možné natrvalo
přesídlit z prostor této
umírající, žel i korupcí
zahnívající planety Země.
Tam
někde je ráj a tady zas zřejmě peklo, nebo je tomu snad
naopak? Většina obyvatel po celých kontinentech
zažívá na této Zemi, ono často
vyobrazované a v knihách popisované
peklo. Podívejme se na četné hladomory v Africe,
může na tomto černém kontinentě někdo mluvit o tom, že žije
spokojeně v té zemi zaslíbené!
Pravda o
nás
samotných je nám z nějakého důvodu
zatajována, odpověď můžeme vyhledat ve svatých
knihách, třeba i v zakódované Bibli,
která až přijde onen soudný den, může
každému čtenáři pak poodhalit svá
zatím nevydaná tajemství, jenž
nás mají dovést do jiného
světa k našemu otci
„všemohoucímu Bohu“.
KONEC
REKLAMA