Nejen chlebem živ je
člověk,
prohlásil Ježíš Kristus! Dnes bychom k
tomuto citátu mohli ještě přidat slovo
rozptýlení, protože kdyby nebylo odpočinku v
podobě zábavy, lidé by se zřejmě ukousali
nesmírnou nudou.
Na jakém
technickém principu funguje
dálkově ovládaná elektronika?
Zábava je opravdu účinným
nástrojem, kterak odpoutat mysl člověka od
jakýchkoliv potíží. Jak ve světě
přibývá stále více
neřešitelných problémů, potřebuje i
naše civilizace k dosažení
větší vyrovnanosti, daleko
účinnějšího uvolnění.
Herní konzole, počítačové hry,
simulátory a tak podobně, tento druh moderního
vyžití, osvobozuje lidskou psychiku od těchto
nevyzpytatelných časů. Televize s rozhlasem hrají
v tomto směru stále prim, jsou to
největší poskytovatelé
domácí zábavy. Na jakém
principu však funguje televize, rozhlas, mobilní
telefony, wi-fi připojení k internetu, GPS navigace?
Rádiové vlny s informačním obsahem
ovládají dálkově řízenou
elektroniku, kdyby nebylo tohoto vlnového
záření, celý svět by upadl do
absolutního ticha! K čemu všemu lze
využít rádiové vlny,
případně jak tohle nevšední
záření působí na zdraví a
život člověka, tak to se dozvíte právě v tomto
článku...
Elektromagnetické záření kolem
nás
Rádiové vlny nás
obklopují takřka na každém kroku, jsme jimi
přímo prosyceni, staly se nedílnou
součástí lidského života.
Pronikají k nám skrze tzv.
rádiové přijímače, tj.
mobilní telefony, GPS navigace, vysílačky,
satelity, venkovní antény, aj.
Rádiové vlny představují
část elektromagnetické spektra s
vlnovými délkami od 1 milimetru až po
tisíce kilometrů. Vznikají v obvodu
střídavého proudu, k němuž je připojena
anténa. Uvádí se, že rychlost
šíření rádiových
vln ve vzduchu, je shodná s rychlostí světla ve
vakuu.
Sestupně seřazené
vlnové délky:
■ rádiové vlny
■ dlouhé vlny
■ střední vlny
■ krátké vlny
■ velmi krátké vlny
■ ultra krátké vlny
■ mikrovlnné záření
■ terahertzové záření
■ infračervené záření
■ světlo
■ ultrafialové záření
■ rentgenové záření
■ záření gama |
Nejsilnějším zdrojem
elektromagnetického záření v
této planetární soustavě je
naše domovská hvězda (Slunce), ale k planetě Zemi
přichází vlnové
záření i z jiných
částí kosmu, které
pochází například ze supernov,
neutronových hvězd, aktivních
galaktických center, atp. Z vesmírných
výšin k nám ještě
proniká tzv. reliktní
záření, to je elektromagnetické
vlnění, o kterém se astronomové
domnívají, že je to pozůstatek z dob
velkého třesku. Jak je tedy patrné z
výše uvedeného příkladu,
jsme vystaveni elektromagnetickým silám,
které k nám přicházejí z
kosmického prostoru.
Je lidský mozek přijímačem
rádiových vln?
Lidská bytost, ať už si to uvědomujeme či ne,
je velice pozoruhodným stvořením,
kterému nelze dost dobře porozumět. Stále
objevujeme nové a hlavně skryté
mentální schopnosti uvnitř sebe sama, moc
nezdolného ducha, fyzickou sílu, neomezenou
tvořivost. Odkud takový potenciál
pochází stále nevíme, i
když se snažíme tuto záhadu objasnit. Jestliže
mozek člověka funguje z nějakých 10 až 15 procent, co
dělá ten zbytek nevyužité mozkové
tkáně? Těch nepoužívaných 90 procent
lidského mozku, může být za určitých
okolností, původcem zázračných
schopností člověka, které se ve stavu
ohrožení samovolně aktivují.
Lidský mozek složený z
biliónů nervových buněk a sto biliónů
spojů, dokáže učinit opravdové divy, může
zachytit minulost a vyprojektovat její budoucnost. Jak je
něco takového vůbec možné? Někteří
vědci se dnes domnívají, že lidské
vzpomínky nejsou uložené v mozku (uvnitř hlavy),
ale mimo tento námi sdílený čas a
prostor, ve kterém je ukryto duchovní
jádro člověka. I když je takové vidění
světa poněkud bizarní, ve zobecněném smyslu
kvantové fyziky nejde o nesmysl!
Po otřesu mozku může u někoho nastat krátkodobý
výpadek paměti, tzv. amnézie, ale po
určité době se vytracené vzpomínky
opět navrací, což znamená: kdyby byly
vzpomínky v důsledku ztráty paměti
zničené, nemohlo by dojít k jejich obnově.
Regenerace dřívějších
vzpomínek je možná jen za předpokladu, že paměť
není uložená v mozkové
tkáni, ale někde mimo její dosah. Z tohoto
úhlu pohledu lze encephalon (mozek) považovat za
jakýsi dekodér, který zachycuje a
současně zpracovává
neidentifikovatelný kosmický signál.
Reliktní záření
Vraťme se ještě jednou k reliktnímu
záření. Podle kosmologického modelu k
nám elektromagnetické
záření přichází z hlubin
vesmíru. Arno Penzias a Robert Wilson při měření
s mikrovlnou anténou, odhalili v letech 1964 -1965
nespecifikované záření,
které prý vzniklo přibližně před 13,5 miliardami
let, a to v časech po velkém třesku. Je doopravdy
šum z kosmu důkazem velkého třesku?
Vědecká komunita je o tom skálopevně přesvědčena,
to však neznamená, že nemohou vznikat
alternativní teorie, objasňující
záhadu vesmíru.
V odborných publikacích se o
reliktním záření
dočítáme mnohé, např. že je to radiace
s vlnovou délkou cca jeden milimetr, prostupuje
celým universem, je všude kolem nás,
ale naše smysly ho nedokáží detekovat.
Reliktní záření může být
pozůstatkem velkého třesku, avšak pouze za
předpokladu, že vesmír vznikl podle
kosmologického scénáře,
který se opírá o takový
model vzniku! V článku: „PŘIŠEL K
NÁM ŽIVOT Z VESMÍRU, ANEBO OD BOHA?“
jsem přišel s odlišnou hypotézou vůči
rozpínajícímu se vesmíru.
Moderní astronomie stále
vychází z představ, že kosmos se
neustále rozpíná, expanduje na
základě takzvaného rudého posuvu,
který je podstatou astronomického
náhledu na celé universum. V
teoretické úvaze, kterou jsem předložil v tomto
viz nahoře popisovaném článku, je kosmos
vyobrazen jako statický (neměnný) prostor, jež
nepodléhá této expanzi, ale
zákonu stárnutí. Kdyby se tato
má úvaha v budoucnu potvrdila, museli bychom
přepsat veškeré znalosti o vesmíru,
ale i o reliktním záření,
které je fundamentem
všudypřítomné matérie.
Životadárný signál
Vesmír se zrodil v jeden jediný
okamžik, jeho vznik však nebyl chaotický a
netvořil se postupně podle náhodného vzorce. V
okamžiku zrození vzniklo úplně vše,
tj. galaxie, hvězdy, planety, taktéž život v
celém kosmu, včetně tohoto pozemského. Tato
gigantická struktura podléhá
výhradně jedinému zákonu, to jest
časovému odpočtu, nejvýstižněji řečeno
– Stárnutí! Procesu transformace
(stárnutí) podléhá
absolutně vše, je to rezultát počátku
a konce. Také člověk prochází třemi
základními stádii tohoto
vývoje, zprvu je člověk batoletem, pak dospělým
jedincem, v posledním období svého
života zas krásnou vzpomínkou.
Reliktní záření
nám poskytuje o vesmíru mnoho cenných
informací, ale tyto rádiové vlny jsou
mimo jiné, vyživující
energií udržující veškerou
hmotu (živou i neživou) v celistvosti, čili ve shluku
vzájemně propojených atomů. Pokud by se
nám této kosmické stravy
„many“ nedostávalo, atomy by se
rázem zhroutily, to by zapříčinilo rozklad
stávající hmoty, tudíž i
celého universa.
Tohle tajemné záření představuje
jakýsi druh životadárného
signálu, který nás udržuje ve
spojení s tzv. kosmickým archivem, kde
máme zřejmě uloženou paměť. Reliktní
záření: „dále už jen
životadárný signál“
upozorňuje na podstatu stárnoucího
vesmíru, kterému v průběhu času slábne
jeho životadárný signál. Až jednou
tento rádiový signál úplně
vymizí, vstoupí vše do dimenze
věčného zapomnění. Lidská
schránka bez paměti není
životaschopná, ale ani vesmír, který
čerpá z tohoto životadárného
signálu svou ohromnou energii!
Pozoruhodné je na tomto kosmickém
jevu, že jej detekují lidé po celém
světě, oficiální vědecké zdroje to
ovšem popírají. Jestliže kosmos
skutečně stárne, měl by potom
životadárný signál také
ochabovat, člověku ve stáří také
dochází energie – je
slabší, je méně pohyblivý,
hůře vidí nebo slyší, na
rozdíl od mladistvého organismu. Život juniora se
prezentuje ve světle nevyčerpatelné fyzické
energie, též nadměrným rámusem, takže
vesmír podle zákona
stárnutí v těchto časech, by neměl být
hlučný, jenže je tomu naopak! Jak se zdá, tak
signál z kosmu je neobvykle silnější,
tento hvězdný hřmot nelze přeslechnout! Proč, to se
pokusím vysvětlit níže.
Je vesmír hlučnější?
Možná i vás už někdy překvapilo
nepříjemné
pískání v uších,
kterému se odborně říká tinitus. Tahle
stresující šelest, postihuje
stále více obyvatel po celé zemi, a to
i přesto, že tinitus (zvonění) není
považováno za nemoc! Příčina tohoto
zdravotního neduhu je stále nejasná,
avšak z občasného
pískání si není třeba dělat
starosti. Lékaře navštivte jen tehdy, pokud se
tento problém vícekrát opakuje. Pomoci
vám může např. meditační hudba, neboť ta
překrývá jiné
nežádoucí zvuky. Přísun
minerálů: magnezium, zinek, též
vitamíny A a B mohou poskytnout úlevu.
Extrakt z listů Ginkgo biloby působí účinně na
tinitus, prokrvuje organismus a zlepšuje paměť,
různé preparáty z listů tohoto stromu vřele
doporučuji. Vyhněte se také hlučnému
prostředí, je-li to možné! Jiný původ
této komplikace lze vystopovat v této
předkládané úvaze, neboť
hučení ve zvukovodu může být následkem
kolísajícího
vesmírného signálu!
Pokud universum stárne a mění se jeho
rádiová frekvence, musí být
i jeho záření oproti minulosti na jiné
úrovni. V minulých dobách
ušním šelestem skoro nikdo netrpěl,
tehdy ještě mladší kosmos, nevykazoval
současné symptomy stárnutí,
výkyvy reliktního záření
pociťují tak zejména senzibilně
slabší jedinci. Kosmické vrtochy
evidentně postihují pozemský život,
popisovaný tinitus je toho neblahým důsledkem.
Ačkoliv životadárný signál ve
vesmíru slábne, kvůli nebeské
proměnlivosti vlnová intenzita leckdy zesiluje, jindy
neúměrně klesá. To stojí za
nárůstem všech zde
uváděných komplikací, ale do tohoto
výčtu můžeme zařadit i jiné zdravotní
problémy (bolesti hlavy, nervozita,
špatný spánek...atp.).
Jaké lze očekávat finále?
Pokud je pravdou, že universum a život kolem nás, je
pouhým výsledkem jediného okamžiku,
lze očekávat stejný efekt v den jeho
zániku. Jak moc jsme se k tomuto bodu přiblížili,
to nelze prozatím odhadnout, některé
anomálie jsou však velice
varující. Podivné zvuky jakoby odnikud
přicházející,
zaznamenávají vyděšení
lidé na všech kontinentech, evropskou pevninu
nevyjímaje. Nestabilní ba přímo
kolabující počasí tyto obavy
ještě zesiluje.
Nesouvisejí
tyto
neidentifikovatelné zvuky a jiné těžko
vysvětlitelné abnormality s
kolísajícím
vesmírným signálem? Kosmos
dozrává, jinak řečeno stárne,
možná bude potřebovat očistnou kúru nebo
znovuzrození (restart)? Je jisté jen jedno, v
tomto neznámu dopředu nic nelze odhadnout!
KONEC
REKLAMA