CO V SOBĚ SKRÝVÁ VODA?
23.01.2014  Josef Čáp     

(Ne)můžeme rozumět všemu...

Příroda dokáže vždy něčím novým překvapit, její kouzlo tkví především v harmonii a oslňující nádheře, neboť originálu se zřejmě nic nevyrovná! Matku přírodu nikdy nepřechytračíme, protože v této nevyčerpatelné pokladnici vědění, jsou ukryté údaje o nás a o vesmírném světě. V tomto zdroji se odráží cosi nadpřirozeného, například nevysychající studnice moudrosti, která poskytuje důležité informace o podstatě života, tj. pokyny osvobozující lidskou mysl od materiálního klamu či stavu nevědomí, atp. 

V této soustavě můžeme získat skutečnou pravdu o naší minulosti, taktéž vhled do budoucích časů. Kdo objasní tajemství přírody pochopí ledacos, takový objev může člověka posunout do vyšších sfér existenčního bytí, čili až za horizont události, kde se lidský duch oprošťuje od své závislosti na simulované hmotě! Jak dojít k tomuto grálu poznání je smyslem života všech lidí, co se chtějí vymanit ze zjevné letargie. Otázkou však zůstává, jak dospět k takovému záměru? Některé indicie jsou doopravdy nepřehlédnutelné, sdělují nám: jakým směrem se vydat vstříc novým poznatkům, kde jsou uložené znalosti vedoucí k úplnému prozření nad realitou dneška! Vše bylo již napsáno, pokusme se společně odhalit to zázračné tajemství a dovědět se věci, které jsou naším očím skryté. Čtěte dále a dozvíte se mnohem víc...




Sněhové vločky

Jeden z prvních vědců, kterého fascinovala krása sněhových vloček, byl německý astronom a astrolog Johannes Kepler. Jiní badatelé, třeba americký fotograf a meteorolog Wilson Alwyn Bentley, zachytil na speciálně upraveném fotoaparátu okolo pěti tisíc snímků sněhových vloček. Na první pohled jsou sněhové vločky obyčejnou zmrzlou vodou, která ve formě srážek změní krajinu vždy k nepoznání. Sníh je v dnešní době vnímán velice pozitivně, poskytuje zábavu v zimním období (alpské lyžování, běh na lyžích, snowboarding, atp.). Je hybnou silou turistického průmyslu po celém světě, který je v časech chladu na sněhu existenčně závislý! Řidiči sníh zrovna dvakrát nemilují, což je pochopitelné, ale jinak je tato bílá nadílka přínosem pro lidi i přírodu. Zbytečně se v této pranostice neříká: „Únor bílý, pole sílí.

Sněhové vločky jsou pozoruhodné už tím, že každý ledový dendrit je ve své podstatě originálem, tzn. na světě není stejné vločky! Pevné skupenství vody (sníh) vykazuje neobvyklou charakteristiku v geometrickém uspořádání, ledové krystalky mají přibližný tvar šestiúhelníku, jejich podoba je vždy šestiboká. V odborné literatuře se uvádí, že jeden krystalek obsahuje cca miliardu molekul vody, a tohle je přeci dokonalost sama, posuďte sami? 

Sněhové krystalky fascinují i současné vědce, ti se snaží rozluštit záhadu mnohdy až ornamentálních tvarů vloček, které připomínají často i květy rostlin. Představte si, že sněhové vločky při dopadu na vodní hladinu, vydávají pro lidský sluch neslyšitelný zvuk. Tyto mikroskopické ledové útvary, podle tvaru dělíme do sedmi základních skupin, přičemž každý z nich je umělecký unikát. Průměrná rychlost padajících vloček je odhadnuta na 1,7 metru za sekundu. Během jedné sněhové bouře dopadne k zemi okolo 40 milionů tun sněhu, jestliže toto množství převedeme výpočtem na energii, odpovídá tato hodnota síle 120 atomových bomb!



Je sníh bílý?

Většina lidí si myslí, že sněhové vločky jsou bílé barvy, ale není tomu tak! Jednotlivé krystaly mají ostré hrany, které v sobě lámou světlo ve všech směrech, naše oko tak registruje sníh v bílé barvě, přestože je zimní povlak prokazatelně průhledný. Jako zajímavost mohu uvést, že velikost běžné vločky se pohybuje od 0,5 do 1 cm. V americké Montaně však spadla v roce 1887 nadprůměrně velká vločka, která měla velikost přes 38 centimetrů. Nejintenzivnější sněžení bylo zaznamenáno mezi 13. a 19. únorem 1959 v americké Kalifornii. 

Tehdy napadlo tolik sněhu (cca 4,8 metru), že většina domů byla doslova zasypána pod vrstvou bílé masy, která na celé týdny ochromila celou tuhle zasaženou oblast. Po této dramatické zkušenosti se už vůbec nedivím, že jsou mezi námi lidé, kteří mají strach ze sněhu a mrazu, že trpí tkzv. pagofobií! Kromě této velice nepříjemné úzkosti, je jinak sníh prospěšný lidskému zdraví. Zemědělci dobře vědí, že voda z tajícího sněhu je tou nejlepší zálivkou na jejich pole, sněhová vláha je vždy garantem větší úrody. 

Mnozí léčitelé jsou o rozmrazené vodě přesvědčeni, že je to všelék na civilizační nemoci. Rozmrazená voda prý snižuje chuť k jídlu, odplavuje usazeniny z ledvin, tudíž zlepšuje akné a krevní tlak. Normalizuje také hladinu cukru, posiluje funkčnost jater a zlepšuje mozkovou činnost. Ať tak či tak, tající voda léčí a navrací životní sílu, všude tam, kde přírody není dostatek! Jako perličku bych uvedl ještě jeden jev, který se týká ochlazování vody. Co myslíte, která voda zamrzá rychleji, teplá nebo studená? Většina čtenářů se může logicky domnívat, že chladnější H2O mrzne rychleji než teplá voda, ovšem dočetl jsem se o opaku. Teplá voda prý kvůli intenzivnějšímu odpařování zamrzá (chladne) dříve než studená. To je fakt neuvěřitelné, ale je to tak!



Trochu jinak vyrobená čokoláda...

V souvislosti se sněhem, musím ještě vzpomenout na vynikající recept, který jsem získal od své babičky. Tato moudrá žena v zimních časech dělala vynikající pochoutku z čokolády, kterou nazývala ''čokoládou na sněhu''. Pochutina se připravovala následujícím způsobem: ochucená a na mírném ohni rozpuštěná čokoláda se vlila do připravených formiček, které se potom umístily do škopku s naplněným čerstvým sněhem. Jakmile ve sněhu umístěná hmota vychladla, bylo možné ji okamžitě požívat. Tato úprava vylepšuje výrazným způsobem kvalitu čokolády, nebojím se tvrdit, že v charakteristických rysech chuti je tento produkt zcela výjimečný. 

Každopádně jsem vyzkoušel i jiný postup (formičky byly vloženy do chladničky), ten však nedosahoval stejných kvalit lahodnosti, jako sněhem vychlazená čokoláda! Racionálně to vysvětlit nelze, mohu se jen přiklonit k názoru, který jsem uvedl na začátku článku: „Příroda se nedá v ničem napodobit, originálu se zřejmě nic nevyrovná!“ Koneckonců, když se pozorně podíváte na vyhotovené snímky sněhových vloček, nepochybně uzříte v jejich obrazu absolutní jedinečnost, nádheru a ladnost přírody, která třeba vylepšuje kvalitu výše popsané čokolády.



Je voda paměťové médium?

Lidské tělo je převážně složeno z vody (70%), jak člověk stárne, tím méně vody jeho tělesná schránka zadržuje. V tomto systému lze vypozorovat vysychání, tzn. nedostatek tekutin zahušťuje krev, míza pak není schopna pohybu, a tento stav zaplavuje organismus toxickými látkami, které pozvolna vyvolávají nemoci všeho druhu. Znečištěná voda působí nepříznivě na zdraví člověka, je živnou půdou plísní a bakterií, neměla by se vyskytovat v útrobách člověka, protože otravuje organismus stejně jako jed! Čistá voda je oproti tomu základem života, už naši předkové to věděli, a co my? 

Pokud trpíte vážnou nemocí, můžete vyzkoušet místo drahých medikamentů čistou vodu, jejím pitím se totiž detoxikujete, a očista těla s pomocí vody přináší úlevu i uzdravení, také úsměv na rtech! Ovšem v těchto časech je problém, dostat se vůbec k pramenům čisté vody, chemizace životního prostředí téměř zamořila veškeré pitné zdroje, jak máme tedy pít neznečištěnou (nezakalenou) vodu, když je jí zjevný nedostatek? Jak již jsem výše popisoval, řešení může přinést zmražená voda, ta je jakoby restartovaná, tudíž čistá! 

Mnozí vědci i badatelé se domnívají, že se v kapalině skrývá nedoceněný potenciál, který může změnit náš současný pohled na vodu a její nevídané účinky. Některé pokusy s tímto živlem dokazují, že voda dokáže do sebe nasát energii, která se nachází v těsné blízkosti jejího dosahu. To podporuje teorii o tom, že voda má paměť s nadpřirozenými vlastnostmi! Japonský vědec Masaru Emoto svými pokusy dokázal, že se v tekutině odráží negativní, ale i pozitivní emoce na energetické bázi. 

Pokud na vodu působíme kladnými podněty, dejme tomu meditační hudbou, jsou po zamrznutí její vzniklé krystaly geometricky pravidelné, na rozdíl od nepříjemného hluku, ve kterém se tvoří vždy chaoticky nepřesné vzorce. Pokud bychom šli opravdu do hloubky bádání, nemusel by se nám Ježíšův počin (proměna vody na víno) jevit jako zázrak, ale jako úspěšná prezentace do tajů přírody zasvěceného velmistra. Měl Ježíš Kristus o vodě obsáhlejší informace, než máme my dnes? Nezapomeňme, že v biblických příbězích, Syn Boží dokázal proměnit vodu na víno, rovněž se bez potíží procházel po vodní hladině. 

To je sice z dnešního pohledu neuvěřitelné, ale s esoterickými znalostmi, kterými Ježíš Kristus panoval, nikoliv nemožné! Ve starém zákoně se dozvídáme o Mojžíšovi, který skrze Boha otevřel Izraelcům cestu mořem, aby národ jež on vyváděl z poroby, mohl prchnout před egyptskými pronásledovateli. Je zřejmé, že s pomocí Boží tento prorok dokázal masy vody (dokonce moře) k svému prospěchu také ovládat.

Lze H2O ovládat?

Pohlédneme-li na vodní hladinu, spatříme na ní odraz vlastního obrazu. V tomto kontextu lze vodu chápat jako zrcadlo, ale zrovna tak to může být prostředek umožňující jakoukoliv transformaci, jenž zhmotňuje vyslané myšlenky na pevnou hmotu. Co z toho vyplývá? Voda může být za jistých okolností nesprávně pochopeným, tzv. – kamenem mudrců. Tato hypotetická látka (Kámen mudrců) prý podle alchymistů dokáže přeměnit bezcenné kovy na zlato, rovněž si lze z této substance vyrobit elixír života, který slouží k omlazení ba i nesmrtelnosti. 

Možná je kámen mudrců pouhou mystifikací obyčejné vody, která není v tomto směru tak prostá, jak by se mohlo na první pohled zdát! Sněhové krystalky ledu, mohou zas v této hříčce přírody, představovat jakýsi druh vesmírných glyfů, které pocházejí od samotného Tvůrce času a všeho, co je kolem nás. Tento druh tajemného písma je možné přečíst výhradně telepatickým způsobem, nebo tak nějak. Každopádně jsem přesvědčen, že se v jednotlivých sněhových vločkách nalézají celistvé encyklopedie vědění, o všem možném, především pak o vesmíru a jeho vzniku, Stvořiteli kosmu i o podstatě lidského života, včetně této planety Země! 

V dávno minulých dobách naši předci, jakýmsi způsobem dokázali číst (přijímat informace) z těchto magických glyfů, proto nám z oněch dob zůstali nesmazatelné stavby, které by jsme v současnosti nedokázali ani vymyslet, natož potom věkem překonat. V tomto případě mám na mysli - pyramidy, sfingu, chrámový komplex na Pumapunku, atp. Je dost pravděpodobné, že to byli tajemnem obeznámení kněží, kteří za pomoci tajných nauk, vybudovali něco tak úžasně nadčasového. Vraťme se ale zpět k významu vody. Vědci si myslí, že je přítomná v celém vesmíru, ať už v tekutém nebo pevném skupenství, takže H2O asi není jen úplně obyčejnou tekutinou, pakliže je základem kosmického kolosu


Tahle sloučenina kyslíku a vodíku je neobyčejným dárcem všeho poznání, neboť existuje pevná vazba mezi vodou a bytím, mezi nebem a zemí, je i energeticky propojená s Tvůrcem tohoto vesmíru, protože se v ní zrcadlí jeho mysl, která je s námi v této kapalné podobě všudypřítomná..

Kdo jí ovoce, má při tom myslet na ty, kdo vypěstovali ovocné stromy. Kdo pije vodu, má myslet na pramen.“



-konec-