Kritizovat umí každý, ale poradit, navrhnout své vlastní řešení, to už málokdo! Neustále se dozvídáme ze všech stran, jak je životní prostředí na této planetě v ohrožení, jak vymírají rostliny a živočichové, jak do našeho potravního řetězce pronikají jedy, tj. - umělá barviva, pesticidy, herbicidy, rtuť, dokonce i benzín, atd. Těmito zprávami jsme doslova přesyceni, a to takovým způsobem, že články o ekologii vyvolávají u lidí spíše odpor, nežli očekávané pobouření, které by mělo přispět k větší odhodlanosti nás všech, ochraňovat veškeré přírodní zdroje (vodu, půdu, lesy), ale také již značně oslabenou a nezbytnou eko-rovnováhu k udržení pozemského života.  

---

 
Není lehké podívat se pravdě do očí

Možná jde i o záměr, abychom měli pocit, že se nemůžeme s tímto nepříznivým vývojem úspěšně vypořádat, a zůstali jsme vůči usmrcování přírodního dědictví nečiní. Nelze se potom divit tomu, když někde zaslechneme zprávy o masovém vymírání včelstev, že pokrčíme rameny, jakoby se nic zvláštního nestalo, i když máme nakročeno k civilizačnímu úpadku, ne-li zániku!

Pokud to ještě nevíte, tak bez včel hrozí lidskému rodu vyhubení, k tomuto varujícímu závěru dospěl v minulém století i slavný fyzik Albert Einstein, který prohlásil: pokud vyhynou včely, nepřežije je člověk déle než o čtyři roky! Co způsobilo vyhynutí prehistorických dinosaurů? Zřejmě nedostatek potravy! Pokud se nepodíváme pravdě zpříma do očí, jakékoliv nebezpečenství lehkomyslně přehlížíme, ať už vědomě či nevědomě, a tuhle neuvážlivost pochopíme teprve tehdy, až když už je příliš pozdě.

Američané na rozdíl od nás Evropanů, pochopili závažnost situace, a začali se na možné katastrofické scénáře, třeba na nedostatek potravin, svědomitě připravovat. Tomuto chování mnohých Američanů napomohla jejich vlastní zkušenost, a to s četnými hurikány apokalyptických rozměrů (Katrina, Rita), jež dokázaly napáchat víc škod a obětí na životech, než útoky teroristů z 11. září 2001.

Obyvatelé nejmocnějšího státu světa (USA), se již mnohokráte setkali s šokující realitou vyprázdněných hypermarketů a doprovázeným strachem z civilizačního kolapsu. Obdobné události, vesměs všechny přírodní pohromy, které nás v současnosti ohrožují, bychom měli považovat za důsledek lidského ega, jež způsobuje onen nežádoucí vztah člověka k přírodě. Jedno je jisté, jakmile se nepokusíme změnit náš celkový přístup k ekologickému způsobu života, přijdou nepochybně ještě hrozivější „Katriny“ a jiné klimatické děsy.


Nákupy rozhodují o všem

Žijeme v časech nehorázných výmluv, sami sobě namlouváme, že za poškozováním životního prostředí stojí převážně velké nadnárodní korporace, někdy korupční politici, kteří se snaží v tichosti redukovat přemnoženou lidskou populaci. Tím nechci mocnou elitu nikterak obhajovat, zprostit ji absolutní odpovědnosti za tento umírající svět, nicméně, pokud se my všichni budeme aktivně podílet na tomto zkázonosném programu, stáváme se pouhými přisluhovači ekologického zločinu, který nejtvrději postihne příští generace. Nepochopitelně se držíme sloganu: po nás potopa!

A co z toho všeho plyne? Samozřejmě, musíme začít nejprve sami u sebe, což je nezbytný předpoklad k tomu, abychom se stali nezávislými ve zdravém úsudku. Jestliže nebudeme hned pojídat to, co je nám doporučeno, anebo nebudeme hasit žízeň tím, co je nám v danou chvíli podstrčeno, přestaneme nakupovat nepotřebné kýče, jež svým obsahem, posléze i odpadem, otravují – vodu, půdu i vzduch.

Pakliže se nebudeme dostatečně věnovat z čeho byl vyroben ten či onen výrobek, anebo, jak se ta či ona firma staví k ochraně životního prostředí, nic zásadního se v tomto směru nestane, a životní prostor (příroda) nám bude i nadále chátrat, hynout v přímém přenosu před očima. To skutečně chceme? Pokud svými nákupy nebudeme podporovat výrobce, kteří úmyslně poškozují ekologii, existence takovýchto znečišťovatelů, nebude mít pak dlouhého trvání.


Zájem na rozdíl od lhostejnosti, odděluje zrno od plev!

Dejme přednost produktům s označením "Fair trade – česky též spravedlivý obchod", nepoužívejme plasty, ty dlouhodobě znečišťují moře a oceány, navíc se z plastů uvolňují při jejich zahřátí různé zdraví škodlivé látky. V jednotě je síla, to nelze zpochybnit, proto zde uvedu zcela konkrétní příklad, který nám dokazuje moc rozumu a vlivu každého jednotlivce. Některé pivovary se pokoušely stáčet pivo do plastových lahví, kvůli zisku pochopitelně, ovšem v českých zemích tyto snahy tvrdě narazily.

Český pivař odmítl pít pivo z plastu, a ani zvýhodněná cena jej k tomu nedonutila. Sklo je prozatím u piva dominujícím obalem! Stejným způsobem, jak je patrné, můžeme ovlivnit cokoliv. Vše, co škodí přírodě, když nebudeme používat, tak se nebude ani vyrábět, i kdyby se nadnárodní byznys bránil svobodné vůli zákazníků jakýmkoli způsobem. Obchod má jedinou možnost, přizpůsobit se novým poměrům! Bohužel, tohle většina lidí přehlíží, pravděpodobně i nechápe, zejména kvůli nedostatečné sebedůvěře, která pramení z absolutního nezájmu.

Současná nevšímavost o přírodní čistotu, zašla až tak daleko, že jsme schopni veškerou odpovědnost, za ekologické škody způsobené člověkem, svalit na domnělé mimozemšťany. Tuhle domněnku jsem již zaznamenal v jednom televizním pořadu. I když takovouto spekulaci nelze taktéž zavrhnout či podcenit, všelijaké vytáčky nám v tomto případě vážně nepomohou. Podle nejnovější zprávy OSN, je v pohybu přes 50 miliónů uprchlíků, dobře se nad tímto hrozivým číslem zamyslete.

Kdyby se všem těmto běžencům podařilo najednou dorazit do Evropy, ať chceme nebo nechceme, zavládl by na tomto stále poklidném kontinentu nepředstavitelný chaos, nepokoje i rozruch doprovázený nárůstem nacionalismu a xenofobních nálad, sociální otřesy není zapotřebí zdůrazňovat.

Přestože jsou uprchlické tragédie přičítány v hlavních médiích, občanským válkám, eventuálně náboženskému terorismu, ve skutečnosti jde o následek ekologické pohromy, která jako první postihla obyvatele z chudých zemí. Lidé v těchto končinách mají dnes hlad, neboť dříve se v těchto vzdálených krajích obyvatelstvo živilo převážně rybolovem, zemědělstvím, sběrem lesních plodů, což v těchto pohnutých časech, kvůli civilizačnímu rozmachu, už není dávno možné. Velké rybářské koncerny z Ameriky, Evropy a Japonska, vylovily drobným rybářům veškeré ryby, takže se zhroutil zvykový rybolov, ale i dostupný příjem potravy. Kde není budoucnost, není ani domov!

Nepředstavitelná bída bez  perspektivy k životu, ve třetích zemích zapříčiňuje u domorodého obyvatelstva nestabilitu, která je v této době primární  příčinou  občanských válek a nepokojů, taktéž zdrojem oprávněné nenávisti vůči všemu, co pochází ze západního světa.

Díky umírající planetě, churavějícímu životnímu prostředí, daly se do pohybu celé národy, vykořeněné kultury toužící nikoliv po novém domově a bezpečí, ale dychtící po spravedlivé odplatě! Hledejme proto důvody této nespravedlnosti, abychom nepáchali ještě větší zlo, jak na přírodě, tak i mezi rozvíjejícími se národy. Dokud budeme pasivní k našemu domovu, k této planetě a její přírodě, nečeká nás nic jiného, nežli strádání. Pak už nepůjde jen o můj názor či pohled!


Dáme-li se vésti přírodou, nemůžeme v ničem pochybit

Dnes se můžeme tomuto varování ještě vyhnout, a to tak, že nebudete pokračovat ve čtení tohoto článku, a odmítnete se podobnými peripetiemi zabývat. Věřte tomu nebo ne, tak asi za padesát let vyzní tahle úvaha ve zcela jiném světle, protože před budoucností nelze nikam utéct! Ale to už mluvíme o době, kdy civilizace po nás, nebude mít stejnou možnost volby jakou máme my dnes, poněvadž zábava či různá pobavení, již nezastíní realitu zmaru a převládající smrti.

Čas mi bude svědkem, až se nám z důvodu dnešní lehkomyslnosti vytratí nynější klid, základní potraviny, pitná voda a stabilní počasí, které vychází z planetární rovnováhy, kterou člověk (ne)vědomě oslabuje. Cožpak nepociťujeme na vlastní kůži klimatické změny?

Kde ty loňské sněhy jsou, čili ta doba, kdy zima byla zimou, a léto ještě létem? Jeden nejmenovaný čtenář mi napsal: „Mnoho lidí o tomto stavu ví, otázkou je právě co s tím?“ Ale abych jen nekritizoval, tak se pokusím předložit jednoduchá doporučení, která sice nezmění současné těžkosti dnešního světa, ani globální příčiny stále se zhoršujícího životního prostředí, nicméně s tímto citátem a radami na závěr, nemůžeme vůbec pochybit,

protože: „Každý dobrý skutek je po zásluze vždy odměněn.“ Už naši předkové věděli, že jedině příroda ví, co chce! Z tohoto důvodu musíme vycházet z jejího konceptu, jelikož ten byl vytvořen nejvyšším Architektem, a proto nelze v něm najít sebemenší chybu. Přesně to znamená: obklopujme se přírodními materiály, zavrhujme chemii vytvořenou člověkem, a používejme více to, co nám Matka příroda z jejího lůna nabízí.

To jest kupříkladu kámen, dřevo, zemina, všechny materiály nevykazující negativní vlivy na pozemské prostředí. Využívejme přírodních čistidel a hygienických prostředků, a drahocenná voda - symbol života, nám za to bude nesmírně vděčná, stejně jako tvorstvo v tomto živlu žijící. Jaké mycí prostředky a čistidla nám vlastně příroda nabízí?

Například - Mydlice lékařská se dříve využívala k výrobě mýdel a šampónů, dnes vešla v absolutní zapomnění. To ale neznamená, že ji nemůžeme opět začít používat, abychom upřednostnili přírodu před chemií, a ulehčili už tak přetíženému životnímu prostředí. Vyrobte si proto z mydlice domácí šampón...

Co budete potřebovat: 30 g kořene mydlice lékařské, 350 ml vody, 10 kapek esenciálního oleje pro vůni, nebo několik lžic bylinek - pro růst vlasů (kopřiva, rozmarýn, přeslička, levandule, lopuch, šalvěj). V hmoždíři rozdrťte kořen mydlice, a takto připravený materiál (hmotu) vložte do hrnce. Na mírném plameni cca deset minut povařte, pak odstavte, přidejte některou z výše uvedených bylin, a nechte vychladnout. Sceďte, přidejte esenciální olej a přelijte do uzavíratelné láhve. Tento šampón vydrží v chladničce zhruba týden, lze ho však konzervovat vymačkanou šťávou z jednoho citrónu, čímž se zvýší trvanlivost tohoto mycího prostředku na vlasy.


Přírodní látky jsou řešením...

Jsou různé představy o tom, jak efektivně šetřit životní prostředí a jeho zdroje. Domníváme se, že největší škoditel přírody je chemický či těžký průmysl, to je sice pravda, ale nesmíme rovněž zapomenout na běžné domácnosti, neboť ty způsobují ekologii nejzávažnější škody. Naše hygiena kupodivu nejvíce znečišťuje vodní zdroje, řeky a jezera, prameny, takřka vše co s vodou souvisí. Komerční prací prostředky dnes využívá leckterá moderní žena v domácnosti, ta očekává, že bude mít prádlo vždy čisté, bez skvrn, zápachu a špíny.

Málokterá hospodyně si však uvědomuje, jaké nebezpečné substance tyto prací prostředky obsahují. Jde o toxické jedy, které mohou způsobit - poškození plic, ledvin i jater. Kde jsou ty doby, když naše babičky praly prádlo pouze čistým mýdlem? Chemická činidla v těchto prostředcích, procházejí snadno přes kůži, což z nich činí velice nebezpečné látky, které jsou příčinou mnohých nemocí, ale i četných úmrtí. To jsou třeba tyto chemikálie; fenoly, optické vyjasňovače, bělidla, smáčedla (tenzidy), parfémy, aj.

Jedy jsme dnes doslova kontaminovaní, jsou v jídle a ovoci, nápojích i pitné vodě, mýdlech, šamponech, v pracích prášcích, dokonce i v lécích. Den co den se dozvídáme o jejich škodlivých vlastnostech, a přestože podle některých odborníků, žijeme zejména kvůli těmto chemickým látkám o dvacet až třicet let méně, tak je bez ostychu užíváme. A proč jsou tyto zmiňované přísady téměř ve všem přítomné?

Odpověď můžeme lehce vytušit, nepochybně se za vším skrývá pohodlnost, nezájem i civilizační arogance, nejvíce však ochota otrávené produkty používat, podporovat je nákupem. Kde není strachu, není též žádných zábran, tak proč se máme zajímat čím pereme? Kuřáci se straší rakovinou plic, nechutnými obrázky, negativní kampaní, ale na předešlé chemikálie jsme poněkud pozapomněli, že? Jak a čím můžeme tyhle chemické „exkrementy“, tedy pokud je nechceme používat, nahradit?

Vraťme se na okamžik v čase a vydejme se do dávné minulosti, tedy do staré Indie a Nepálu, kde odhalíme tajemství a moudrost našich vytracených předků, kteří žili na rozdíl od nás v souladu s přírodou a jejími ustanovenými zákony. V těchto zapomenutých dobách, se obyvatelům osvědčil prostředek na praní, jež byl získáván z indického stromu – Mýdlovníku. Doopravdy nejde o žert, slupky z ořechů Mýdlovníku se používaly po celá staletí jako prací prostředek.

Pokud jste ještě o tom nic neslyšeli, tak mýdlové ořechy výrazně pomáhají lidem s kožními nemocemi, tj. lupenka či neurodermitis, z tohoto úhlu pohledu jsou výrazně levnější náhradou za hypermarketové prášky na praní, které nemalou měrou rovněž přispívají k nerovnováze a selhávání ekologického systému na této planetě! S tímto stoprocentně přírodním produktem, máme na výběr, můžeme se rozhodnout čemu dáme přednost, zdali jedům, co škodí rostlinám, zvířatům i člověku, nebo mýdlovým ořechům, které jsou ekologické a pomáhají lidem s různými poruchami kůže.


Návod k použití mýdlových ořechů

Minimálně na 24 hodin vložte 7 půlek ořechů do nějakého textilního sáčku a poté namočte do hrníčku s vodou o objemu 250 ml. Výluh z hrníčku nalijte do pračky, ořechy v textilním sáčku vložte s prádlem do bubnu pračky. Pro ruční praní používejte výluh i ořechy. Pereme dle normálního pracího postupu.


Výhody mýdlových ořechů:

100% rostlinný prací a mycí prostředek pro jemné a šetrné - přesto však důkladné praní a čištění.

Změkčují oblečení přírodním způsobem, díky čemuž odpadá nutnost užívání avivážních prostředků.

Po praní vykazují neutrální aroma, jsou biologicky recyklovatelné (po využití dejte na kompost).

Jsou šetrné k barvám. U vašeho barevného prádla a eko prádla budete mít mnohem déle radost ze sytých barev.

Jsou výbornou alternativou pro alergiky a osoby s kožními problémy, jako jsou lupenka, nebo neurodermitis.

Jsou výrazně levnější než běžné prací prášky. Při přímém srovnání s průměrnými cenami pracích prostředků na trhu, můžete dosáhnout více než 50% úspory.

Ve vztahu k životnímu prostředí perete uvědoměle. Odpadní vodu a vodní toky ušetříte od chemikálií.

Mýdlové ořechy jsou dorůstající surovina. Používáním pomáháte zachovat důležité ekosystémy a podporujete obyvatelé chudých oblastí Indie a Nepálu, a to bez zneužívání dětské práce...


Dnes ovlivňujeme budoucnost!

Ať už podomácku vyrobený šampón z mydlice lékařské, mýdlové ořechy či přírodní zubní kartáček z miswaku, (miswak/siwak - o tom jak větvička Salvadory perské chrání chrup před zubním kazem, a ještě přitom můžete ušetřit, dozvíte se v tomto souvisejícím článku: http://odrazy-tajemna.wz.cz/Kaz.html Všechny tyto produkty přírody, nám mohou pomoci se zbavit závislosti na chemickém průmyslu, který je hlavním strůjcem současných těžkostí s narušenou ekologií. Jenom změna myšlení, nám může přinést žádoucí ovoce, a uchránit tuhle planetu před transformací na nehostinnou poušť.

Nelze se pořád na něco vymlouvat, zvlášť když máme osud této planety ve svých rukou, Vy i Já, tedy za předpokladu, že se nenecháme opít rohlíkem a nepodlehneme reklamní manipulaci, která vydává hořké produkty za sladké, jedy za léky, a odpad za stravu. Každý nákup rozhoduje o tom, jaká bude naše budoucnost, a to doslovně!

Vymlouvat se můžeme donekonečna, stále a pořád, dokonce i na mimozemšťany, ale některá varování bychom opravdu neměli podceňovat, zvlášť když nepochází z této planety. Dovolte mi proto, abych Vás seznámil s poselstvím, které pravděpodobně pochází od skutečné mimozemské civilizace, jež má zájem na duchovním vzestupu lidské rasy, nikoliv na jejím zániku. To vyplývá již z podstaty tohoto tajemného, leč velice závažného sdělení!

V anglickém Winchesteru se objevil tajuplný kruh v obilí, kde byl vyobrazen mimozemšťan v ruce držící disk, a na tomto ztvárněném médiu byl napsán text v binárním kódu, jež se podařilo dešifrovat. Je zde napsáno: „Střeste se těch, kdo falešné dary přinášejí a kdo své sliby porušují. Mnoho bude bolesti, však stále je čas.

Věřte, že tam venku je dobro. Cesta se uzavírá.“ S tím, že máme stále čas, lze jen souhlasit, akorát se nesmíme uzavřít sami do sebe, a nedůvěřovat slibům o ochraně životního prostředí, pokud tato slova vyšla z úst původců a viníků současného stavu. Tam venku je dobro, lze chápat tak, že duchovní síla z vyšších sfér je stále s námi, a neměli bychom ji v sobě potlačovat, protože jde o Moc dobra, nikoliv Zla, jak je nám podprahově podsouváno. Cesta se uzavírá zřejmě jen tomu, kdo všechna zmiňována varováni přehlíží, neboli jinak řečeno: „Komu není rady, tomu není pomoci.“

---

V tomto znění mohu tento nadčasový článek takto ukončit, a nechat jej posoudit příští generací. Ta bude znát slony, gorily, nosorožce, lvy a tygry, velryby i jiné druhy živočichů včetně rostlin, pouze a jen z fotografií či video záznamů. Otázkou stále zůstává, zda bude tento současný člověk v době o které nyní mluvím, ještě na povrchu zemském setrvávat, nebo nás snad čekají lepší časy?

---

---