I když jsou dnes obchody ve srovnání s minulostí přeplněny různými druhy potravin, tedy exotickým ovocem, pochoutkami ze zámoří atd., tak přesto převládá na potravinovém trhu nedostatek stravy, která svým složením a obsahem nepoškozuje lidský organismus, neboť v současné potravě převládá víc chemie, než přirozených přírodních látek, které udržují naši bytost v energetické rovnováze. (Pozn. Rovnováha je základním pilířem naplňujícího a šťastného života, představuje klíčový zákon přírody, na jehož principech funguje vše - čili i sám člověk!)

To je dáno tím, že zpracovatelské postupy v potravinářském průmyslu, výrazně znehodnocují obsah polotovarů, ale i jiných druhů potravin, které jsou značně ochuzené, což přispívá k předčasnému stárnutí a nemocem. Na počátku 20. století sice byly potraviny čisté a chemií nedotčené, přesto se lidé nedožívali ve srovnání s dneškem delšího věku, tak proč bychom se měli domnívat, že je nynější období oproti minulým letům nepříznivější, když je dnes hranice lidského života historicky nejdelší! Z toho logicky plyne, že chemické ošetřování potravin nám nejspíš prospívá, alespoň jsme na tom po stránce dožití očividně lépe, než byli naši předkové.

Jenomže v této době bylo v porovnání se současnou érou nesrovnatelně méně potravin, a tak nechemizované (přírodní) jídlo nemohlo někdejší populaci s delším stářím nějak pomoci. Musíme vzít ještě na zřetel také to, že obyvatelstvo bylo v minulosti fyzicky více opotřebovanější, protože neexistovaly technické vymoženosti ulehčující lidem těžkou práci.

Jak jsem již uvedl, v těchto časech máme zatím všeho dostatek - nadbytek, to bohužel platí jen pro západní státy, nicméně kvůli syntetickým barvivům, konzervantům a stabilizátorům, je stávající strava degradovaná do té míry, že vyvolává závažné i nezávažné nemoci. Proč k tomuto dochází? Potraviny jsou doslova vyráběné na zakázku pro velké obchodní řetězce, jejichž marketingovou politikou je nákup upravených pokrmů, které nepodléhají rychlému kažení. Lze v těchto velkometrážních prodejnách odhalit přinejmenším nějaký artikl, který není označen pod populární etiketou - bioprodukt, aniž by neobsahoval nechvalně známé prvky potravinové chemie?

Takových výrobků je jako máku, a světe div se, některé skutečně existují. V tomto příspěvku vám proto představím jednu výjimečnou potravinovou složku, která si zvlášť v těchto syntetických časech zasluhuje uznání a pozornost. Nebojím se říct, že ji každý používá a vůbec netuší, jaký skvost se mu dostává do rukou, respektive na talíř. Dočtěte v klidu tento článek a pochopíte, že zdravé potraviny nejsou jen o ceně.

---

Všudypřítomné konzervanty

Důvody jsou jasné. Strategií všech obchodních řetězců je nákup zboží ve velkém objemu, neboť obchodní taktika tohoto druhu, zajistila prodejním koncernům nadvládu nad potravinovým trhem. Producenti potravin z tohoto prostého a jediného důvodu jsou nuceni se podřídit výrobní agendě, kterážto odpovídá požadavkům supermarketového i hypermarketového byznysu, který potřebuje k prodeji výhradně potravinové výrobky s prodlouženou trvanlivostí, aby tyto prodejní sítě neutrpěly kvůli kazivosti potravin finanční ztrátu.

V tomto případě platí jedno základní pravidlo; vždycky je něco za něco! Aby potraviny vydržely co nejdéle a nekazily se, musí být konzervovány chemickými prostředky, které zásadním způsobem poškozují kvalitu veškerých potravin. K tomu se využívá různých stabilizačních přísad, jenž tu či onu potravinu fakticky mumifikují. Vezměme si například E-285 Tetraboritan sodný (Borax). Tento konzervant zajišťuje ochranný voskový film na uskladněných masných výrobcích, třeba na šunkách, jež jsou tak lépe chráněné před hmyzem.


Avšak časté používání této látky vyvolává nežádoucí projevy, tj. - zvracení, průjem, krvácení, chudokrevnost a kožní obtíže. Jak je tedy patrné, bez těchto konzervantů se současné potravinářství de facto neobejde, pakliže potraviny mají vydržet čerstvé, tj. půl roku a déle, což je pro organickou hmotu „jídlo“ zcela nepřirozené, aby takto dlouho nepodléhala zákonitému procesu rozkladu, čili kažení! Aby se vyhovělo miliardovému byznysu s životem, tedy s jídlem, je výživa zbavena všech nutričních látek, které mají negativní vliv na dobu trvanlivosti, ovšem nikoliv na naše zdraví.

V tomto směru je čerstvost potravin základním ukazatelem nejvyšší možné kvality. Člověk, který je vyživován výhradně čerstvou stravou, nepodléhá dnešním civilizačním nemocem! Jak je vidno, svěžest skladovaných potravin je pro obchodní řetězce zrovna tou „Achillovou patou“, protože čerstvost potravin hatí hypermarketům jejich dominanci na trhu.

Kdyby se náhle rozhodli všichni spotřebitelé, že dají přednost čerstvosti potravin, nastal by okamžitý zánik obchodních řetězců, poněvadž velkoobjemový nákup čerstvých potravin by zapříčinil těmto prodejcům finanční ztrátu, přesněji řečeno krach. Jenom drobné obchůdky mohou z tohoto úhlu pohledu, prodávat to nejčerstvější zboží, protože nenakupují potraviny na sklad kvůli množstevním slevám. Malým prodejnám se totiž nemá na pultech co kazit; co se v těchto obchůdcích prodá dnes, zítra se znovu objedná.


Mrtvá strava

Dlouhodobá trvanlivost u potravin zvyšuje hypermarketům zisk, tím je posílena jejich převaha na trhu, především z toho důvodu, že řetězce pak mají pod kontrolou největší skladové zásoby v porovnání s lokálními obchody. Kouzlo jejich úspěchu spočívá nikoliv ve vysokých maržích, ale ve vysokém obratu prodaného zboží. Díky tomu mohou levně nakupovat a prodávat za nízké (bezkonkurenční) ceny. Následky této obchodní strategie, musí být každému srozumitelné.

Do spotřebního koše se nám pak ve formě konzervantů, dostává na stůl takzvaná mrtvá strava (MRTVÁ STRAVA - to jsou potraviny bez obsahu živých enzymů, aminokyselin, vitamínů, minerálů a stopových prvků, jedná se o neorganickou hmotu, jenž dokáže vyplnit nitro nezaplněného žaludku.), která sice na první pohled vypadá čerstvě, ale ve skutečnosti jde o mumifikovanou potravu, která nikomu nemůže poskytnout potřebný přísun životadárné bioenergie.

Jak moc jsou naše potraviny přechemizované, dokazuje výpověď mého známého, jehož teta pracuje v pohřebním ústavu. Osobně to nemohu potvrdit, leč podle této ženy nepodléhají dnešní mrtvoly stejným hnilobným procesům, jako v 90. letech minulého století. Nebožtíci se dnes rozkládají pomaleji, než kdy dříve! 


Pokud je tahle informace pravdivá, tak je evidentní, že jsme zaživa konzervováni, a to tak precizně, že se z našeho těla během života stává „mumie“, což je důvod k zamyšlení, protože jsme jako chodící mrtvoly, v přeneseném slova smyslu zombie. Jistě mi dáte za pravdu, že naše strava není asi v pořádku, když nás proměňuje na něco, čím opravdu nejsme. Jak může potom ve světě převládat láska a mír, když je člověk modifikován na jakousi zombie bytost! Nejsou snad množící se zprávy o útočících schizofrenicích varovným signálem toho, že se nenápadně proměňujeme ve vraždící krvelačná monstra.

Co je špatného na tom, že se lidská tkáň po smrti nekazí? Pokud každý třetí Čech trpí nespavostí, bolestí hlavy, svalovými křečemi či jinými bolestmi znehodnocující jeho kvalitu života, potom není něco v pořádku! Nemusím snad zdůrazňovat, že tohle jde na vrub hypermarketům, ovšem účet za tuhle obchodní politiku musí zaplatit nic netušící zákazníci a spotřebitelé!


Reklama dělá divy

Dříve o kvalitě potravin rozhodovala jejich lahodnost a přirozená chuť, stejně tak čerstvost, zatímco v těchto časech je nákupním kritériem výhradně cena (!), nikoliv moudrý úsudek a heslo jehož ctili i naši předkové: Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci. O volbě nákupu rozhoduje falešný pocit sounáležitosti s novými směry ve společnosti, jež jsou vytvářeny podprahovou reklamou, která stojí za vším, co lze označit za manipulaci s lidským vědomím i nevědomím. Když si nekoupíš, to či ono, nejsi „in“, hlásá přeci reklamní propaganda.

Uveďme si zcela konkrétní příklad: jakmile po celém světě poběží reklamní klip na nějaký produkt, třeba na obyčejný zkvašený jablečný mošt, který obdrží v reklamním šotu poutavé logo - CIDRE, okamžitě se z obyčejného jabčáku zrodí luxusní nápoj, jež byl dříve okrajovou záležitostí konzumace. Ovšem s jedním nepatrným rozdílem - jabčák v pozlátku a s cizím názvem - Cidre, se už nebude za stávající lidovou cenu vůbec prodávat, to dá rozum!

Nechci nikoho strašit, ale pokud to takhle půjde dál, tak budeme jednoho dne, když to hodně přeženu, pojídat exkrementy pod líbivým reklamním názvem - ČERSTVÍ ŠIŠÁK: „Pochoutka z procesu přírodního zrání.“ Mohu k tomu ještě přidat dva navazující reklamní slogany, které tuhle absurditu jen vystihují: „Když musíš, tak musíš. Výjimečně hořký. Výjimečně dobrý.“ Jak je vidět na těchto příkladech, reklamní hesla mají vskutku obrovskou sílu, když ovlivňují naši svobodnou mysl, která pod touto mocí marketingu zapříčiňuje to, že nakupujeme věci, o které bychom jinak nejevili zájem.

Nelze se potom divit tomu, že sofistikovaná reklama dokáže z mouky a drůbežího odpadu stvořit cokoliv, třeba jakostní uzeniny. Zatímco z rostlinných tuků dokáže vyrobit čerstvé máslo, nebo smetanovou zmrzlinu, v níž neodhalíme ani gram skutečné smetany, anebo šlehačku, která neobsahuje živočišný tuk. Na tomto všem je velice zarážející ta skutečnost, že této manipulaci společnost ochotně naslouchá.


Čím více chemie, tím více nemocí!

Jeden můj příbuzný dokonce tvrdí, že si na chemických konzervantech „éčkách“ vždy pochutná. Ovšem jeho nespavost a četné zdravotní problémy, s jeho nevhodnou stravou do souvislosti raději nedává. V tomto kontextu musím zdůraznit, že je trestuhodné, jak se stávající společnosti za posledních 50 let vytratilo povědomí o tom, že potrava je nám především lékem, teprve až pak jídlem! Jakmile začne organismus nepřímo hladovět, především kvůli záměrně vytraceným přírodním složkám ve výživě, bude churavět! Psychické i jiné zdravotní potíže jdou ruku v ruce s výše uvedenou schizofrenií. Jestliže se z lidské bytosti stává nemyslící kus hmoty, potom máme nakročeno k zombizaci lidstva.

V konečném důsledku to může znamenat, že se jednou budou lidé navzájem pojídat. Když se dnes rozhlédnete kolem sebe, stačí si přečíst dnešní tisk a každý pochopí, že k této zombizaci již delší dobu dochází. Sebevražedné útoky po celém světě, obdobná podezření jenom zesilují. Neúcta k veškerému životu jasně dokazuje, že se tahle civilizace razantně proměňuje, ovšem nic dobrého z toho nekouká!

Chemizovaná potrava vše výše uvedené očividně posiluje, proto bychom se měli pokaždé zamyslet nad tímto pravdivým citátem: Jsme to, co jíme! A doopravdy, to co jíme, má vliv na naši psychiku, taktéž osobnost, tělo i vzhled. Otázkou proto zůstává, jak lze žít zdravě, když většina prodávaných potravin obsahuje neprospěšnou chemii?

Musím uznat, že kdekdo si nemůže dovolit kupovat drahé biopotraviny. Tudíž je obtížné dojít k takovému jídelníčku a skladbě potravin, abychom se mohli vyhnout zmiňovaným nemocem a depresím, o cenové dostupnosti nebudu raději ani mluvit. Z tohoto začarovaného kruhu je zapotřebí nalézt spolehlivou cestu ven, jinak řečeno, aby se vlk nažral a koza zůstala celá!

Těžko tomu uvěřit, ale i v hypermarketech občas lze narazit na potravinové zboží, které není poškozené všemi možnými chemickými sloučeninami, a naopak obsahuje vše, co v dnešních moderních potravinách nejvíce postrádáme, to jsou ony popisované enzymy, minerály a vitamíny, atd. Při nakupování potravin, musíme být vždy obezřetní, jinak to snad v dnešní době už ani nejde!


Žlutý zázrak - hořčičné semínko

Hořčičné semínko využíval již Hippokratés, když z něho vyráběl hořčičné placky, které přikládal svým pacientům na bolavé klouby. Máme mnoho různých receptů, ve kterých by jsme se bez hořčice už vůbec neobešli, neboť je to tradiční ochucovadlo a lék zároveň, o kterém již dobře věděli staří Egypťané, Řekové či Římané. Například Plinius Starší uváděl, že jen dvě špetky rozdrceného semínka dokážou z ženy líné a studené dokonalou manželku.


Čím to je, že je hořčice tak zdravá a všestranná, zároveň hojně využívaná v naší kuchyni? O hořčičném semínku bychom měli vědět především to, že obsahuje selen, jehož účinky jsou protirakovinné, jak bylo potvrzeno mnohými vědeckými studiemi. Kromě toho jsou hořčičná semena zdrojem kvalitních bílkovin, esenciálních olejů, minerálních látek a vlákniny. Obsahují poměrně velké množství vitaminů B, E, lze v nich nalézt menší množství důležitých vitamínů - A, C, K. Hořčice je organickou zásobárnou minerálních látek, protože obsahuje vápník, mangan, měď, železo, selen a zinek, aj.


Na co všechno kromě jídla lze využít hořčici?

Ve stručnosti si uveďme pozitivní účinky hořčice, která není ledajakým kořením či ochucovadlem k uzeninám či masu, neboť kromě toho, že výborně chutná, dokáže i léčit jakékoliv nemoci. Když se zamýšlím nad tím, jaké široké spektrum zdravotních neduhů umí hořčice vyléčit či potlačit, tak je velice překvapující, že ocenění hořčičného zázraku nerezonuje s cenou vzácného šafránu. O účincích hořčice se můžete přesvědčit sami...

Směs roztlučené hořčice a bílého vína pomáhá při urputných bolestech dny či bolestech kloubů. Hořčice zahřívá, tudíž utlumuje zimnici. Jakmile hořčici spolu s medem rozpustíme ve vodě, získáme tím velice účinné kloktadlo, které zmírňuje bolestivost zubů, případně i pálení v krku. Z Babských rad se dozvídáme, že hořčice pomáhá proti bolestem hlavy a migrénám. O hořčičném semínku jsem se rovněž dočetl, že působí protizánětlivě, antibakteriálně a antisepticky. 

V lidovém léčitelství se hořčičných účinků využívá při astmatických problémech, jelikož hořčice rozřeďuje krev i hlen, což napomáhá odkašlávání, a právě tohle prospívá přetíženému plicnímu oběhu. Pacienti se zpomaleným vyprazdňováním, určitě by měli hořčici zařadit do svého jídelníčku. Mletá hořčičná semínka v některých případech mohou zabránit plešatosti, nebo zlepšují pomoc při obnově růstu vlasů v postižených místech, kde je už patrný úbytek vlasového porostu.

Hořčice zvyšuje tvorbu slin, čímž povzbuzuje činnost žaludečních žláz a zlepšuje motoriku střeva a žlučníku. Půl lžičky hořečnatého prášku rozpuštěném ve vodě, zastavuje dlouhotrvající škytavku. Čínští léčitelé u hořčice nejvíce oceňují její schopnost zlepšit cirkulaci energií, protože tradiční čínská medicína využívá rovnováhy mezi dvěma hlavními silovými proudy, tj. JIN a JANG. Z dnešního pohledu je na hořčici nejcennější ta skutečnost, že dokáže výše uvedenou a popisovanou mrtvou potravinovou hmotu, svým vitamínovým a minerálním složením - ozdravit. 


Ozdravuje znehodnocenou potravu a léčí

Dostatečně si to neuvědomujeme, ale hořčici možná vděčíme za to, že značně podlomené zdraví u současné populace, nedosahuje nejhorších možných scénářů, i když zdravotní stav celosvětové populace je vskutku tristní, zejména kvůli ochuzeným potravinám, znečištěné vodě a vzduchu.

Na českém trhu v hypermarketových sítích, si lze dnes zakoupit kvalitní hořčice bez chemických konzervantů, ale i tak je zapotřebí věnovat výběru hořčic zvýšenou pozornost, protože někteří výrobci stále přidávají do hořčic nežádoucí konzervanty (kyselinu benzoovou, disiřičitan draselný), které jsou na webových stránkách věnující se bezpečnosti potravin, označovány jako rakovinotvorné, čímž je produkt hořčice nepříznivě znehodnocen.

Naštěstí už na pultech převažují chemicky nekonzervované hořčice, které obsahují přirozené látky a všechny uvedené vitamíny a minerály, žádnou chemii musím podotknout. Chemicky nekonzervovaná hořčice obsahuje: pitnou vodu, hořčičné semeno, ocet kvasný lihový, cukr, jedlou sůl a kurkumu.

Tahle hořčice nás ochraňuje před deficitem zmiňovaných minerálů a vitamínů, kterých je v současných potravinách alarmující nedostatek, proto tedy musíme užívat různé vitamínové preparáty a doplňky stravy. Na těchto produktech je vždy uvedeno; nenahrazuje pestrou stravu (Pozn. pestrá strava se skládá z čerstvých syrových potravin, ovoce, zeleniny, salátů).

Ovšem díky tomu, že moderní technologie výrazným způsobem ochuzují veškeré potraviny, je tomu dnes naopak! Pestrá strava již nestojí nad výživovými doplňky, tudíž musíme chybějící látky z této pestré (ochuzené) stravy, doplňovat právě těmito preparáty, akorát to nechce nikdo přiznat.

Nicméně tohle usvědčuje naše současné chlebodárce z toho, že jsou současné potraviny svým obsahem silně narušené, když už jídlo není takřka jídlem, ale nevýživnou hmotou. Hořčice je z tohoto důvodu skutečným pokladem na našem trhu, poněvadž poskytuje vše, co lidský organismus od stravy nejvíce potřebuje, to jsou ony zmiňované vitamíny a minerály, atp.

Samozřejmě, nic se nesmí přehánět, proto se zbytečně neříká: Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti naplno léta. To platí i o hořčici! Trápí-li vás žaludeční potíže, nebo pokud máte problémy s hypofunkcí štítné žlázy, potom byste neměli hořčici užívat, poněvadž hořčičné semínko se řadí na seznam tzv. strumigenních potravin, které z krve vychytávají hormony štítné žlázy. Jestliže nedůvěřujete prodávaným hořčicím, případně si chcete z experimentálních důvodů vyzkoušet, jak chutná doma vyrobená hořčice, v tom případě není nic snazšího než si vyrobit vlastní, přesně podle vaší chuti - HOŘČICI!

Jak se říká, za zkoušku nikdo nic nedá, takže můžete být příjemně překvapeni, co lze s hořčičnými semínky vykouzlit, respektive jak chutnou hořčici je možné si podomácku vyrobit. Recept na domácí hořčici uvádím níže, můžete se pustit do vlastního kulinářského díla, v tomto ohledu se fantazii meze nekladou.

Základní hmota: 100 g bílých hořčičných semínek 300 ml jablečného octa (nebo běžného octa, vinného octa ap.) Med či cukr dle chuti (cca 3-4 lžíce) Nejdříve svařte ocet, a poté ho nechte zcela vychladnout. Mezi tím si připravte hořčičná semínka. Nadrťte je v kuchyňském drtiči nebo namelte v mlýnku. Smíchejte je s medem nebo cukrem (já používám třtinový cukr kvůli jeho karamelové chuti). Vše promíchejte s vychladlým octem a nechte v lednici odležet. Dalšímu dochucování se meze nekladou. Lze přidat kurkumu, která dodá domácí hořčici její typickou žlutou barvu. Různými bylinkami také nic nepokazíte - přidejte estragon, tymián, oregano nebo chilli. Domácí hořčice se odlišuje od té z obchodu svou čerstvostí, má vskutku pořádný říz. Nezbývá mi nic jiného, než vám popřát dobrou chuť, a také šťastnou ruku při výběru potravin pro váš život.

---

---