KŮROVEC - ZNAMENÍ SUCHA A BEZNADĚJE - DÍL DRUHÝ


Může to být ještě mnohem horší!


Ve svých článcích neustále zdůrazňuji, že kromě vody nám postupně dochází kyslík a čistý dýchatelný vzduch, je to o to víc znepokojivé, že   kvalita dýchatelného vzduchu se dramaticky zhoršuje, s čímž koresponduje celkové zdraví světové populace a kvalita života, která je na tom velice bídně. Kdo dnes nemá žádné zdravotní problémy?! Jak se máme chovat, abychom již tak špatnou situaci s narušeným životním prostředím, ještě více nezhoršovali? Řešení hledejme v rovnováze. Harmonie (rovnováha) je odpovědí a nástrojem na nynější potíže současného světa!
Uveďme si konkrétní příklad - co musíme učinit, abychom zastavili planetární vysychání, jemuž začínáme právě v těchto časech dramaticky čelit. V lidských střevech je cca 1013 - 1014 bakterií, přičemž buněk lidského těla je asi 1013. Z toho můžeme vyvodit jediné, a to že v lidském těle existuje poměrová rovnováha mezi bakteriemi a buňkami.  Mikroorganismy obývající trávicí soustavu, mohou svému hostiteli prospívat, jindy zase škodit.

Jde o to, že různé druhy bakterií musí žít mezi s sebou v harmonickém souladu, čili v rovnováze, jinak by nastala v tomto prostředí nežádoucí disharmonie (nerovnováha), která může jakýkoliv živoucí organismus ohrozit na životě. A tak si ukažme zamlžené souvislosti, které fungují na principech zmiňované rovnováhy.

Lidská bytost potřebuje ke svému životu - vodu a dýchatelný vzduch. Jídlo neuvádím, protože bez těchto dvou prvků potraviny nevzejdou. Sladkou vodu na povrchu země zadržují lesy a rostliny, kromě toho, lesy nám poskytují kyslík a čistí vzduch. Jak je na těchto příkladech patrné, člověk potřebuje ke svému životu obojí – vodu a kyslík, respektive dýchatelný vzduch.

Jakmile z nějakého důvodu dojde k úbytku lesů, lze potom logicky očekávat, že právě cosi takového zapříčiní, jednak pokles kyslíku a úbytek vody v krajině, ale i nárůst teplot, jehož jsme nyní svědky. Lesy podporují rovnováhu a jsou přirozenou součástí planetárního života. A tak nebuďme překvapeni, když decimujeme to, co zajišťuje zmiňovanou rovnováhu, že nás kvůli tomu příroda považuje za škůdce života. Co podnikne zemědělec proti rostlinným chorobám a škůdcům? Použije chemické postřiky! Takže, co podnikne příroda proti škodlivému člověku? Myslím, že odpověď je více než nasnadě, odebere mu vodu a kyslík!

Kyslíková maska - ilustrační obrázek


Boj s větrnými mlýny

Nepochybuji o tom, že jste již něco zaslechli o kůrovci, o němž se neustále píše v souvislosti s usychajícími smrky. Kůrovci se vyvinuli na konci druhohor a dnes patří se 6000 druhy mezi jedny z nejrozšířenějších skupin hmyzu, což  znamená, že působili dávno před člověkem, a proto si zasluhují náš obdiv, zejména kvůli tomu, že máme tu čest se setkat s prehistorickou a pořád živou fosílií minulosti. Tento druh hmyzu se vyskytuje po celém světě, nalezneme ho v lýku i dřevě, a je prokazatelný v naprosté většině stromů.

S kůrovcem se můžeme setkat uvnitř ovoce, v semenech a v listech, v dužině větviček, ve stoncích bylin, také ve vzdušných kořenech mangrovníků apod. Nejvíce se o kůrovcích píše v kontextu s kalamitami, které způsobují lesnímu hospodářství nevyčíslitelné škody. Některé druhy kůrovců si pěstují houby a posléze se jimi živí. Tento způsob vyživování je nebezpečný především v tom, že se přenáší na stromy houbovitá onemocnění, jako je třeba - Scolytus.

Není divu, že přemnožení kůrovci mohou v lesích zapříčinit katastrofu, takzvanou lesní kalamitu, kterou nelze přehlédnout, pokud se zelený les během krátké doby promění ve vyschlou (mrtvou) dřevní hmotu.

Ze starých kronik se můžeme dozvědět o lesních pohromách, které zapříčinil tento nenápadný brouk. Kupříkladu roku 1868, postihla kůrovcová kalamita Šumavu, o níž se zmínil ve svém románu: Ze světa lesních samot, spisovatel Karel Klostermann.
Šumava - ilustrační obrázek 

Jen tak pro zajímavost, co myslíte, jak v 19. století řešili majitelé a správci lesů kůrovcovou kalamitu? Dopředu už slyším hlasitou kritiku, jež se bude týkat toho, že v této době nebyla kůrovcová kalamita v takových rozměrech a rozšíření, jako je tomu dnes! To je sice pravda, ale v těchto letech z předminulého století, se musely lesy spolehnout výhradně samy na sebe, poněvadž tehdejší lesníci nemohli uskutečnit taková masivní opatření (zásahy), jež v tomto roce podnikají Lesy České republiky.

Naši přeci v podstatě kůrovcovou kalamitu neřešili, nebylo to ani v jejich možnostech. Nedisponovali takovou výkonou technikou, jako jsou dnes motorové pily, nebo například v oblibě používané harvestory. (Harvestor je víceoperační stroj, který při těžbě dříví kácí, odvětvuje, rozřezává a ukládá strom v jednom cyklu. Jednotlivé výřezy zůstávají v porostu v neurovnaných, či urovnaných hráních. Celkový cyklus je plně mechanizovaný a automatizovaný.)

Myslím si, že tohle je jasný vzkaz pro všechny přívržence nekompromisní těžby napadaného lesa kůrovcem. Tím vzkazem je doporučení - okamžitě odstraňovat polomy, na co se jaksi pozapomnělo! Nekácet (nelikvidovat) zdravé smrkové lesy z preventivních důvodů, což ničemu neprospěje, naopak tohle agresivní řešení celou tuhle nepříznivou situaci ještě zhorší. Ani v tomto případě bychom neměli zapomenout na rovnováhu.

Jak máme bojovat s kůrovcem? Nejúčinnější způsob tkví v tom, co nám nabízí sama příroda. A není toho vskutku málo, co nám proti kůrovci Matka příroda poskytuje. Potíž je v tom, že odpovědné instituce nechtějí přírodě naslouchat! Doopravdy existují účinné biologické zbraně, s nimiž lze kůrovce porazit, ale to by odstavilo těžařské loby od pohádkových příjmů, jichž se tyto společnosti nebudou chtít jen tak snadno vzdát. Tudíž se pokračuje v tom, co se desinformačně prezentuje jako boj s kůrovcem a globálním oteplováním, a tím je kontraproduktivní odlesňování, jehož následky si odneseme my všichni. Boj s kůrovcem, nelze takto vyhrát, takže jsem velice zvědav až budeme bez lesů, na koho se to pak svede?!
Kůrovcové chodbičky - ilustrační obrázek

O kůrovci se můžeme dočíst...

Kůrovec nejčastěji napadá nepůvodní smrkové monokultury, alespoň takto je to v médiích prezentováno. V této souvislosti se velmi často mluví o tom, že smíšené lesy tomuto „škůdci“ zabraňují v množení, nebo že původní lesní kultury lépe odolávají jeho útokům. Ovšem kroniky a staré záznamy nás mohou přesvědčit o opaku. Do poloviny minulého století se lýkožrout smrkový vyskytoval pouze v pohraničních horách, zatímco v nižších polohách, kde nebyl smrk původní, se kupodivu kůrovec vůbec  nevyskytoval. Ani v Německu tomu nebylo jinak, protože v této zemi napadal kůrovec výhradně prvotní horské smrkové lesy.

Co z toho můžeme v přemíře informací vyvodit? Teoreticky nic zásadního, pakliže cosi takového očekáváte! A i když vám to bude připadat přitažené za vlasy, tak kůrovec nepochybně do našich lesů patří, asi jako do našeho života vši či blechy, které jsou přirozeným indikátorem toho, že někdo o sebe špatně pečuje, anebo se nechtěně pohyboval v takových místech, kde byla nedostatečná hygiena.

Jde o to, že kůrovec představuje jakéhosi vlka v lese, který výhradně napadá nemocnou nebo jinak oslabenou zvěř, takže posiluje zdravost přirozeného výskytu u zvěře, která je tímto způsobem selektována, což posiluje imunitu lesního prostředí.
Kůrovcová kalamita - ilustrační obrázek

Znovu musím připomenout, že z principu rovnováhy vychází vše živé, a to znamená, pokud je tahle harmonie nějakým způsobem narušena, že dojde k nevyváženosti, které lze na vrub připsat nefunkčnost, neboť to je domnělý spouštěč k přemnoženému kůrovci, ale i k jiným invazivním biologickým druhům. Z člověka se tak rovněž stává, ať chcete nebo ne, taktéž invazivní biologický druh, protože se chováme vůči vlastnímu domovu (prostředí) hůře, než medializovaný strašák – kůrovec!

To platí nejen pro živočišnou říši, ale rovněž pro lesní dřeviny, které se mohou s kůrovcem za pomoci vlastních obranných mechanismů úspěšně vypořádat. Kůrovec z tohoto úhlu pohledu bezpochyby prospívá celému lesu, protože ho omlazuje, neboť je prokázané, že výhradně napadá nemocné anebo staré či jinak poškozené smrky. Zdravým stromům se většinou vyhýbá!Kůrovci se chovají jednoduše, zavrtají se pod kůru, pod níž se začnou živit lýkem stromu. Rozmnožují se v matečných chodbách kmenu, v němž vytvoří typické cestičky, podle nichž lze rozeznat, který smrk byl právě kůrovcem napaden.

S ubývajícím lýkem se napadenému stromu hůře distribuuje voda a začíná usychat. Proč se kůrovec přemnožil? Poměrně rychle a snadno se množí, jeden pár kůrovce vyprodukuje až 200 nových jedinců, to však neznamená, že nemá přirozené nepřátele, jenž mohou jeho šíření významně omezit. K těmto nepřátelům patří například různí predátoři, tím jsou třeba datlové, strakapoudi, brhlíci, šoupálkové, sýkory, atd.

Za specialistu v lovu kůrovců je považován – Datlík tříprstý, tento zdatný šplhavec dokáže s kůrovci rychle zatočit, bohužel už ho v lese skoro nikde nenajdeme, protože se vyskytuje výhradně v horských a člověkem nedotčených oblastech, kterých nalezneme poskromnu.

Datlík tříprstý - ilustrační obrázek

Kromě uvedeného ptactva, nejvýznamnější populační ztráty kůrovcům způsobuje dravý hmyz. Například brouk - Pestrokrovečník mravenčí, který požírá dospělé kůrovce docela zvláštním způsobem, a to tak, že se jeho larvy živí vývojovými stádii lýkožroutů v podkorních chodbách. O pestrokrovečníku mravenčím bychom měli vědět, že stojí v popředí všech kůrovcových nepřátel, a to z toho důvodu, že se podílí na dvacetiprocentní  mortalitě lýkožrouta smrkového.

Každopádně by nebylo od věci se zamyslet nad tím, zda by s lýkožroutem nepomohli, uměle namnožení predátoři, jakým je třeba - Pestrokrovečník mravenčí,
který by se pak vypustil do nejvíce postižených oblastí s přemnoženým kůrovcem. Ovšem jsou známé i jiné druhy,  co přispívají k populačnímu poklesu lýkožrouta smrkového, a to jsou kupříkladu mravenci, drabčíci, dlouhošíjky, kořenožrouti, mršníci, aj.

Jak je tedy možné, pokud má kůrovec tolik přirozených nepřátel, že se vymknul  kontrole a drancuje naše lesy? Tahle civilizace svým necitlivým chováním narušila zmiňovanou rovnováhu, díky tomu došlo k dramatickému poklesu výše uvedených hmyzích predátorů, kteří by za normálních okolností dokázali kůrovcovou kalamitu potlačit.

V tomto kontextu se v Německu zjistilo, že dochází k masovému vymírání hmyzu. Noční osvětlení měst z okolní přírody doslova vysává hmyz, který kvůli tomu hyne. Taková šílenost, jako je v noci nepřetržitě osvětlená výšková dominanta – Stezka korunami stromů Lipno, nebo jiné světelné atrakce v tomto regionu, významně podkopávají přírodní nedotčenost krajiny, a pak se všichni podivují nad tím, že nám kvůli kůrovci umírají lesy.

Momentálně budou v tomto regionu místní hoteliéři podobné názory vehementně odmítat, kritizovat, bránit se jim, ale až sem do této oblasti přestanou jezdit turisté, protože tu zůstanou jen holé kopce bez lesů, tedy to, co dělá Šumavu Šumavou, čímž jsou nádherné pralesy a nedotčená čistá příroda, nebude se nikdo z těchto podnikatelů zdráhat, aby stát požádal o finanční kompenzace za své podnikání, kvůli tomu, že vlekaři nebudou mít sníh, půjčovny lodí zas vodu v řece, atp.

Jak už jsem nastínil výše, jakýkoliv boj s kůrovcem je marný, protože kůrovec není nepřítel, ale přírodní indikátor, jenž poskytuje objektivní pohled na zdravotní stav smrkových lesů, které na tom nejsou kvůli člověku a především kvůli suchům vůbec dobře! Tak tedy, pokud se někdo domnívá, že když vykácíme napadené lesy kůrovcem, že tím lýkožrouta porazíme, nebudu tvrdit, že nemá pravdu. Potíž však spočívá v tom, jakmile ho jednou vyhubíme, tak spolu s ním vymýtíme veškeré lesy, o něž by nám mělo jít především!  

A přitom stačí tak málo, naslouchat přírodě, která se dokáže s jakoukoliv pohromou a nepřízní bravurně vypořádat. Možná jste o tom ještě neslyšeli, ale smrky se mohou kůrovci úspěšně bránit. Pakliže nejsou jehličnaté stromy imunitně oslabené, mohou brouka zahubit. Pronikne-li kůrovec do kůry tak hluboko, že začne narušovat pryskyřičné kanálky, vypudí na něj strom mízu, ta pak brouka přilepí a on zahyne! Stromy se takto velmi účinně brání proti všem možným škůdcům, zejména proti kůrovcům.

Když nebudeme žít v rovnováze, jež je základním stavebním prvkem veškerého života, nečeká nás nic jiného než pohroma, kterou nejlépe vystihuje níže uvedená pasáž z Bible, kterou si zde dovolím zveřejnit. V tomto biblickém textu, lze spatřit ponaučení a odvozovat souvislosti.
 

Pasáž: 2 Petrův 3,10-13

10 Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud.
11 Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy,
12 kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem.
13 Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.
 


Kůrovce jsme zničili - Šumava má vyhráno!

PŘEDCHOZÍ DÍL (1)


KONEC

                                                 

 Vaše názory a postoje ovlivňují miliony lidí

            

  Vážení zákazníci, přátelé, v tomto obchodě se snažíme dosáhnout absolutní harmonie, neboť ta je nezbytným předpokladem k dobré náladě a spokojenosti, zvlášť při volbě a nákupu potravin. Z tohoto prostého a jediného důvodu, vznikl obchodní název, který se skládá ze tří slov - ORIENT (východní) NATURE (příroda) SHOP (obchod).