Boj započal, ale proti čemu?
V
protikladu s tím, co jsem uvedl výše,
bije do očí zpráva z OSN, v níž je
uvedeno, jakým způsobem chtějí experti z
této mezinárodní organizace bojovat
proti globálnímu
oteplování, zejména když už
nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého
produkovaného v energetice či dopravě, neboť podle OSN je
rovněž nezbytné, snížit emise
skleníkových plynů, které produkuje
člověk v zemědělství a při dalším
využívání půdy. Vedle změn
ve využívání půdy je prý
nutné, abychom přestali konzumovat maso.
Jako konzument masa, který se stydí za
své stravovací návyky,
především kvůli utrpení
zvířat, rezolutně s podobnými závěry
nemohu souhlasit. To, že se naše civilizace musí
změnit, o tom nelze diskutovat, spíše je
otázkou, o jaké změny se má či
musí jednat? Osobně jsem přesvědčen, že
stávající finanční
řád, který je založen na soutěži a
penězích, musí být nahrazen
něčím novým, co víc
posílí kolektivního ducha vůči
kapitalistickému individualismu. Tuhle předchozí
myšlenku si dovolím o něco hlouběji rozvinout,
protože koresponduje s tím, co se teď na této
planetě odehrává!
Když jsem zveřejnil článek a úvahu
– ZLO
MÁ MNOHO PODOB, ZATÍMCO DOBRO JEN
JEDNU TVÁŘ, obdržel
jsem zajímavou odpověď a reakci od jednoho
čtenáře, jež se týkala
níže uvedených vět v tomto zmiňovaném
článku, cituji: „Každý bude moct
profesně vykonávat to, v čem bude
nejlepší. Odvedená práce,
dělaná srdcem a s láskou, bude vždy garantovat
nejvyšší možnou kvalitu!“
Jaká byla
čtenářova námitka na tuhle
otištěnou úvahu?
Opět
budu citovat:
„Tohle
je
logická chyba, na
kterou dojeli už komunisté. V rámci komunity
lidí se efektivně dokáže uživit vždy jen
určitý počet lidí dané profese.
Ostatní, byť by je to taky bavilo a jsou v tom
dobří už musí dělat něco jiného, co je
také potřeba. Výjimku tvoří
právníci, čím více
právníků máte, tím
více jich potřebujete. Dále je celá
řada prací a profesí, které
nebaví a nepřitahují vůbec nikoho, přesto
musí být pro zajištění
civilizace vykonávány. Ve společnosti je
určité nezanedbatelné procento lidí,
kteří se prací živit nechtějí a
neustále budou hledat jak s tím vyběhnout.
Doporučuju přečíst knížku Nikolaje Nosova -
Neználek ve Slunečním městě. Tam jsou
zádrhele a úskalí takovéto
společnosti názorně popsány.“
Ačkoliv je jeho odpověď zdánlivě postavena na logice,
pořád vychází ze
stávajícího systému, což je
ona příčina, která
nás do této dnešní
beznadějné situace přivedla. Jestliže se chceme změnit a
odvrátit celoplanetární katastrofu,
která už je v plném proudu, akorát jen
málokdo je ochoten si cosi takového připustit,
potom nesmíme přehlížet
varovné signály, které k
nám již pronikají
například z OSN, kde zoufalí lidé
dělají zoufalé činy, v tomto případě
plány a prohlášení na změnu
našich stravovacích návyků!
Dokud nezastavíme odlesňování, tak nás ani pojídání hmyzu před nastupující katastrofou nezachrání. Čtenářovo argumenty jsou v tomto případě absolutně krátkozraké, protože až bude voda na příděl, teprve pak každý včetně onoho čtenáře pochopí, proč je nutné transformovat stávající finanční řád, který upřednostňuje zisk před zodpovědností vůči budoucnosti a zázraku života. Naše společnost funguje na principu – něco za něco. A právě takový koncept, něco za něco, se musí od základu změnit!
Dobře se zamyslete nad tímto citátem a varováním, které vzešlo z pohnutech indiánského kmene - Cree. Jde o varování, které je očividně určeno této civilizaci, anebo ne? Posuďte sami: „Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst.“
Práci,
kterou nechce nikdo
vykonávat, mohou dnes bez větších
potíží zastat autonomní
robotické stroje. Když mohou tyto systémy
odebírat lidem relativně perspektivní
(žádoucí) zaměstnání, tak
proč by se těmito technologiemi, nemohly nahradit taková
pracovní odvětví, o něž nemá nikdo
zájem?! Na tuhle lichou domněnku:
„nezanedbatelné procento lidí,
kteří se prací živit
nechtějí“, odpovím
následovně.
Takzvaní nepřizpůsobiví občané,
kteří žijí výhradně ze
sociálních dávek, navzdory
všeobecnému mínění ve
společnosti, kupodivu pracují! Nebudu popírat to,
že jde o „práci“ na hraně
zákona, mnohdy i trestnou činnost, ale většinou
jde o sběr druhotných surovin. Paradoxně tak mohou
nepřizpůsobiví lidé pracovat i déle,
než
zaměstnanci platící daně. Věřte tomu nebo ne, ale
v lidské bytosti se nalézá
jakási pojistka,
která zdravému
člověku neumožní, aby se jen tak flákal! Touhle
pojistkou je - NUDA! Potíž je
v nedostatečné motivaci, ale i v jiných
faktorech, jimž se nepotřebujeme věnovat.
Zkrátka se musíme zaměřit na podněty,
jež vycházejí ze srdce, nikoliv z
nastavených
podmínek, jenž určuje pokřivený systém
založený na zjevné sebedestrukci.
Pozn. Amazonský prales, plíce naší planety, jsou v tuto chvíli v plamenech, možná kvůli tomu (?), že současný prezident této země, označuje chráněná území za překážku ekonomického růstu. Od 1. ledna, kdy prezident Bolsonaro nastoupil do funkce, do 24. července (2019) bylo podle odhadů vykáceno 4200 kilometrů čtverečních, což je o 50 procent víc než ve stejném období vloni a dvakrát tolik co v roce 2017, uvádí magazín Science. Kdyby tento člověk nežil v duchu tohoto nenasytného systému, nemohl by se takto chovat, protože by mu to pud sebezáchovy neumožnil.
Abych
vše srozumitelně vysvětlil, tak raději použiji
názorného příkladu, který
poskytuje inspiraci, co nás může vyvést ze
současné krize, o níž si neuvědomujeme, že
není ve skutečnosti krizí, ale
fatální chybou společenského
zřízení. O této
systémové chybě se pak v
médiích zkresleně píše,
jako o takzvaném globálním
oteplování.
Inspiraci nalezneme ve
vesmíru
A
nyní se vraťme k tomu, proč by každý nemohl
vykonávat to, v čem je nejlepší!
První kolonisté, co budou jednou v budoucnosti
osidlovat Mars, se nebudou řídit naším
pozemským společenským řádem, ale
přirozenými pudy umožňující
přežití. Jakmile se lidmi postavené
biosféry (základny) na Marsu stanou pro
náš živočišný druh
obyvatelné, pravidla jaká známe zde na
Zemi – čímž je zisk, poptávka a
nabídka, tedy obchod založený na
financích, v tomto stíženém
ohraničeném prostředí,
neobstojí!
Každý na tomto malém ostrůvku života bude
vykonávat výhradně to, v čem je
nejlepší, což znamená, že
kupříkladu fyzicky zdatní jedinci budou riskovat
svůj život ve prospěch většiny tím, že budou
svařovat praskliny či netěsnosti obyvatelných
sférických modulů, atp. Jiní
osadníci se budou věnovat produkci potravin a
zajištění kyslíku
a vody. Pakliže by někdo musel
vykonávat práci,
která by ho nebavila, v takovém
případě by došlo k ohrožení
celé marsovské kolonie, tudíž i
neatraktivní povolání někde na
nějaké kosmické stanici nebo
planetární základně, bude
vykonáváno vždy s láskou ve prospěch
na sebe odkázaného
(závislého) kolektivu.
Každý v něčem vyniká, což znamená, že
profesní uplatnění není povinnost, jak
je tomu tady na Zemi, ale životadárná potřeba,
bez níž nelze přežít ve vesmíru.
Nejsem zastáncem absolutní rovnosti, ale v
kosmickém prostředí, kde budou jednou
lidé působit, se stane materiální
rovnost přirozenou součástí běžného
života. Jinak tomu totiž ani být nemůže!
Každopádně v takto uzavřeném
miniaturním světě, nemohou fungovat finance
(peněžní systém), ale ani
zřízení založené na
obohacujícím se
přerozdělování, ať už půjde o potraviny nebo
vodu. Vskutku, různé mise založené na
kolonizování vesmíru, se budou
řídit výlučně tímto heslem:
„Jeden za
všechny, všichni za
jednoho!“
Tudíž je zapotřebí, abychom v této společnosti skoncovali se soutěžením a konečně se podřídili tomuto uvedenému sloganu – JEDEN ZA VŠECHNY, VŠICHNI ZA JEDNOHO! Dokud tohle nepochopíme, nezabráníme postupně přicházející planetární zkáze, která smete ze stolu vše živé, včetně člověka! Domnívám se, že je víc než nutné, abychom stvořili nový světový řád, který bude založený na konceptu vesmírného bytí, jak jsem vše výše uvedené předestřel. Říkejme tomu například ASTERISMUS nebo ASTERISMOVÁ společnost. V podstatě bychom veškeré poznatky potřebné k přežití na kosmických základnách, duplikovali (okopírovali) sem do naší praxe a života, tedy do našeho světového uspořádání a pořádku, což je systém, bez něhož nemůže žádná civilizace existovat!
Jistě
vám nepůjde do hlavy, proč v článku,
který se má zabývat kůrovcem, se
věnuji společenskému zřízení
a finančnímu řádu, ale než se dostaneme k
samotnému kůrovci, je potřeba přijít na
kloub
některým záležitostem, jež s touto problematikou
nesporně souvisejí. Navíc mě nemůže nikdo
vyčíst to, že jen kritizuji a opakuji veřejně
známá fakta, aniž bych za těchto
složitých okolností, nepředložil alespoň nějakou
alternativu s
vlastním řešením problému,
jež se týká nás
všech. Těch řešení je tady uvedeno
víc než dost!
Dneska tvoříme
budoucnost, jaká asi bude?
V
tomto směru si musím vzpomenout na články a
úvahy, které jsem napsal ještě v době,
kdy nikoho ani v těch nejhorších
chmurných představách nenapadlo, že ve
střední
Evropě budeme čelit suchům a nedostatku vody, že.
Je pravdou, že v dávné minulosti nebyl
náš kontinent před ničivými suchy
rovněž ušetřen, že se periody urputných veder a
přívalových dešťů střídaly
jako roční období. Ovšem v těchto
dávno vyšuměných časech, alespoň podle
dochovaných písemných
záznamů, nedocházelo k tomu, čeho jsme
nyní svědky, čímž je
globální oteplování,
vymírání
živočišných druhů, kontaminace přírody
všudypřítomnými plasty nebo pesticidy
a mnoho jiného, co vede k naší
totální záhubě.
Na druhé straně je nutné si uvědomit, že pro
tuhle technologicky zhýčkanou společnost, jsou
klimatické změny smrtící, daleko
fatálnější, než pro středověkou dobu,
kdy se svítilo voskovými svíčkami!
Cožpak bychom dnes mohli existovat bez elektřiny, internetu, letadel,
vlaků či aut?
Nezpochybňuji, že jsou v této moderní společnosti i
tací lidé, kteří nemají
ani televizor, počítač, dokonce ani elektrické
osvětlení, navíc žijí skromně a v
harmonii s přírodou, ovšem takovýchto
pošetilců, pokud to nejsou indiáni mimo dosah
naší civilizace, takových vskutku
mnoho není, a to je velká škoda!
Buď jak buď, v každém případě nejsem
zarputilým zastáncem toho, abychom se
za každou cenu bránili pokroku, který
nás může v ledasčem obohatit, za předpokladu, že
naše vlastní výtvory na
bázi umělé inteligence, zcela nepřevezmou nad
námi kontrolu, neboť to je pro lidstvo zjevné
nebezpečí, před nímž neustále varuji.
Nemám zapotřebí se jakkoli povyšovat
nebo na sebe upozorňovat, nicméně to, že přijde věk
strádání a
nepříznivých časů, kdy
nedostatek vody pocítíme my všichni,
na to jsem upozornil již v roce 2013, tedy
konkrétně v tomto článku:
„NEGATIVNÍ
POHLED DO BUDOUCÍCH
ČASŮ“, v němž bylo uvedeno: „Jestliže
nezavřeme oči
před touto hrůzostrašnou realitou, není pochyb o
tom, že v budoucnosti bude kyslíku a vůbec
dýchatelného vzduchu nedostatek. Mrtvé
oceány a odlesněná země (poušť)
nemohou zajistit dostatečné množství tohoto
životadárného plynného prvku.
Nesnesitelná vedra a chybějící
kyslík, vyžene příští
civilizaci do útrob podzemí.
V
těchto podzemních prostorách vzniknou
gigantická města, kde se bude chemicky vyrábět
kyslík. Pochopitelně, když se něco produkuje,
musí se to také prodat. Takže,
dýchatelný vzduch se stane v budoucnosti
nejcennější obchodní komoditou. V
této době pracujeme za peníze, ale zanedlouho (v
budoucnosti) už to bude patrně za kyslík a vodu!“
Když jsem v tomto článku na tuhle nepravděpodobnou
apokalyptickou budoucnost bez skrupulí upozornil, sklidil
jsem za tuhle negativní vizi akorát posměch.
Nedávno mě však udivilo, že někteří
lidé v
mém blízkém okolí, co se
také vysmívali těmto mým
černým scénářům o budoucnosti, se
proti všemu očekávání
vážně dnes zabývají tím,
jak
bojovat se suchy a nedostatkem vody,
zvlášť když nemají čím
zalévat své zahrady či zahrádky, že!
Tito rozumbradové dnes upozorňují kohokoliv na
to, jak je voda dnes vzácná, jak se s
ní musí šetřit, dovolí si
upozorňovat majitele bazénů, co je to za
pokrytectví a nerozum, když plýtvají
drahocennou vodou v jejich rekreačních
nádržích (bazénech), což by se podle
nich mělo okamžitě zakázat. Samozřejmě, že po bitvě je
každý generál, pokud každý
nyní vidí, co se mělo udělat.
A tak nepochybuji o tom, že se jedni a ti samí
lidé opět hlasitě projeví, když budou
zpochybňovat objektivní fakta v tomto příspěvku o
kůrovci, jež se stal s jistou nadsázkou, spojencem
(partnerem) všech lesnických a
dřevařských firem.Díky
kůrovci, jak pozoruji
tady u nás na Šumavě, se tyto těžařské
firmy dostávají bez
sebemenších potíží k
nejkvalitnějšímu (zdravému) dřevu,
nebo to nevíte, že se kácí ve dne v
noci výhradně zdravé stromy!
Pochopitelně z preventivních důvodů, jak jinak, to se
koneckonců dovídáme ze všech
možných médií. Takže až se
Šumava promění v jednu velkou bez zalesněnou
holinu, výhledově ve step a později v poušť, to
se nakonec dočítáme ve sdělovacích
prostředcích, znovu přijdou ke slovu
stejní lidé, kteří vás
budou nabádat k tomu, abyste nejedli maso,
mléčné produkty, pečivo, ovoce a zeleninu.
Přesvědčí vás o tom, že pokud chcete
zachránit planetu Zemi před ekologickou katastrofou, tak je
nutné se přeorientovat na takzvanou alternativní
potravu. Tou v uvozovkách náhradní
stravou mohou být různé syntetické
pochutiny, čím je například Quorn (v tomto odkazu
se dozvíte bližší informace o tomto
tématu: POTRAVINY ZÍTŘKA.).
Víte, v přírodě se nevyskytuje lidský
pojem „hodnota“, proto je nezbytné,
abychom konečně začali naslouchat této hudební
skladbě, čili přírodě, nikoliv
pomíjivému materialismu, jenž
nevydává žádný
tón – zvuk. Jakmile se opět naladíme na
tyto přírodní tóny, pakliže
bude o to zájem, lidské a
přírodní vibrace (zvuky) se nanovo společně
sjednotí v jeden rezonující
tón, tak jak tomu bylo od pradávna.
Planetární
entita
Pakliže
budeme přírodu vnímat jako
skutečný živoucí organismus s vysoce vyvinutou
inteligencí, snáze pochopíme, že
nás planetární vědomí
(příroda) musí považovat za kůrovce
(škůdce), jemuž je zapotřebí vystavit
nekompromisní stopku, aby se tahle nákaza v tomto
prostředí založeném na rovnováze, již
dál nešířila. Co z toho tedy
vyplývá? Člověk nerozhoduje o přírodě,
tak tomu bylo, je a bude, protože naše bytí či
nebytí je výhradně v rukou této
všudypřítomné sféry života,
čímž je Matka příroda a Otec vesmír,
spolu dohromady tvořící
nejvyšší možné
vědomí veškerenstva.
Voda, kterou potřebujeme k životu, není jen obyčejnou
kapalinou, je v ní integrována paměť, což je
datové úložiště, které bylo
koneckonců odhaleno japonskými vědci. Z tohoto
úhlu pohledu lze vodu považovat za přenašeče s
komunikačním posláním a to mezi
naším prostorem života, a cloněným
nehmotným prostředím
vibrujících sil a různých
spirituálních světel.
Voda je tedy kolující krví
planetárního organismu Země, představuje
imunitní systém Matky přírody.
Otázkou tak zůstává, co si o
našem působení takováto struktura
života (příroda), asi pomyslí (?), když
jí tohle tekuté médium (voda),
pravidelně informuje
o tom, jaké hrůzy
páchá člověk vůči těmto jejím
harmonickým proudům a energiím.
Pakliže se chováme k našim
životadárným zdrojům jako smyslů
zbavení primitivové, nemůžeme od
přírody očekávat nic pozitivního, když
jsme beztrestně moře a oceány znečistili plasty a
komunálním odpadem, toxickými
chemikáliemi, radiací atp. Nemusíte
tomu věřit, ale takovéto chování
nemůže zůstat bez odezvy. Není divu, že následky
na sebe nenechají dlouho čekat!
Výsledkem jsou již teď
probíhající klimatické
změny, ničivé cyklony, povodně a sucha. Prostě v
tomto století budeme žíznit tak dlouho, dokud se
nezměníme nebo nevymřeme! Člověk vydrží bez vody
maximálně sedm dní, avšak na vodě
není závislá jen lidská
bytost, ale vše živé včetně rostlin a stromů, a
to jsou rovněž nezbytné prvky pro náš
živočišný druh.
KONEC