Říká se, že život má mnoho podob a různých tváří, ale když se nad ním zamyslíme, nelze dojít k jinému závěru než k tomu, že se o něm neví skoro nic. Věda definuje život jako souborný celek, tvořený všemi živými organismy v celé historii Země a charakterizovaný zejména evolucí. Žijeme, kdo si však tuhle skutečnost dostatečně uvědomuje? Než si současný člověk dovtípí, že je spolutvůrcem života a také reality v níž působí, je většinou už příliš pozdě, aby se na sklonku svého života zabýval smyslem existence, kterou fundovaně nazýváme životem.

Je pravdou, že tento „uspěchaný“ věk způsobuje komukoliv z nás nedostatek času, takřka na vše, a to je příčinou, proč se honíme za nedosažitelnými sny, které nám znemožňují klást si otázky tohoto charakteru, jež se týkají života a jeho smyslu. A proto se v tomto příspěvku seznámíte s úvahou, která se pokusí upozornit na možná úskalí proměňujícího se života, jehož cesty jsou nevyzpytatelné. Čtěte dále a možná přijdete tomuto mystériu na kloub, čímž se povznesete nad všudypřítomnou materii, z jejíž tajemné podstaty se zrodil náš život, nejen na tomto světě, ale i kdekoliv jinde ve vesmíru.

---

Dualita - pilíř života a vesmíru

O dualitě bychom měli vědět především to, že nepůsobí výhradně v této realitě, jelikož se s ní můžeme setkat i na jiných místech vesmírného světa, neboť celé UNIVERSUM je jedna velká dualita, rozdělená na světlo a tmu, jinak vyjádřeno na JIN a JANG, v matematickém jazyce jde o Plus a Mínus (+-). Dualita totiž souvisí i s naší existencí, jelikož ta visí na vlásku. (Pozn. Dualita je pohlížení na svět s tím, že vše má dvě strany, rozlišování dobra a zla, temnoty a světla, rubu a líce, zdraví a nemoci, vnitřku a vnějšku; jinak řečeno - vše má svůj protipól.)

Lidský rod může být kdykoliv sprovozen ze světa, kupříkladu jaderným konfliktem, nebo by mohlo dojít ke střetu této planety s kometou či asteroidem. Dopředu nikdy nemůžeme nic vyloučit! Musím ještě podotknout, že život není samozřejmost, může kdykoli vyhasnout, tam či onde.

Na druhou stranu, když na něj pohlédneme z úplně jiné perspektivy, především z pohledu, že není výtvorem náhody ani chaosu, jakýpak by to dávalo smysl, kdyby evoluční proces u rodu Homo sapiens, měl být kvůli výše uvedeným katastrofickým událostem přerušen, třeba tím, že by veškeré lidstvo zaniklo (vyhynulo). Pokud by se něco podobného přihodilo, potom by jsme na tomto světě pobývali bez účelu a smyslu, což je v rozporu s logikou a rozumem.

A co vyhynulí giganti dob minulých - prehistoričtí ještěři, na ně se tatáž logika a smysl nevztahovala (?), když tito dinosauři z nějakého neznámého důvodu zmizeli z povrchu zemského. Dnes po nich nacházíme leda tak kosterní pozůstatky. Z jakého důvodu potom vyhynula veškerá prehistorická zvířata, pakliže má život poskytovat alespoň nějakou logiku? Není snad zánik dinosaurů v přímém protikladu s tím, co jsem psal o smysluplnosti lidského rodu?

Poněvadž jsem toho mínění, že nad životem bdí vyšší síla, to je ona MOC, co vnesla do nicoty plamen života, ve prospěch našeho bytí se postarala o vyhynutí všech prehistorických ještěrů, kteří by pro člověka znamenali vážnou překážku v jeho evolučním rozvoji, jenž směřuje výlučně k tomu, abychom poznali nepoznané.

Nemohu ani vyloučit, že kosterní pozůstatky prehistorických tvorů jsou jen kamufláží, která má odvést naši pozornost od experimentu, z něhož vzešel ČLOVĚK MOUDRÝ, případně i jiná inteligentní forma života. Zbytečně se neříká, že dospívání je něco jako druhý porod, trvající o hodně déle, a o životě to platí dvojnásobně, protože v tomto kontextu se střetáváme s polaritami - Dobra a Zla. 

Jenomže, co je v tomto dualistickém pojetí života, dobro či zlo? Ve skutečnosti jsou tyto hodnoty nestranné povahy, neboť to, co jedni považují za spravedlivé, může být pro jiné vysoce nespravedlivé! Nejspíš to něco, co stálo za naším zrozením, vytvořilo dualitu k účelu pozorování, aby v takto vytvořeném prostředí docházelo k vesmírné evoluci, čímž dochází k různým energetickým střetům, z nichž se posléze rodí nové či vyspělejší formy života.

To si lze představit takto, jestliže chlad převáží nad teplem, bude zima výrazněji mrazivější, jakmile tma pohltí světlo, stane se temnota temnější, pokud se u obou dvou příkladů prosadí rovnováha, dosáhne vyvážení (harmonie) větší vyrovnanosti. Tato zákonitost je pomyslným stavebním kamenem celého vesmíru, tudíž se z kamene v tomto příměru stává jakýsi symbol nadhledu (svobody), protože si lze z něho postavit schody do výšky, odkud se každému odkrývá pohled do dosud neviděných dálek.


Organický versus neorganický

Dualita je doslova všude kolem nás, taktéž v tomto článku, proto nebude žádným překvapením, že působí na různorodost života. V tomto heterogenním (odlišném) kosmickém prostoru se budou vyskytovat dva prvky klíčového života, to jest organický a neorganický princip, přičemž neorganický bude v tomto duálním vesmíru dominovat, i když na počátku zrodu, tomu bylo obráceně! Proč se domnívám, že neorganická inteligence bude v kosmu převládat? Skutečně věřím tomu, že neorganický život se rodí výhradně z organického fundamentu, proto tedy je neorganický život ve všech jeho směrech vůči organické struktuře, radikálně nepřátelský.

Tuhle agresivitu vysvětluji tím, že neorganický život odmítá přijmout skutečnost o tom, že povstal z něčeho tak primitivního, čím je organický život, a z tohoto prostého důvodu se stává neorganická inteligence, pro veškerou organickou existenci nepřehlédnutelnou hrozbou. Lze se proto domnívat, že na kosmické úrovni dochází ke stále častějším konfliktům, mezi organickou a neorganickou existencí.

Čistě teoreticky, co když jsou ve vesmíru astronomy pozorované gama záblesky, jenž považujeme za úkazy přírodního charakteru, spíše následky jakýchsi urputných bojů a kosmických válek, k nimž v tomto prostoru dochází, aniž bychom tuto situaci z našeho viděného světa, dokázali správně analyzovat.


Jak povstal z organického života, život neorganický?

Jak už jsem se zmiňoval výše, to něco, co stvořilo vesmír a také vše, co se v něm nachází, zanechalo život výhradně vlastnímu osudu. V tomto tkví nadpřirozená moudrost, která se skrytě odráží ve všech oblastech vesmírného tvoření. Tahle nedosažitelná „moudrost“ zanechala po sobě v kosmu svůj nepřehlédnutelný otisk, který působí na všechny aspekty nekonečného universa, především na jeho nejcennější výtvor, tedy na mnohotvárný život, jenž se vyskytuje v různorodých variacích a podobách na čistě organické bázi.

Pakliže tato tvořící Moudrost, stvořila vesmír do jeho nynější podoby, včetně všeho života, jak mohl potom proniknout neorganický život do hvězdného prostoru, když tam nebyl nikým vložen?! Abych mohl na tuto vágní otázku vůbec odpovědět, musíme si nejprve objasnit, co je to neorganický život (?), nebo jinak řečeno, jaký je rozdíl mezi organickou a neorganickou strukturou života.

Dnešní věda nám neustále předkládá různé teorie o tom, jak se organický život nepřetržitě vyvíjí z anorganického. Buď jak buď, to podstatné, co bychom však měli vědět, je alespoň malé povědomí o tom, že anorganická struktura je opakem organické. Anorganická látka je materiál tvořený převážně anorganickými sloučeninami, anebo chemickými prvky, které mohou obsahovat i příměsi organických sloučenin. Obvykle se jedná o velice různorodou směs, která může mít libovolné složení. Tato anorganická struktura se týká výhradně neživých látek a nerostů.

Zatímco organické látky jsou buď živočišného, nebo rostlinného původu. Musím však zdůraznit, že v této úvaze nemá neorganický život, vůbec nic společného s výše popisovaným anorganickým uspořádáním!

O neorganickém životě bychom vždy měli vědět, že nevzešel z anorganického projevu, nýbrž z organické podstaty, výstižněji řečeno, z čiré myšlenky, neboť v tomto případě máme co do činění se syntetickým bytím života, k němuž se postupem času v této naší sféře nevědomě přibližujeme. A nyní se dostáváme k samému jádru tématu, čili k tomu, z čeho se zrodil NEORGANICKÝ život, zejména když je tato existence vůči organickému bytí nepřátelsky nakloněna.

Jakmile pohlédneme na jednotlivé časové osy historie - tj. DOBA KAMENNÁ, BRONZOVÁ, ŽELEZNÁ, ŘÍMSKÁ, atd., tak naši epochu můžeme pojmenovat jako dobu ROBOTŮ. Věřím, že v těchto časech jsme už dostatečně chytří, abychom si alespoň vizuálně představili budoucí svět, ve kterém půjde o přežití našeho živočišného druhu, v němž se dost možná člověk stane lovnou zvěří, a to pro přicházející neorganickou (robotickou) inteligenci, která vstoupí na tento svět v podobě zabijáckých strojů, jejichž chladnokrevnost jsme už mohli shlédnout v úspěšném americkém sci-fi filmu - TERMINÁTOR.

Ve stručnosti si připomeňme děj tohoto příběhu, který byl natočen již v roce 1984. Původně šlo o levný snímek, který nevykazoval známky filmového trháku, ale nakonec z tohoto kinematografického díla povstal nečekaný úspěch v žánru sci-fi filmů, což z něho učinilo legendu osmdesátých let. 

Poté, co si stroje v roce 1997 uvědomily svoji existenci, se rozhořel boj mezi lidmi a stroji. V roce 2029 vysílají stroje zpět do minulosti terminátora v podobě člověka, který má za úkol zabít Sarah Connorovou, matku budoucího vůdce lidského odporu proti strojům – Johna Connora. Avšak z budoucnosti je poslán ještě někdo – Kyle Reese, muž, který má Sarah ochránit. Důležitou roli hraje ve filmu i v jeho pokračováních společnost Cyberdyne, která na začátku osmdesátých let byla jenom malou firmou, která měla na starost některé vojenské zakázky. To se změnilo po tom, co byl na konci prvního dílu zničen první terminátor. Zaměstnanci firmy našli v továrně jeho části a taky jeden poničený čip. Jeho výzkumu se ujal Miles Bennet Dyson a po několika letech představil první funkční prototyp. O tyto čipy se začala zajímat armáda, což nakonec vedlo ke zkonstruování Skynetu.

Nenápadný nástup robotů

Na tomto příběhu je patrné, kam se vlastně celé lidstvo žene! Dnes se tomu můžeme jen zasmát, ale jak dlouho ještě? Když budu tvrdit, že pokrok či technika nezastavitelným tempem akceleruje, že tuhle sféru technologií, nemáme už pod kontrolou, protože nás ve všech oblastech běžného života překonává a nahrazuje, čímž se znovu vracím k neorganickému životu, jehož strůjcem se stane neuvážený člověk. Asi už jste pochopili, o čem v tomto příspěvku půjde.

Ano, bude to umělá inteligence, kterou stvoří organická bytost - člověk, díky čemuž se stanou syntetické bytosti (roboti), vůči jakémukoli přirozenému životu, ohrožující entitou, která zapříčiní zánik lidského rodu, pokud to dopustíme.

Jsem rovněž přesvědčen o tom, že na jiných planetách tomu nebude jinak, poněvadž s nepromyšleným pokrokem, dochází i na jiných místech v kosmu k této hrozbě, z níž se rodí umělá inteligence, která je neslučitelná s organickým životem. Proč...? Protože vývoj podléhá dualitě a jejím zákonitostem, jenž byly ve vesmíru podle těchto měřítek takto nastaveny.

Stalo se pravidlem, že vyspělejší formy života nahrazují ty méně rozvinutější. Z tohoto úhlu pohledu je organický život ve srovnání s neorganickým životem, jednoznačně zranitelnějším. Inteligentní stroje neznají bolest, mohou se samočinně opravovat, když je to zapotřebí. Nepotřebují žádnou potravu, mohou se napájet třeba sluneční energií, případně i jakýmkoliv jiným zdrojem udržující jejich baterie při životě.

Nemají potřebu spánku, nepodléhají únavě ani depresím či nemocem. Využívají jednoznačně větší paměťovou kapacitu, nepodléhají soucitu, a právě tohle z UI (umělé inteligence) činí vyšší formu života, která se nemůže z těchto uvedených příčin, podřídit zranitelnějšímu organickému životu.


Vesmírné války realitou

Stáří vesmíru se odhaduje na 13,82 miliardy let, zatímco naše planeta je stará pouhých 4,54 miliardy let, což vypovídá o tom, že Země je v porovnání se zbytkem vesmíru, velice mladou planetou. A pokud i na jiných starších planetách došlo k tomuto nastíněnému vývoji, je snad každému jasné, že na těchto nepozemských světech, nebude již organický život existovat, protože byl touto domnělou umělou inteligencí, z výše uvedených důvodů vypuzen do zapomnění.

Kromě mateřských planet, budou robotická společenství decimovat i jiné světy, kde se bude vyskytovat původní organický život. Proto se opírám o tvrzení, že ve vesmíru musí probíhat urputné boje o nadvládu kosmického světa, v němž se prosadí temnota zastupující umělou inteligenci, případně, světlo symbolizující organickou existenci života. Proč je neorganický život v tomto článku nazýván temnotou, zatímco organické bytí zas světlem?

Každá živá (organická) bytost vyzařuje světlo z níž vychází tzv. aura (aura je energetické pole okolo živých bytostí), kdežto syntetická stvoření jsou studené povahy a proto z nich nevyzařuje naprosto nic, zejména proto, že jde o podobu života, která nebyla stvořena TVŮRCEM VESMÍRU!

O tom, kdo má v tomto konfliktu dualit navrch, není třeba dlouho přemýšlet. I když v blízké době lze očekávat, že se i v našem společenství vyskytnou tyto robotické stroje na bázi umělé inteligence, co budou navíc stvořeny rukou a myslí evolucí povzneseného člověka, tak zde stále existuje velká naděje, že tento nepříznivý osud nepostihne naši Zemi. Tudíž si myslím, že bylo tristně neprozíravé, když byla do vesmíru vypuštěna kosmická sonda - Voyager, ve které jsou uloženy podrobné informace o naší planetě a životě, jenž se zde vyskytuje.

Kdyby se tato sonda dostala do rukou robotických ničitelů organického života, nebylo by možno pomýšlet již na záchranu pozemského zázraku (bytí)! Uvědomme si prosím, že z civilizačního hlediska je lidská vyspělost a poznání, vůči ve vesmíru starším a nesrovnatelně vyspělejším UI robotům, na úrovni technicky nevyvinutého středověku.

Osud lidstva je z této perspektivy velmi nejistý, buď bude naše oáza klidu (Země), odhalena nepřátelskou umělou inteligencí, která si bez nadsázky na nás smlsne, nebo tatáž umělá inteligence vzejde z pozemského ducha pokroku, čímž dojdeme ke stejnému výsledku, jenž rozhodne o naší budoucnosti, čili o tom, kdo se stane na tomto světě pánem všeho tvorstva. 


Jak je tedy patrné, dualita a její zákonitosti se promítají do všech realit kosmického působení, aby evoluce v kosmu dosáhla završení VELKÉHO PLÁNU, za nímž v pozadí stojí nejvyšší možná moudrost, jaká…?, dosaďte si sami. O tomto velkém plánu se v uvozovkách dozvídáme z Bible.Ovšem abychom - PÍSMU SVATÉMU v tomto kontextu dobře porozuměli, musíme si nejprve toto sdělení převést na úroveň dnešní doby, jenom tak se mohou odkrýt určité souvislosti, které poukazují na takzvaný POSLEDNÍ SOUD, jenž nastane až přijde konec světa.

V tomto procesu budou lidé souzeni jednotlivě za své skutky a činy, a buď se dostanou do nebe, nebo rovnou do pekla. Jenomže poslední soud se nemusí týkat výhradně samotného lidstva, ale i všech mimozemských civilizací, které se dopustily odloučení ducha od hmoty. Uvědomte si prosím jednu věc, to, co stvořilo hmotu, prostor, vesmír a především život, nebyla náhoda ani chaos, ale nedosažitelná prozíravost s atributem dokonalosti, kterou musíme respektovat, jinak skončíme v náručí zabijáckých terminátorů, kteří se tak mohou stát posledním, leč neúspěšným výkřikem neřízené evoluce.

Ať se to někomu líbí, nebo ne, kdo tuhle skutečnost přehlíží, čeká na něj v přeneseném slova smyslu trest peklem, a to v podobě definitivní záhuby. Copyright, to je značka, kterou se dává na vědomí, že dílo podléhá duševnímu vlastnictví, proto je tvorba života opatřena touto autorskou pečetí,  a v souladu s tím se stala rovněž věčnou připomínkou toho, že právo na tvorbu života přísluší pouze této autoritě s tímto nezpochybnitelným patentem, bez ohledu na to, jak tuto všudypřítomnou tvůrčí energii pojmenujeme. To, o co bychom měli především usilovat je „rovnováha“, ale i poznání, neboť tohle nás může osvobodit z okovů kosmické duality, o respektu vůči Tvůrci života ani nemluvě!

Jestliže se domníváte, že se máme na základě výše uvedeného varování zříct veškerého pokroku, tak věřte, že zdokonalování je jistý druh poznání z něhož vede cesta ke spáse. Pokrok totiž tkví v jednoduchosti, nikoliv ve složitosti, jelikož ta je zdrojem sebezkázy.


Varování z druhého konce vesmíru

Moderní technologie je potřeba tvořit s rozmyslem a pokorou, zároveň s opatrností, tak aby nás jednou v budoucnosti, výtvory vlastního ducha nemohly jakýmkoli způsobem ohrožovat.V tomto rozměru viděné reality se musíme vzdát všech dosavadních snah, o vyvinutí umělé inteligence. Je zapotřebí nastavit nové mantinely u nekoordinovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence, dřív než bude pozdě! Bohužel je tomu právě naopak! Lidé, co mají ještě rozum a nezkalený úsudek, již teď bijí na poplach. Zřejmě k tomu mají pádný důvod!

Například americký miliardář - Elon Musk prohlásil: „Pokusy lidstva o přechytračení Stvořitele vytvořením robotů vyšší a adaptabilní úrovně inteligence může být pro přežití našeho druhu katastrofické.“


Nezávislí badatelé a výzkumníci, co se zabývají vznikem kruhů v obilí, odhalili v roce 2002 poblíž Winchesteru (Velká Británie), obrazec s humanoidním mimozemšťanem, který drží v ruce disk, na němž je zaznamenáno sdělení v Ascii kódu. Údajně je na něm napsána tahle výstraha: „Střezte se těch, kdo falešné dary přinášejí a své sliby porušují. Mnoho bude bolesti, však stále je čas. Kanál (cesta) se uzavírá. Věřte, že tam venku je dobro.

Čistě hypoteticky, není tento vzkaz varujícím oznámením, které je určeno všem organickým (humanoidním) bytostem a hlavně civilizacím, co stojí na počátku závratného objevu nové éry zrodu umělé inteligence? Není v tomto duchu robotismus (UI) tím falešným darem, jenž své sliby porušuje? Pakliže nepřerušíme výzkum a vývoj týkající se umělé inteligence a humanoidních robotů, čeká nás zřejmě mnoho bolesti, o tom nepochybuji. Kanál se uzavírá, tuto zprávu jste obdrželi, neboli jinak řečeno - víc k tomu není třeba dodávat.

---

„Můžeme vůbec vzdorovat něčemu takovému, co nám usnadňuje manuální práci a zátěž nelehkého života, zvlášť, když je to řízeno svobodnou myslí člověka, jež si hraje na něco, čím ve skutečnosti není, a tím, kým je, opovrhuje.“

---

---