O virtuální realitě se toho poměrně dost napsalo, přesto si většina lidí nedokáže představit, co všechno nám může změněná realita poskytnout, popřípadě o co nás může připravit. Virtuální realita vytváří iluzi skutečného světa a to ve vizuálním, sluchovém či hmatovém dojmu, což je subjektivní pocit skutečnosti. K vytvoření virtuální reality se používá specializovaných brýlí a rukavic, které vyvolávají simulaci hmatového vnímání.  

Tyto sofistikované brýle (přenašeče obrazu) v lidském oku zobrazují jednotlivé scény z jiného úhlu pohledu. S pomocí této optické techniky dochází v mozku k navození (přijmutí) věrohodného trojrozměrného obrazu. Výstižněji řečeno, to co má být v pozadí scény vnímáme za skutečnost. Pokrok při vytváření virtuálního prostředí je prakticky nezastavitelný, proto nám virtuální realita, dále už jen VR,  nabízí stále větší možnost využití, zejména v takových oblastech běžného života, o nichž jsme doposud neměli sebemenšího tušení.

Jenže každá mince má dvě strany, proto je zapotřebí zůstat v obraze, abychom věděli, na co si dát v případě masového rozšíření VR dobrý pozor. Lze totiž očekávat, že za několik málo let nastane zásadní rozmach v používání této technologie, která si podmaní všechny domácnosti, potažmo celou technicky vyspělou společnost. Cosi podobného se přihodilo v 90. letech minulého století s prvními mobilními telefony a internetem, což byl doslova obchodní boom a nástup mobilních zařízení, která v těchto časech bez skrupulí ovládla tehdejší společnost.

Až přijde onen zlomový bod s VR technologiemi, tak započne nový věk, jenž bude založen na iluzi a klamu softwarových IT vývojářů, kteří se stanou prediktory civilizačního vývoje a zároveň tvůrčí silou podněcovaného sebeklamu. Tudíž vyvstává otázka, kam až to lidstvo s VR pokrokem může dotáhnout? Více se dozvíte v pokračování tohoto článku.

Příchod VR technologií

Zdá se to být neuvěřitelné, ale virtuální realita nám postupně proniká do běžného života, zvlášť když se s ní začínáme setkávat ve všech možných odvětvích, které nebyly doposud s VR v přímé interakci. Nicméně, brána do fiktivního světa virtuální reality, se začíná pozvolně komukoliv z nás otevírat, o tom se sami můžete přesvědčit v tomto příspěvku.

Komunikace je dnes stěžejním prostředkem této civilizace, obzvlášť ve sjednocující se ekonomice, která je závislá na sdílených datech a snadno dostupných informacích. Kupříkladu, Mark Zuckerberg - zakladatel a majitel Facebooku, vidí v potenciálu VR zcela novou komunikační platformu.

Podle jeho názoru prostřednictvím VR sluchátek nebo brýlí, kdekoliv ve světě se můžeme setkat s přáteli či rodinou, i když budeme od sebe vzdáleni tisíce kilometrů. V takto vytvořeném prostoru neexistují žádná omezení ani vzdálenosti, a tak napříč  všemi kontinenty nám VR umožní hrát hry, společně sledovat videa a fotografie, studovat cizí jazyky, ale i jiné záležitosti, o nichž v tuto chvíli ani nevíme.

V tomto perspektivním odvětví nemohou přední IT firmy zaostávat, proto není divu, že společnost Microsoft přišla s novým konceptem a VR brýlemi HoloLens, které vytvářejí náš hologram, jež umožňuje v prostředí virtuální reality navázat přímé spojení s kýmkoliv na světě. Jak je tedy zřejmé, VR brzy najde uplatnění v nejrůznějších oborech, třeba ve školství nebo zdravotnictví, především však v komunikaci.

Jen si představte učebnici, v níž může student se speciálními brýlemi trojrozměrně listovat a číst. S touto revoluční technologií si lze vyobrazit model automobilu, který   s pomocí VR zvětšíme nebo zmenšíme, případně si prohlédneme jeho vnitřní interiéry. Takovéto vymoženosti zefektivní studentům učení, zvlášť medikům, kteří získají tímto způsobem zkušenost a zdravé sebevědomí.

Ačkoliv je ovládání nejrůznějších VR helem mnohdy nepohodlné, začínají se kvůli tomu prosazovat vypracovanější koncepty, jenž umožňují všem uživatelům VR kontrolu pohybem očních víček. Pomocí této vychytávky, lze jednodušeji řídit hlavní menu v jakémkoliv prostředí virtuální reality, čímž se tento prostor v zobrazovacím poli, stává výrazněji živějším - reálnějším, než tomu bylo doposud! Díky tomu virtuální realita směřuje k úplnému zhmotnění imitované reality, z níž se zanedlouho zrodí nerozpoznatelná skutečnost.

Co je a co není – klam?

Virtuální realita funguje na úplně banálním principu, s nímž jsou vám zahalené oči, tudíž jste odtrženi od přirozeného světla a skutečnosti.  Jestliže je váš zrak čímsi cloněn, pak přicházíte o obraz neklamné reality. V případě VR je použito clonící světlo, jež překrývá skutečnou záři slunečního svitu, které nám umožňuje vidění. Lidským zrakem přijímané světlo, je v prostředí navozené virtuální reality, zastíněno. Jako zahalující zdroj (světlo) je v tomto případě použito infračervené záření, které se promítá do speciálních přijímačů, čímž jsou zmiňované VR brýle s mnoha různými senzory, ale i gyroskopy a akcelerometry.

S tímto překrývajícím světlem v uvedených VR brýlích, koresponduje kabalistické učení, v němž je zmínka o clonícím světle. Názorná ukázka: TO, ŽE ČLOVĚK POCIŤUJE TMU, ZNAMENÁ JEHO PŘÍPRAVU K PŘIJÍMÁNÍ SVĚTLA. Jde o to, že v této mystické nauce narazíte na takové pojmy, jež se shodují s projevy či stavem VR.

A to je vskutku pozoruhodné, neboť tohle usvědčuje naši existenci z toho, že je jakýmsi pomyslným duchovním světlem cloněna, asi jako bychom hned po narození, měli po zbytek života VR brýle nasazeny na očích, což nemůže nikdo vyloučit. Na základě těchto indicií předpokládám, že žijeme ve virtuální realitě, která je vyprojektovaná do sebemenších detailů a různých úrovní bytí, abychom vizuální klam v němž nevědomě žijeme, nedokázali za žádných okolností rozpoznat (prokouknout), případně se z této „hibernace“ nemohli samovolně probudit.

Něco takového není v praxi možné, lze namítnout! Vyspělost stávající VR nám dosud nemůže poskytnout nevědomou skutečnost, což ovšem neznamená, že tohoto vývoje nikdy nedosáhneme! Již nyní mohou určité léky způsobit krátkodobou ztrátu paměti, navíc se může přihodit částečná amnézie v důsledku vystavení hypnózy. Hypnotické jednání znemožňuje jednotlivci si vzpomenout, co se s ním během tohoto procesu děje.

Co tím vším chci naznačit? VR technologie jsou užitečné, mohou posunout lidstvo kupředu, tedy k evolučnímu vzestupu a moudrosti, z čehož budou mít užitek nejen lidé, ale i příroda, jelikož díky virtuální realitě se nebudou muset už provádět děsivé pokusy na zvířatech.

Dokonce jsem přesvědčen o tom, že výzkumy v oblasti virtuální reality, dopomohou lidstvu objasnit mystéria související s VR. Také mohou poskytnout odpověď na otázky týkající se života. Co je to život, jak se sem na tuhle planetu dostal? Nové vědecké poznatky o virtuální realitě, paradoxně mohou této civilizaci odkrýt podstatu našeho života, který je s největší pravděpodobností uvržen do virtuální reality. Jestliže žijeme ve virtuální realitě a skutečnost je neskutečná, pak je otázkou, zda je nám domovem nebo vězením (?), případně úkrytem před nespecifikovaným nebezpečím.

Jaké jsou její příčiny?

Mnohokrát jsem se o příčinách VR zamýšlel, na tomto webu (www.odrazy-tajemna.wz.cz) jsem na tohle téma zveřejnil bezpočet článků a úvah, nicméně dobrat se alespoň k nějakému uspokojivému vyjasnění, není vůbec snadné, protože bez důkazů nelze argumentovat. O tom, že náš svět (život) může být vsazen do virtuální reality, důkazy v hypotetické podobě existují, akorát se jim nedostává pozornosti, o veřejném zájmu ani nemluvě. 

Jak by také ne, když systém v němž žijeme je založen na čistém egoismu, který utlačuje svobodnou vůli lidské bytosti. Kdo je přinucen splácet celoživotní hypotéku, asi se nejspíš nebude zajímat, zda žije ve virtuální realitě, případně proč se v něčem takovém čímž je VR nalézá? A to zejména, když umístěný nápis nad koncentračními tábory -  ARBEIT MACHT FREI, čili, práce osvobozuje, u této současné, ale i u dřívějších civilizací, platila vždy za bernou minci!

Na těchto fundamentech zřízená společnost, okradla pozemšťany nejen o lásku, ale také o svobodu myšlení,  neboť jsme vedeni k tomu, aby se z nás stali nemyslící a ochočené bytosti, jinak řečeno roboti. Uvědomme si jedno: Nežijeme, pokud pořád pracujeme! Bez peněz nejste na tomto světě člověkem, ale otrokem. Proto máme na tomto světě pouze dvě jistoty - daně a smrt!

A tak se neustále honíme za jakýmsi pomíjivým přeludem, který nás připraví o život jednoduše tím, že nedokážeme žít, když neznáme nic jiného, než hodiny strávené v práci. Pokud je nám práce koníčkem, pak je vše v pořádku a předchozí teze pozbývá smyslu. Avšak takových šťastlivců, jimž se stalo zaměstnání koníčkem, není vskutku mnoho!

Ovšem než tohle všechno pochopíme, už je většinou pozdě, poněvadž nám celý život proklouzne mezi prsty. Úvahám o virtuální realitě,  potom chybí elán a životní energie, protože práce osvobozuje tak účinně, že se v tomto životě nad touto skutečností, nemůžeme ani náležitě zamyslet, což ještě více prohlubuje náš spánek a přetrvávající nevědomí. 

Pokud vás napadla otázka, jak se všem těmto negacím můžeme vyhnout, abyste se mohli probudit ze spánkové iluze, čímž můžete kromě jiného získat lepší a v první řadě spokojenější život, v tom případě není smysluplné, abych v tomto duchu zabíhal dál do podrobností, neboť jsem na tohle téma napsal podrobnou úvahu, v níž naleznete kýženou odpověď, která vás může osvobodit, přinejmenším popostrčit k jinému pohledu na nezastavitelný (upadající) svět, který můžeme my všichni přibrzdit - zpomalit, pokud se tak s vlastním přičiněním rozhodneme.

Abychom mohli porozumět virtuální realitě, na níž je postaven všeobklopující vesmír, což je podle této hypotézy simulace ovlivňující i náš pozemský svět, v tom případě je nutné pátrat po příčinách takového zrodu, o němž stále spekulujeme. Elon Musk, podnikatel, vynálezce, inženýr a filantrop, zastává názor, že je velmi malá šance na to, že žijeme v původní realitě, tedy v nesimulované skutečnosti. Navíc se domnívá, že se VR bude postupně vylepšovat do dokonalého projevu, který nebude možné odlišit od skutečné reality.

Jde o to, že vše je o šálení lidských smyslů, s nimiž kooperuje mozek člověka. A tak se nabízí otázka, pokud existuje předpoklad, že dokážeme s pomocí kvantových počítačů a algoritmů, stvořit dokonalou virtuální realitu (Pozn. Dokonalá  virtuální realita představuje klamnou skutečnost, kterou nelze od nefalšované skutečnosti rozpoznat.), tak proč by v dávné minulosti vysoce vyspělá civilizace, pozemská či nepozemská, nemohla stvořit celovesmírnou simulaci, bezchybně klamavou a funkční, v níž je umístěné spící vědomí lidské bytosti. Je tedy na místě si položit otázku, jestli na základě předchozího tvrzení, smíme nebo nesmíme, stvořit virtuální realitu ve virtuální realitě?

Nelze totiž vyloučit, že to byl primární záměr Tvůrce anebo Tvůrců původní virtuální reality, tak aby bylo možné kdykoliv tento klam až se k němu přiblížíme, rozpoznat. K tomuto nastíněnému rozpoznání může dojít teprve tehdy, až se nám podaří stvořit to samé v čemž žijeme, čímž jsou samotné základy iluze simulované virtuální reality. Osobně se přikláním k názoru, že všechny simulace VR, byli stvořeny v tomto našem planetárním prostředí.