Ztráta chuti?
Oproti minulosti dnes trpíme doslova - AGEUZIÍ (tj. ztráta schopnosti vnímat chuťové podněty), protože chemický a potravinářský průmysl se nikterak neohlíží na kvalitu svých produktů, čímž se nerespektuje přirozenost běžně dostupných a v přírodě se vyskytujících základních chutí! Tato dnešní civilizace se jednoznačně odvrátila od hodnot, které dříve potravinám garantovaly jejich předešlou kvalitu, tj. barvu, obsah přírodních látek (vitaminy, minerály, enzymy), vůni a také podstatné aroma.
Tohle odtržení od přírody způsobilo, že se nám v těchto časech vytratilo poznání o skutečných vlastnostech dřívějších potravin. Pokud prodávané jahody v ústech zhořknou, nikdo to nebude v příštích letech považovat za abnormalitu tohoto sladkého ovoce! Většina lidí už nemá zkušenost s originalitou a chutí dřívějších zemědělských plodin, poněvadž technologické úpravy degradovaly vše, co je pro zdravé udržování lidského organismu potřebné.
Vytracená přirozenost
Kupříkladu, kvalita a původní chuť mléka, másla, smetany, je proti minulým letům takřka nesrovnatelná! Například ve skle prodávaná smetana ke šlehání, byla vskutku pravou smetanou z níž se mohla vytvořit dokonalá a naprosto konzistentní šlehačka, která nepostrádala vůbec nic, včetně zmiňované vytracené chuti!
Dříve vyrobená smetana ke šlehání nebyla pasterizovaná metodou UHT (vysoce tepelnou úpravou), měla sice pouhou 3-denní trvanlivost, ale byla na rozdíl od současné smetany, vskutku velmi lahodná, nešlo o žádný „plast ve spreji“!
U zemědělských plodin je situace, alespoň co se týče ztráty chuti, výrazněji nepříznivější, tedy ještě horší, než kdy dřív! Chutnají vám v hypermarketech prodávaná rajčata?
Samozřejmě, že většině spotřebitelů budou celoročně prodávané tomaty připadat v pořádku, pokud v životě nejedli kromě hypermarketových rajčat nic jiného, tudíž nemohou konzumenti opravdovou kvalitu od zmetků rozpoznat. Na tomto principu je dnes založený celý potravinářský byznys, který nás ve vší tichosti připravuje pomalu o paměť, tak aby člověk zapomněl na jeho nejdůležitější smysl, což je v tomto případě chuť.
Kdo má vlastní zahrádku, tak odhalil celou pravdu o prodávaném „nechutném“ ovoci a zelenině v obchodních sítích. Některé snahy potlačovat drobné zahrádkáře (zelináře) nelze proto přehlédnout, poněvadž tito drobní pěstitelé znají veškeré nechutnosti těchto zavrženíhodných praktik s naším ovocem a zeleninou!
Slovo: „rajče“, již samo o sobě naznačuje, že jde o plod, který má něco společného s rájem. V tomto případě se jedná spíše o chuť, která byla velice výrazná (dobrá), proto se tento plod musel pojmenovat po zahradě symbolizující samotný RÁJ - jako rajče.
Poptávka po rajských jablíčkách byla vždy obrovská, z tohoto důvodu bylo zapotřebí ze strany velkopěstitelů zvýšit jejich produkci, a to tak, aby byla rajčata celoročně k dispozici na skladech v každém obchodě.
Rajčata se proto začala šlechtit, geneticky či jinak upravovat, a to nejen kvůli odolnosti vůči chorobám, ale i pro jejich efektivnější pěstění, což zlevňuje samotnou produkci rajčat. Vznikly nové hybridní kultivary, které obvykle více plodí a dozrávají oproti minulým odrůdám dříve.
Avšak musím zdůraznit, upravené hybridní tomaty nechutnají tak dobře, jako rajčata ze zahrádky. Za tuto kvantitu, nedostáváme někdejší kvalitu, čímž se nám geneze rajských jablíček zcela vytrácí!
Jsme to co jíme!
Různé alergie na mnohé potraviny, kterými již trpí celá společnost, s tímto stavem - přímo či nepřímo souvisí! Zeptejme se proto našich babiček a dědů, kdo z nich trpěl nějakou potravinovou alergií, třeba konkrétně na jahody? Odpověď bude vždy stejná; naši předkové nebyli alergici, jako je nynější přechemizovaná společnost.
Potravinová alergie byla kdysi zcela neznámým pojmem. Čím to asi bude? Když naši předkové ve srovnání s dneškem nejedli zdravěji. S tímto argumentem se taktéž setkáváme, ale je tomu tak?
Tak třeba v dobách takzvaného socialismu, se jedlo a pilo z dnešního pohledu velice nezdravě. Hlavní potravinový zdroj v těchto letech představovalo výhradně maso, zeleniny bylo vskutku na obchodních pultech pramálo. Tučné polotovary a kaloricky vydatná strava, to byla realita bývalého - Československa!
Ani životní prostředí nebylo tehdy na tom lépe než dnes, spíše to bylo kvůli velkým průmyslovým znečišťovatelům, výrazněji horší! Potravinová přecitlivělost (alergie) byla přesto proti současnosti, velice okrajovou záležitostí.
Dnes je každý desátý Čech na něco alergický, a tento nelichotivý vzestup neustále pokračuje, tyto negativní trendy jsou navíc posilovány geneticky modifikovanými plodinami, které jsou primární příčinou veškerých alergií.
Jestliže se dříve říkávalo: „Jezte jedno jablíčko denně a znáte o doktora méně“, tak věřte tomu, že jablka dnes patří mezi ovoce způsobující nepříjemné alergie. Smutné je na tom, že potravinovou přecitlivělost vyvolávají podle alergologů i jiné druhy ovoce – hrušky, třešně, broskve, jahody, kiwi i ananasy.
Dokonce slýcháváme v médiích, že máme jíst zeleninu, je prý zdravá! Jenomže naše civilizace je alergická už i na tuto doporučovanou zeleninu (špenát, rajčata, celer, petržel, kerblík), což je běžně konzumovaná zelenina.
Možná jednou budeme v obchodech dostávat k prodávanému ovoci a zelenině příbalové letáky, na nichž bude napsáno: „ Pozor, ministerstvo zdravotnictví varuje - toto ovoce či zelenina může u přecitlivělých jedinců vyvolat, silné alergické reakce!“. Úsměvné, ale, to co se dnes jeví jako šprým, může se za nedlouho stát skutečností.
Tyto tendence jsou prokazatelně na vzestupu, proto v tomto směru od moderních plodin, nelze nic pozitivního očekávat! Mezi další potravinové alergeny patří, mléko, mouka, vejce, ořechy, sója, ryby, korýši, měkkýši, a v neposlední řadě i aditiva, tj. přídatné látky v potravinách.
Nebezpečné náhražky?
Zamysleme se nad těmito potravinovými zdroji a pokusme se nalézt možnou příčinu toho, proč je tato základní strava pro většinu lidí zdravotně zatěžující, ba přímo v některých případech i nebezpečná. Konkrétně o mléku se toho v souvislosti s alergiemi napsalo dost, jenže všechna možná vysvětlení o přecitlivělosti lidí na kravské mléko po určité době selhávají.
Mléko obsahuje látku zvanou - KASEIN, tato substance tvoří okolo 75-80% veškeré mléčné bílkoviny, a navíc je tento mléčný kasein teplotně odolný. Kasein je uváděn jako jeden z hlavních viníků způsobující alergie na mléčné produkty. Jenomže málokdo ví, že kasein a kaseináty se používají jako plniva a zjemňovače při imitaci párků, rovněž u instantních polévek a vývarů.
Často se kaseináty používají k tomu, aby nutričně obohatily potraviny, a to kvůli jejich vysokému obsahu bílkovin, což výrazně snižuje náklady na výrobu mnohých potravinových produktů.
Mezi tyto nutričně obohacená jídla patří různé - sušenky a cereálie, směsi pro kojence, výživové tyčinky, vysoko-proteinové práškové nápoje atd. Tyto látky se také přidávají jako náhražky do kávy, omáček, zmrzliny, salátových dresingů, zpracovaného masa a uzenin, pekařských polev a cukrářských krémů.
Není tedy pochyb o tom, že kyselinotvorný kasein vyvolává v některých polotovarech alergické reakce, včetně pálení žáhy. Díky jeho vysoké efektivitě na snížení nákladů při výrobě potravin, je nadměrně přidáván do našeho jídla.
Tohle výše uvedené vykresluje nedobrou situaci na současném potravinovém trhu, neboť takovéto (triky) náhražky, násilně mění náš přirozený apetit u stávající stravy. Párky nebo šunkový salám bez obsahu těchto bílkovinnových látek, chutnají diametrálně jinak, vždy lépe!
Nějak nepřeženu, když prohlásím, že kdyby naši předkové ochutnali jakýkoliv dnes běžně v hypermarketech prodávaný mastný výrobek (klobásu, šunku, špekáček), že by jim nechutnal! Naproti tomu, kdybychom dnes měli tu možnost ochutnat některé výrobky, kupříkladu od prvorepublikových řezníků, pekařů či cukrářů, cítili bychom se nepochybně jako v chuťovém ráji.
Kvantita vyhrává nad kvalitou!
Ano, neznáme kvalitu dávno produkovaných potravin (polotovarů) z minulých dob, jíme odlišněji a hlavně bez obsahu potřebných látek, které jsou důležité pro lidské tělo! Doufám, že správně chápete, proč je nám neustále doporučováno nakupovat – NÍZKOTUČNÉ MLÉČNÉ VÝROBKY! Není to kvůli nebezpečnému tuku v mléčných výrobcích, spíše jde o to, jak mléko rozředit a násladně na něm vydělat.
V tomto případě jsou kaseináty velice laciné doplňky používané při výrobě potravin, které se získávají z mléka, které mu pak chybí potřebný tuk. Tento mléčný tuk nelze ničím nahradit, proto se z odtučněných mléčných produktů vytvořila dietická strava. Tyto vodové výrobky nechutnají sice nijak valně, ale když jde o postavu či zdraví, no nekupte to!
Takže kdybychom od zítřka přestali nakupovat nízkotučné mléčné výrobky, potravinářský průmysl by přišel o lacinou a nenahraditelnou komponentu, která slouží při výrobě náhražkových hmot, které jsou s tučným ziskem prodávané, když se vkládají do všech možných zpracovaných potravin.
Ještě k tomu přidám jednu malou poznámku; naši předkové jedli výlučně plnotučné mléčné produkty, tj. máslo, mléko, sýry, nicméně nemoci kardiovaskulárního charakteru se v minulých dobách takřka nevyskytovaly.
Vraťme se ale zpět k mléku, a k jeho možným příčinám, které způsobují jeho konzumentům dnes známé potravinové alergie. Bohužel, nejen lidé jsou živeni nevhodnou stravou, protože obohacenou potravou jsou vykrmována rovněž hospodářská zvířata.
Skot je krmen tak, aby se dosáhlo vyšší dojivosti mléka a snížení nákladů na jeho produkci, což se pochopitelně musí odrazit na výsledku! Masokostní moučkou, která se vyrábí z jatečných odpadů a nízko-rizikových konfiskátů živočišného původu, tou je kromě jiného vyživován také dnešní skot.
Masokostní moučka
Jen pár slov o masokostní moučce. Masokostní moučka je vysoce bílkovinnové krmivo, které je navíc energeticky vydatné, takže se produkuje z jatečného kafilerního odpadu. Odpad z uhynulých zvířat se rozvaří, potom vysuší, rozemele a sterilizuje za zvýšeného tlaku a teploty.
Touto stravou je skot vykrmován, takže se výrazně ušetří na výdajích s krmivy, o zisku ani nemluvě! Člověk, ale v jeho pokroku a konání pozapomněl na jedno významné hledisko, hospodářská zvířata jsou přeci býložravci, nikoliv masožravci! Pokud tedy nutíme býložravé tvory pojídat „maso“, což je v přírodě zcela nepřirozené, tak se to někde musí projevit, co třeba ve snížené imunitní odolnosti u člověka?
A tento zvrácený přechod z rostlinné stravy na masová krmiva, se již promítl do našeho šetrného zdraví, v podobě nepříjemných alergických projevů, které zjevně snižují onu podstatnou kvalitu života, všem alergickým pacientům.
Proč se nemůžeme stravovat přirozeně?
Musím zdůraznit, že vyrobené mléko z ekologických chovů je svou typickou chutí absolutně odlišné od tradičních velkochovů. Kdo již ochutnal nějaký „BIO - VÝROBEK“, kupříkladu z mléka, musí potvrdit, že je zde patrný rozdíl, jak v chuti, tak i v barvě, oproti konvenčním zemědělským produktům. Pokud takovouto pozitivní (vlastní) zkušenost z bio-výrobků nemáte, tak to nejspíš znamená, že nešlo o skutečný produkt!
Na českém potravinovém trhu je mnoho takovýchto potravin, co se tváří jako originál, i když s ním nemají nic společného. Co z tohoto všeho vlastně vyplývá? Jestliže dnes postrádáme delikátnost dříve produkovaných potravin, potom jsme my všichni k těmto novým trendům v potravinářství povolnější, a díky tomu pak pojídáme úplně obyčejnou nevýživnou hmotu, která lidskému organismu poskytuje pouze prázdnou energii.
Nezasvěcení spotřebitelé se poté již nebudou více zabývat tím, jak co chutná, o jakou jde kvalitu, protože nebudou schopni rozpoznat to, co jim ta či ona firma nebo obchod podstrčí k snědku.
Rozhodující faktor v mysli lidí (zákazníků), kteří neznají skutečnou chuť potravin, bude vždy jen cena před kvalitou, bez ohledu na to, zda je takový výrobek vůbec pro konzumenta zdravotně prospěšný?
Rostlinným mazadlům budeme jednou říkat máslo, naředěnému cukru se sirupem med, rostlinnému tuku ve spreji šlehačka, směs škrobů a drůbežích separátů pojmenujeme jako uzeninu, rybí odpad společně s moukou se změní na rybí prsty, syntetickým sladidlům budeme říkat přírodní cukr a obarvený ztužený tuk se promění na čokoládu, atd., atd. Taková může být jednou naše - BUDOUCNOST!
Jestliže se tato deformace potravin zavčas nezastaví, připraví nás pseudopotraviny o chuťový vjem, což se nejhmatatelněji odrazí na našich dětech, které se díky této politice bez vlastního přičinění ocitnou v potravinovém - MATRIXU, ze kterého nevede cesta zpět! Doopravdy touží celá naše společnost po takovéto realitě, která nás uvrhne do iluzorního světa neskutečných triků a kouzel, jež zastíní samotného lidského ducha?
Související články:
V neposlední řadě nezapomeňme ani na to, že odklon od přírody je vždy v jistém smyslu distancem od samotného Boha, který nám tuto celou naši existenci, ale i svět v němž se rodíme a umíráme, pouze propůjčil!
 |
