Za peníze koupíš dům, ale nekoupíš domov
Rostliny, tedy i ty zemědělské čerpají půdní živiny, čímž se ze země anorganické látky s pomocí buněčné fúze transformují do organické podoby. Jakmile pojídáme rostlinné plody nebo z nich vyrobené potraviny, vstupují nám tyto přetvořené půdní živiny do krevního řečiště. Takže díky tomuto přírodnímu procesu dostává náš organismus z potravy veškeré potřebné minerální a stopové prvky, což jsou důležité látky bez nichž bychom zdravotně strádali. Minerální látky jsou nezbytnou složkou při růstu a metabolismu, podílejí se na vedení nervových vzruchů. Z důvodu toho, že si je tělo nedokáže samo vytvořit, musí je přijímat z vody a potravin. Mezi tři nejvýznamnější minerály patří:
VÁPNÍK (podílí se na správných svalových a nervových funkcích, reguluje srdeční rytmus a je také nezbytný pro aktivaci některých enzymů i pro správnou srážlivost krve).
HOŘČÍK (reguluje srdeční rytmus a svalové kontrakce, chrání nervy a pomáhá tělu využívat vitaminy C, E a přeměňuje glukózu na energii. Je nepostradatelný pro metabolismus enzymů. Hraje významnou roli v procesu srážení krve, vzniku estrogenů, v činnosti žaludku, střev a močového měchýře).
SELEN (je součástí enzymů, který společně s vitamínem E významně chrání lidské tělo před volnými radikály. Proto ho řadíme mezi významné antioxidanty).
Rostliny jsou minerály taktéž vyživované, neboť kořenovým systémem absorbují z půdy výše uvedené prvky, a to do svých buněčných struktur, což jsou listy a plody. Z tohoto úhlu pohledu je zemědělská půda jakýmsi mateřským mlékem, v němž jsou veškeré elementární stopy obsažené.
O mateřském mléku se hovoří jako o zdroji prospěšných látek pro růst organismu. Dnes je už jednoznačně prokázané, že děti kojené mateřským mlékem, vykazují daleko větší imunitní odolnost vůči virům a bakteriím či různým nemocem, nežli krmení novorozenci umělým mlékem z lahve. Z matčina těla se do mléka dostávají protilátky, které dítě chrání například před ušními infekcemi, průjmy, či infekcemi dýchacích cest.
Kdyby však dítě bylo odkojené nevlastní matkou, čili cizím mateřským mlékem, i když to nelze doložit, lze předpokládat, že účinnost takového mléka bude výrazně nižší. Koneckonců, kdo z nás by chtěl, aby byl odkojen nevlastní matkou, že? Pokud jde o půdu, tak v tomto ohledu lze s mateřským mlékem spatřit určitou podobnost. Co tím chci přesně říct? Jakmile se budeme převážně stravovat potravou, která nepochází z rodné půdy, připravíme se o ideální poměr zmiňovaných minerálních látek a živin, jež nás ochraňují před nemocemi a energetickou vyčerpaností ústrojí lidského těla.
S tímto vším uvedeným nepochybně souvisí nárůst takzvaných civilizačních chorob, jimž musíme všichni čelit. V podstatě jde o to, že za zvýšenou nemocností nejen u české populace, stojí dovážené (neregionální) potraviny, kterých je v obchodech víc, než je zdrávo! Je pravdou, že neregionální potraviny, nepoškozují pouze místní obyvatelstvo, ale i migrující národy prchající k nám do Evropy. Těmto skupinám se taktéž nedostává jejich domovská strava, což jsou zmiňované minerály a živiny v optimálním poměru, jež se podle různých kontinentů a lokálních oblastí od sebe poměrně dost liší.
Naše plodiny a zpracované potraviny z minerální perspektivy a správného poměru živin, a to zejména pro emigranty z neevropského prostoru, jsou podle této teorie pro jakéhokoliv přesídlence zcela nevhodné! Navíc z dlouhodobého hlediska, pokud tuto hypotézu nezamítneme, může naše strava všem příchozím neevropským uprchlíkům, zdravotně ublížit. Myslím si, že tahle skutečnost může objasnit související příčinu s poruchou psychiky u agresivních (sebevražedných) pomatených běženců. V tomto případě bude platit: „Každému co jeho jest, co mu patří.“
Jsou obavy na místě?
Český prezident (Miloš Zeman) si rovněž všiml nebezpečí, které kromě jiného taktéž souvisí se zdražováním másla. Vzhledem k tomu, že Evropská unie se z neznámého důvodu rozhodla dotační politikou omezovat výrobu mléka, nelze vůbec očekávat, že se zdražování tradičních potravin zastaví, nejspíš bude tomu naopak! Ještě bych rád v této souvislosti podotkl, že vánoční cukroví bude letos stát více, protože podražily některé suroviny, které jsou při jeho výrobě nezbytné.
Bohužel, nezůstalo jen u mléka a mléčných výrobků! Kupříkladu takzvané superpotraviny, kam lze zařadit i slepičí vejce, musí rovněž vzdorovat nepříznivé cenové politice, která omezuje jejich nabídku a prodej, bez ohledu na to, že vajíčka můžeme považovat za standardní součást tradičního jídelníčku. Jestliže spotřebu vajec nesníží vysoké prodejní ceny, tak se na jejich obchodním propadu podepíší různé skandály, jako například kauza s nebezpečným fipronilem.
Jen tak ve stručnosti. Namátkové laboratorní testy odhalily v Německu, Belgii a Nizozemsku, „toxická“ vejce, která byla kontaminovaná fipronilem, což je chemický prostředek určený k hubení blech, vší a klíšťat. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje tento preparát za mírně toxický; jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závratí. Díky tomuto skandálu budou vajíčka v obchodních sítích i nadále drahá, jelikož jich bude na trhu nedostatek, proto se může přihodit, že jejich cena paradoxně vzroste a bude dohánět cenový vzestup předraženého másla.
Aby toho nebylo málo, tak lze na evropském jednotném trhu očekávat další obdobné excesy. Tak třeba vepřové maso muže postihnout něco podobného, což by byla další podpásovka pro naši národní kuchyni. Tento druh masa patří neodmyslitelně do českého jídelníčku, o tom snad není pochyb! Proč bychom se tedy měli domnívat, že cena vepřového masa zanedlouho podraží natolik, že nebude pro běžného českého spotřebitele finančně dostupné? Stačí, když budete sledovat vývoj, jež se týká domácího chovu prasat. Domácí zemědělci bijí na poplach, zejména proto, že musí likvidovat chovy prasat, přičemž Česko už produkuje jen polovinu z vepřového, které se u nás ročně spořádá. Co je toho příčinou?
Evidentně se českým zemědělcům nevyplácí chovat prasata, především kvůli dovozům levného vepřového ze zahraničí. Více dotovanému vepřovému masu z Dánska, Německa či Španělska, vskutku nemůže chudý český zemědělec konkurovat. To by si měli tuzemští spotřebitelé uvědomit, poněvadž až úplně zanikne domácí chov a budeme naprosto závislí na importech, potom dojde k jeho neúnosnému zdražení!
Zastavme se ale ještě na chvilku u problému s dotovaným vepřovým masem. Chov prasat je z pohledu výživy obyvatel významným odvětvím živočišné výroby, a to nejen v České republice, ale i v ostatních státech Evropské unie. Nicméně v současnosti se největší chovatelé prasat v Evropě, potýkají s významným poklesem spotřeby právě u vepřového masa, což například ve Francii činní snížení o 1,5-2 %.
O důvodech menší konzumace vepřového, lze jen polemizovat, avšak některé indície nasvědčují tomu, že za tímto nepříznivým trendem, stojí etnické či náboženské zvyklosti. Ať chceme nebo ne, starý kontinent se nám začíná pozvolna proměňovat, takže pociťujeme na vlastní kůži klimatické změny, což se například projevuje nevídanými suchy či povodněmi, ale rovněž dochází k obměně složení původního obyvatelstva, a to je vskutku jedno z nejzásadnějších sdělení pro celou Evropu. Tohle vše přispívá k odlišnému vnímání a chápání světa, do jehož sfér nesporně patří kultura, která je prodlouženou rukou české kuchyně.
Milióny hladových imigrantů směřujících do otevřené náruče Evropské unie, z různých důvodů a příčin odmítají jíst vepřové maso, což se už patrně promítá do celkové spotřeby u tohoto prodejního artiklu. Tím jak se zvyšují počty těchto nových obyvatel v Evropě, dochází logicky k nižší poptávce po produktech s vepřovým masem, a to kvůli nezastavitelnému přílivu uprchlíků nepojídající vepřové maso, čímž nám doopravdy hrozí, že za pár let a to díky jeho vysoké ceně a hlavně nízké poptávce, zmizí nadobro z obchodních sítí a pultů.
S tímto vším rezonuje níže uvedené prohlášení:
Pokud se nepodaří uskutečnit „Marshallův plán pro Afriku“ a zamezit dalším klimatickým změnám, hrozí, že se do Evropy bude valit 100 miliónů lidí, uvedl v rozhovoru pro list Bild am Sonntag spolkový ministr pro místní rozvoj Gerd Müller (CSU). V Africe se rozhoduje o budoucnosti světa, řekl. (Uvedený zdroj: Novinky.cz)
Příchozí a občanskými válkami postižené obyvatelstvo, není ochotno evropské zvyky přijmout za své, natož se jimi řídit. Taktéž potraviny a národní jídelníček patří do našeho kulturního dědictví, což znamená, když si nebudeme tyto aspekty národní svrchovanosti patřičně hájit, tak se co nevidět, budeme muset přizpůsobit novým poměrům a pokrmům, které očividně popřou naši minulost, jenž byla vybudovaná na existenci dědictví ducha našeho národa.
Jakmile si nebudeme vážit sami sebe, tak si nás nebudou vážit ani etnika migrující do Evropy, o náboženských atributech ani nemluvě, poněvadž: „Kdo nechrání Vlasti chrám a čest, Nevěrným své vlasti synem - zrádcem jest!“ Níže pochopíte, co mám tímto citátem na mysli, protože to někdy vypadá, jako bychom si sami sebe už dávno přestali vážit!
Kdo chce jíst jádro z ořechu, musí ořech rozlousknout
Aby soužití příchozích národů a etnik s původními obyvateli našeho kontinentu, mohlo v harmonii a míru alespoň nějak fungovat, je k tomu zapotřebí vytvořit takové podmínky, které paradoxně vyžadují integraci původního obyvatelstva Evropy, a nikoliv naopak! Tahle obrácená integrace spočívá v tom, že se oslabuje chrakter toho či onoho národa, o nějž se opírá rozmanitá evropská kuchyně, v níž se nejčastěji vyskytuje hovězí či vepřové maso. Tudíž párky a salámy s obsahem vepřového masa, mohou v tomto obráceném začlenění představovat určitou překážku, kterou je nutné vyřešit.
Co to přesně znamená? Nejspíš se budeme muset smířit s tím, že se už v obchodech brzy nesetkáme s tradičními masnými produkty, tj. například uherský salám a čabajky, frankfurtské párky, tlačenka a sulc, škvarky či sádlo, jelita nebo jaternice, apod. A to už vůbec nemluvím o svátečních pokrmech, k nimž patří vepřový řízek s bramborovým salátem či klasické české vepřo knedlo zelo. Tohle všechno a ještě mnohem víc, je totiž neslučitelné s jídelníčkem nově příchozích obyvatel, tudíž se budou národní jídla a tradiční pokrmy z našeho dosahu nenápadně vytracovat, jako v případě másla! Jestliže jste toho názoru, že to nějak přeháním, tak se prosím podívejte k některým našim sousedům, co se tam u nich děje.
Konkrétně mateřská škola v dolnorakouském Amstettenu, se rozhodla vyřadit z jídelníčku vepřové maso a výrobky z želatiny s ohledem na stravovací zvyky dětí z jiných kultur. Není to snad integrace naruby (?), pokud to tedy nebudete považovat za projev bezbřehé tolerance. A to už vůbec nemluvím o německém diskontním řetězci Lidl. Tento prodejce se postaral o to, že na svých letácích propagujících řecké týdny, vyretušoval na svých reklamních obrázcích kříže z modrých kupolí kostelů na ostrově Santorini!
Takže až jednou budou podle této logiky někomu vadit skutečné kříže na kostelích, tak je v rámci náboženské neutrality z věží našich chrámů necháme raději odstranit, abychom ve své neuváženosti a pokoře neurazili nově se rodící společnost, vytrženou ze svých pradávných kořenů a vzpomínek dávnověku. Tímto způsobem bych mohl pokračovat do nekonečna, proto je potřeba, abychom si chránili národní kuchyni, která je spjata s českou kulturou a tradicemi, neboť tohle spojení nám neustále připomíná zemi z níž jsme vzešli a kterou milujeme. Samozřejmě nechci nikoho nabádat k tomu, aby se vyhýbal zahraničním pochutinám, protože i kvalitní dovozové potraviny obohacují jídelníček toho či onoho národa, včetně toho našeho!
To ovšem platí pouze tehdy, pokud zahraniční potraviny nezastíní světlo vlastního domova, jak se již přihodilo v mnohých evropských státech. Jestli si to ve spěchu dnešní doby nedokážeme uvědomit, potom přijdeme o nám svěřenou kulturu a domov, jenž je součástí naší národní identity. Pakliže se naše země stává kvůli nezodpovědným politikům, nesoběstačnou potravinovou provincií v tomto společenství evropských národů, vzniká zde jedno velké nebezpečí, které nás může připravit o kontrolu nad osudem této země. Avšak kdybyste s tímto závěrem nesouhlasili, tak se můžete zamyslet nad tím, proč je do této doby v EU dvojí kvalita potravin?!
 |
