SVĚT V NĚMŽ ŽIJEME NEEXISTUJE
04.09.2016  Josef Čáp 
Tento obrázek vytvořil Josef Čáp

V náboženských doktrínách se poměrně často setkáváme s těmito výrazy - Světlo a Tma.

Citace z Bible: Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první, atd

Kdybychom se oprostili od náboženských dogmat a převedli si biblický jazyk do řeči vědecké, lépe bychom  porozuměli svatým slovům, která nedokážeme doposud spolehlivě vysvětlit, z exaktního hlediska ani pochopit. O tom, že tma v tomto symbolismu může představovat spánek, zatímco probuzení je atribut procitnutí, to lze snad pochopit. Zavřete oči, chvilku vyčkejte, pak je znovu otevřete. Zkuste to prosím! Touto jednoduchou zkouškou si ověříte předchozí tvrzení, které rovněž souvisí s tím, co je reálné a co není, nebo jinými slovy řečeno - co je vidět a co není vidět. Když si to teď vyzkoušíte a zavřete oči, nespatříte nic jiného než tmu, „ale“ po chvíli v této temnotě, pokud budete chtít, uzříte fantaskní obraz vámi smyšlené reality. S pomocí myšlenek a myšlení, lze takřka vidět cokoliv, navzdory tomu, že jste obklopeni temnotou. Představivost vás může přenést třeba na Havajské ostrovy, i když půjde jen o vizuální efekt odehrávající se někde uvnitř vašeho mozku.


Virtuální realita

Na tomto poměrně jednoduchém principu funguje takzvaná - VIRTUÁLNÍ REALITA, jejíž existenci nelze ani v tomto přítomném světě vyloučit, i když ne každý dokáže tuto vizi přijmout za skutečně možnou. Žijeme ve skutečnosti v zatemněných útrobách iluze, kterou lze označit za virtuální realitu? Kdyby to byla pravda, potom se nabízí otázka, zda za stvořením nynějšího světa, nestála událost těžko odhalitelného charakteru? V tomto případě mám na mysli celosvětovou virtuální realitu, jejíž existencí se hodlám v tomto článku zabývat.

Je virtuální povahy pouze náš svět, nebo i celý vesmír (?), na jehož konec nelze dohlédnout, snad i z toho důvodu, že KOSMOS k němuž odnepaměti vzhlížíme, je v celé své kráse a jedinečnosti, obřím komplexem virtuálního zdání, v němž se kromě lidských stvoření nalézají i jiné inteligentní formy života.

Buď jak buď, proto se zbytečně neříká: kdo hledá, najde! Máme k dispozici celou řadu vědeckých poznatků a hypotéz o tom, jak virtuální realita může úspěšně fungovat. Pakliže je navozena tak, že ji nelze od skutečného prostředí rozpoznat, potom se z ní stává přítomnost, asi jako ze sna skutečnost. Abychom dokázali virtuální realitu v našem světě identifikovat, tedy za předpokladu, že jsme její součástí, pak musíme s pomocí vlastní fantazie dojít až tam, kde rozum přestává být rozumem a logika zas logikou. Jen tak lze proniknout na její nedostupnou půdu, kde se nalézá právě to, co nám na této existenční úrovni chybí, a tím je svobodný život v nezkreslené a nesimulované podobě.



Co nás přivádí k virtuální realitě?

Nejspíš to bude v její domnělé jednoduchosti, kterou lze aplikovat do všeho, co vykazuje známky života. Nejprve si ale objasněme, co je to - VIRTUÁLNÍ REALITA. Wikipedie definuje virtuální prostředí tímto způsobem: 

Virtuální realita (VR) (nebo virtuální prostředí) je technologie umožňující uživateli interagovat se simulovaným prostředím. Technologie virtuální reality vytvářejí iluzi skutečného světa (např. při výcviku boje, pilotování, lékařství), nebo fiktivního světa počítačových her. Jde o vytváření vizuálního, sluchového, hmatového či jiného zážitku budícího subjektivní dojem skutečnosti pomocí zobrazovacího zařízení počítače, speciální audiovizuální helmy, brýlí atd., popř. oblečení snímajícího pohyb a stimulujícího hmat nebo jiné vjemy vyvolávající techniky.

Pokud bychom žili v něčem takovém, co vykazuje symptomy virtuální reality, pak není na škodu se dozvědět o této možnosti, co nejvíce informací, neboť máme co do činění s monstrózní simulací, která se vymyká veškerému lidskému chápání, proto není lehké si obdobnou vidinu vůbec představit. V dnešních časech nastupujícího robotismu si klademe neustále tutéž otázku; mohou naše vytvořené technologie a softwarové aplikace dospět k vědomí? Může se z těchto systémů jednou zrodit umělá inteligence, tzv. UI? Vývoj a evoluce jde vždy kupředu, proto nelze dopředu nic určit!

Každopádně jsem přesvědčen, že dříve či později se k umělé inteligenci přiblížíme natolik, že se stane součástí našeho běžného života, o virtuální realitě ani nemluvě. Lidské myšlenky kopírují výhradně to, co vidí kolem sebe, nejvíce však duplikují přírodu a její zázraky. Proč máme letadla? Asi proto, že člověk napodobil let ptáků. Obdobné je to s virtuální realitou - pociťujeme ji kdekoliv, což je jeden z mnoha důvodů, proč se výzkumem virtuální reality (Pozn. dále už jen VR) zabývají ti nejpovolanější, tedy vědecká komunita.

Jak jsem již předestřel výše, možná je prostředí VR dávno naším domovem, takže z tohoto úhlu pohledu vytváříme cosi, co již bylo kdysi stvořené. Domnívám se, že ještě před starověkými národy, existovala zde na zemi vyspělá civilizace, která vytvořila plně funkční virtuální realitu, jejíž vzezření nedokážeme doposud rozpoznat. Rovněž nelze zamítnout ani tu možnost, že za touto iluzí stojí v pozadí skrytá a nám neznámá mimozemská civilizace, která v tomto laboratorním prostoru, pozoruje a zkoumá psychiku lidské společnosti. Vraťme se ale k té první možnosti.

Když se budeme těmto podnětům náležitě věnovat, mohli bychom získat zásadní znalosti o našem skutečném životě, také o vícestupňové virtuální realitě, o které jsem skálopevně přesvědčen, že musí existovat! Kdysi v čase vytracená civilizace, dokázala vybudovat tuhle impozantní fiktivně řízenou realitu, do níž byla začleněna, ba přímo napojena celá tehdejší starověká společnost. Nejlogičtější důvod k takovému opatření je podle mého názoru - NESMRTELNOST, i když nelze vyloučit ani jinou a daleko závažnější příčinu, vytvoření takovéto biologické simulace.

Přenesená mysl živého organismu do datových souborů a procesů v obvodových strukturách počítače, umožňuje jakýmkoliv formám života věčnost bytí, tedy i nesmrtelnost. Jenomže jak čas běží, tak integrované obvody pomalu stárnou, alespoň takhle zjednodušeně mohu vysvětlit, proč se nám během věků vytratilo povědomí o tom, že náš život je pravděpodobně iluzí naší mysli, která je vložena do virtuálního prostředí.

Žijeme v permanentním zapomnění, což je řízený koloběh VR, který bychom měli ve vlastním zájmu, co nejdříve pochopit a odhalit, abychom došli od přeludu opět k uvědomění, z něhož získáme potřebný nadhled o naší skutečné i neskutečné existenci.

Nejpůsobivější na VR je právě to, že se v ní mohou nezávisle vyvíjet veškeré formy života, včetně té lidské, tudíž pády a vzestupy, války či přírodní katastrofy, veškeré tyto události jsou součástí schématu rezonujícího s evolučním vzorcem chování. Snad i kvůli tomu jsme zabředli v přesvědčení, že jsme vznikli z opic, jak nás o této neprokazatelné tezi přesvědčil britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie - Charles Robert Darwin.

Jenže, dnes nemůžeme vyloučit ani to, že tomu bylo naopak, že lidoopi vznikli z člověka, poněvadž to mohla být lidská ruka, která se podílela na jejich stvoření. Opět zatím mohla stát tato v čase zmizelá civilizace, která z lidského genomu vytvořila tento živočišný druh - OPICE. Kdo ví, možná tahle technicky vyspělá společnost nestvořila jen lidoopi, ale i veškerou faunu či flóru, včetně virtuálního prostoru, ve kterém teď přebývají lidské duše.

S každým civilizačním zánikem přichází pokaždé nová doba, taktéž jiná kultura, jenž funguje na absolutně jiných základech a hodnotách, než tomu bylo u předchozích národů. Z mého bádání vyplývá poměrně zajímavý závěr, který se týká časového trvání té či oné civilizace. Dospěl jsem k přesvědčení, že jakékoliv pozemské společenství od svého počátku až po jeho konec, existuje cca 5200 let. V tomto ohledu se opírám o informace, které byly v minulosti zanechány pro budoucnost.

Kupříkladu podle Mayů a Aztéků, trvání světa je vyměřeno na 5200 let, po tomto časovém období už nastává cyklický konec světa, který v podstatě znamená zánik a vznik nového věku, z jehož popela se zrodí nový člověk a zcela nová realita. K tomu je třeba ještě dodat, že poznatky o předchozí existenci lidstva, jsou vždy záměrně vytracené. Zůstávají pouze nepatrné úlomky, které jsou navíc zahalené do neprodyšné mlhy. Tím pádem se stává, že objevujeme již objevené. Pokaždé tak lidstvo dojde ke stejným prostředkům a technologiím, jež poté ovládají celý svět víc, než bylo původně zamýšleno.

To se koneckonců děje už teď, kdy námi využívaná technika začíná postupně přebírat kontrolu nad touto planetou, (Např. satelity řídí dopravu a monitorují počasí, výpočetní technologie udržují chod firem a domácností, atp.) tudíž je pouhou otázkou času, kdy člověk přestane ovládat jím stvořenou elektroniku, což přinese tomuto světu globální změnu, protože naopak lidstvo bude řízené UI stroji, až na konec skončí v propasti virtuálního klamu.

Tedy přesněji řečeno ve virtuální vícestupňové realitě, která se datově i časově vzdaluje od její první spuštěné simulace, kterou bychom měli znovu odhalit, jinak bychom nepoznali sami sebe. Musím ještě zdůraznit, že takto strukturovaná realita, obsahuje ovládací prvky, kterými lze změnit její nastavení. Kdybychom mohli VR přeprogramovat k humánnějšímu obrazu, vyhnuli by jsme se krutosti a bezpráví, jemuž  musíme nyní čelit!

Čím dříve se nám to podaří, tím větší šanci máme na přežití, protože se přibližujeme k zmiňované periodě, tj. 5200 let. Předpokládám, že až se tento čas naplní a přijde den ohlašující dovršení tohoto cyklu, nastane zánik i restart stávajícího světa. V různých náboženských spisech se o tomto „restartu“ mluví jako o soudném dni. 



Proč bychom si měli myslet, že žijeme ve virtuálním prostředí?

Mnozí vědci dospěli k šokujícímu závěru o tom, že paměť člověka sídlí mimo jeho mozek. Kdyby tohle byla pravda, pak bychom virtuální realitu jako takovou nemohli již víc zpochybnit. Jenom VR, dokáže objasnit záhadu paměťového úložiště, které se v mozkové kůře kupodivu nenachází. Kam se tedy člověku poděla jeho paměť?

Samozřejmě, že paměťové úložiště musí být v mozku přítomno, ale otázkou zůstává v jakém mozku? Ve virtuální realitě je mozek, výhradně obrazem počítačové simulace, proto uvnitř VR prostoru, v mozkovém orgánu, nelze paměťové úložiště detekovat. Jistě mi dáte za pravdu, že když nechtěně píchnete nožem do fotografie s vyobrazením člověka, v žádném případě nebude z takového snímku téct krev, neboť fotografie zachycuje jenom světelný odraz snímaného objektu, ve kterém chybí plnohodnotné složení skenovaného útvaru.

Virtuální prostředí v tomto ohledu představuje onen nehmotný odraz snímaného objektu, protože je to také fotografie bez hmotného obsahu (kde není obsah není ani paměť), která je nám promítana do mysli.A v této nepřirozeně navozené amnézii, prožíváme mnohé pocitové zážitky a různorodé zkoušky, tj. bolest, chlad či žár, atd.

Je to stejné jako u vašeho televizního přijímače. Jakmile nastane přerušení TV signálu, okamžitě se vytrácí přijímaný obraz, jelikož televizor je zařízení bez paměti. S objekty ve virtuálním prostředí to funguje obdobně, kupříkladu pobývající člověk ve virtuálním prostoru je závislý na příchozím signálu, který v jeho mysli produkuje imitovaný čas a grafické pozadí.

Kdyby vysílaná frekvence s obsahem VR byla přerušena, okamžitě by zanikly veškeré simulované projevy a existence virtuální reality, záhy bychom procitli do fyzické přítomnosti, ve které by náš mozek již obsahoval potřebnou paměť. Podíváme-li se na současnou technickou akceleraci, jejímuž povznesení přestávají již teď mnozí lidé rozumět, snadno dospějeme k názoru, že se pomalu přibližujeme k vytyčenému cíli, v němž započne nová etapa lidských dějin, nutno dodat absolutně simulovaných.

Tohle tvrzení může někomu připadat jako dost přitažené za vlasy, nicméně kdyby vás někdo v osmdesátých letech minulého století, vehementně přesvědčoval o tom, že v roce 2000 bude celý svět propojen jednou obří datovou sítí, která začne navíc ovládat veškerou komunikaci na této planetě, nejspíš by takový člověk skončil na psychiatrické léčebně u docenta Chocholouška!

Uvědomme si prosím, že se tato v minulosti nepřijatelná vize, stala již součástí dnešního světa, neboť INTERNETU už dávno patří celý svět! Bez tohoto celoglobálního monstra  (sítě), nepochybně by nastal předčasný konec světa! Myslím si, že z tohoto důvodu nemůžeme zamítnout - očekávaný příchod virtuální reality, která jednoho dne převezme úplnou kontrolu nad vědomím člověka.

O tom, jak moc jsme se přiblížili k tomuto NESKUTEČNU, si můžete celkem snadno udělat představu, zejména pokudv obchodech se zábavnou elektronikou, je už teď ke koupi ((domácí virtuální realita) zdařilá technologie na platformě virtuální reality. Stačí si na hlavu nasadit brýle s virtuálním přenosem, a během chvilky se ocitnete úplně v jiném světě. Nechci někomu dělat reklamu, ale brýle pro virtuální realitu - HTC VIVE stojí za povšimnutí.


K tomuto produktu naleznete zajímavé video a ilustrační záběry, které doporučuji rovněž shlédnout. Lépe tak porozumíte tomuto článku a úvaze, protože tohle zamyšlení může kdekomu připadat jako slušný sci-fi román, nebo lež jako věž, i když se tahle zdánlivá šílenost v současné době stává skutečností, o jejímž obsahu se jen těžko debatuje, což je pochopitelné.

       

Slogany, které reprezentují tento výrobek jsou rozhodně pozoruhodné, proto se o ně musím s vámi podělit: 

Staňte se součástí virtuální reality. Pronikněte až za hranu vaší představivosti a rozhlédněte se kolem sebe ve virtuálním světě, který vás doslova obklopí. Vstupte do světů, o kterých se vám pouze snívalo. Zažijte virtuální cestování po horách, procházku v podmořském světě, naučte se pracovat s prostorem během kreslení ve 3D prostoru, sestavte si kuchyň ve vlastním designu před jejím objednáním. Zahrajte si akční, sportovní nebo logické hry, tak jak je neznáte. Vive je první systém virtuální reality svého druhu. Nechte se vizuálně, fyzicky i psychicky ohromit novými virtuálními světy, naplněnými inspirujícími postavami, obrazy a zvuky.

 

Nejvíce znepokojující je skutečnost, že do vývoje virtuální reality investuje většina technologických velikánů, a právě tohle urychluje její neodkladný vstup do našeho světa. Mějme na paměti, že budoucnost je výsledek minulosti, proto jsem neochvějně přesvědčen, že iluze v pojetí VR, byla již dávno před naší érou stvořena. Zřejmě kvůli nepředvídané chybě se nám však vytratilo povědomí o její existenci, poněvadž zrovna tohle zapříčinilo všem civilizacím věčné zapomnění.

Jestliže už dnes můžeme zakoupit brýle umožňující navození poměrně dokonalého VR prostředí, co bude potom v této oblasti k dispozici za deset let? Při tomto expanzivním vývoji můžeme očekávat, že za nějakých čtyřicet let, budou virtuální simulace připravené k převzetí kontroly nad naším mozkem a vědomím. Nepochybuji o tom, že nanovo stvořená realita bude ve všech parametrech dokonalá, tak jako je stávající prostředí přítomnosti.

Jestliže si myslíte, že dobrovolně nelze veškerou lidskou populaci začlenit do tohoto iluzorního prostředí, pak vězte, že za čtyřicet let už nebude virtuálních brýlí potřeba. V průběhu uspíšeného vývoje, budou vynalezeny efektivnější metody, jak globálně navodit virtuální realitu bez povšimnutí bdící společnosti, která tak bez potíží upadne do simulovaného a věčného spánku. Předpokládám, že k tomu postačí obyčejné rádiové vlny, které budou nastavené vůči mozkovým neuronům, čímž se otupí mozková aktivita, jež pod tímto elektromagnetickým vlněním snáze upadne do řízeného bezvědomí. A hned tu máme dominantní virtuální realitu působící nad celým světem.

Je-li lidský mozek využíván jen z 10 procent, to tvrdí mnohé vědecké studie, potom celých 90 procent zůstává nevyužit. Co dělá těch zbylých 90 procent? Bezpochyby spí!Možná máme před sebou nezvratitelný důkaz, který už teď usvědčuje virtuální realitu v tomto námi obývaném prostředí.

Nemá smysl zabíhat do detailů, ale když se rozhlédnete kolem sebe, uvidíte kdekoliv na vyvýšených místech, antény mobilních operátorů. Takováto soustava zesilovačů bude jednou využita k šíření frekvence s obsahem virtuální reality, a to po celém širém světě. Ať chceme nebo ne, za relativně krátkou dobu tento věk temna nastane! Jestliže se v této úvaze připouští skutečnost, že už teď žijeme ve virtuálním světě, není snad jedno, zda se stvoří další simulované prostředí uvnitř již existující virtuální simulace? Určitě by nám to nemělo být jedno, protože bychom měli znát pravdu o tom, proč vůbec žijeme v něčem takovém, co lze označit za iluzi či klam.

Případně jaký je smysl a účel virtuální reality, anebo jak to vypadá za její hranicí, tedy ve skutečném světě, pokud tam někde nějaký vůbec existuje? Připusťme si tedy, že za touto fiktivní dimenzí, existuje hmotná realita skutečnosti, kde Slunce svítí a tetelí se vzduch, voda z pramenů mezi řekami teče, zeleň do očí bijící nad tou nádherou v krajině se vleče, kde matka příroda své děti do kolébky jejich zrodu ku spaní ukládá, a rodný dům i přes tlustou zeď nás domů svolává. Tam je slyšet ozvěnou v dálce onen ducha síly hlas: „Já chci domů, někdy v čase zas!“



Můžeme se tam dostat?

Jsem přesvědčen, že některým jedincům se to podařit může, dokonce i z různých starověkých spisů je možné vyčíst, že existují takzvané - VYŠŠÍ SVĚTY, do kterých se mnohé významné osobnosti starověku, napříč všem těžkostem a problémům vydaly, díky čemuž dnes bezpečně víme, že buď paralelní nebo virtuální světy musí existovat. Svědectví osvícených mistrů Mojžíše, Eliáše či Ježíše, nebude snad nikdo zpochybňovat!

V tomto ohledu si kupříkladu vzpomeňme na slova Ježíše Krista, který prohlásil: „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. A cestu, kam jdu, znáte.

Za předpokladu, když se nebude tohle biblické sdělení bagatelizovat, máme před sebou tedy jasný důkaz o vyšších či jiných světech, které byly označeny za příbytky, jimiž mohly být míněny i jiné (předchozí) virtuální reality. V tomto duchu nás může napadnout, jestli všechny pyramidy nacházející se po celé zemi, nejsou jen nesmazatelnou připomínkou na první simulaci virtuální reality, ze které vede strmá cesta mimo tento prostor nekončící iluze.

Připomeňme si jen, co jsem výše o anténních systémech uvedl; jednou to budou zesilovače vytvářející VR. V prvním navozeném virtuálním světě - spánku, představovaly pyramidy rovněž jakousi soustavu vzájemně propojených anténních zesilovačů, vytvářející celoglobální simulaci. Lze předpokládat, že pyramidy se budou objevovat ve všech dimenzích a formách simulovaného světa, poněvadž jsou technologickým fundamentem této vizualizace.

V tomto kontextu představují jehlanové stavby nesmazatelný a věčný symbol, který se stal ukazatelem i připomínkou první simulované virtuální reality. Pokud se na pyramidu podíváte zpříma, musíte si uvědomit, že to je jakási Šipka, která nám sděluje určitou informaci o tom, kudy a kam se vydat. Pakliže se někdo z tohoto prostoru odváží jít dál do neznáma, měl by předem vědět, že na nejvyšší bod k této hierarchii se stoupá postupně, čili od jednoho patra k druhému, až se dosáhne vrcholu pyramidy, za jejímž horizontem existuje jiný a člověku neznámý svět. Starověký odkaz pyramid je skutečným klíčem a branou do jiných dimenzionálních úrovní, mimo tuto námi sdílenou a simulovanou realitu.

Nebude to asi náhodou, že je máme každodenně na očích. Vzhlížejí na nás okem velkého pozorovatele, a to v podobě amerických bankovek (dolarů), mnohá společenství a tajné organizace, mají dokonce onen pyramidoví atribut s okem ve svém znaku. I když v dnešních časech na této úrovni bytí vypadají poněkud zdevastovaně, v nejvyšších patrech stupňovité VR, se lze však setkat s jejich původní nedotčenou podobou. To nám oznamuje, že svět ve kterém žijeme, nejspíš - neexistuje, protože máme v mozku implantovanou holografickou projekci s tímto pyramidovím ovladačem, což je klíč k veškerému poznání a zapomenuté svobodě. 


Život není ledabylá představa, život je obsah všech možných zkušeností prožitých teď a tady. Avšak jeho nepochopení nám způsobuje uvnitř duše virtuální realitu, neboť veškeré myšlenky a sny, jsou rovněž projevem virtuálního fenoménu. Abychom se mohli oprostit od snění a nesmyslných přeludů, musíme se nejprve probudit (!), jenom tak spatříme to krásné a hlavně nefalšované denní světlo. Zdali je něco takového vůbec možné, to vše záleží na našem rozhodnutí.


ČERNÁ SŮL - KALA NAMAK

 Tento obrázek vytvořil Josef Čáp



-konec-