Když jsem se zamýšlel nad tím, proč u lidí neexistuje cosi takového, jako je univerzální chuť a vůně, dospěl jsem k pozoruhodnému zjištění, které může kohokoliv z nás ochránit před konzumací degradovaných potravin, jež jsou obsahově chudé, protože postrádají potřebné živiny, o něž se nikdo nestará! Jenomže právě živiny hrají v našem životě primární úlohu, která je zodpovědná za délku života ve zdraví. Jaké živiny mám na mysli? Tím jsou různé vitamíny, minerály či enzymy, nebo jiné látky posilující životní funkce lidského organismu.

Jde o to, že naše chuťové receptory mohou rozpoznat složení té či oné potravy. Jelikož každý máme jinou krevní skupinu, ale i jiné zdravotní problémy a predispozice, potřebuje náš biologický stroj  doplňovat chybějící živiny, a to v individuálním poměru, jenž si od nás vlastní organismus žádá. Co to přesně znamená? Pokud vám chybí vápník, spustí se ve vašem těle určité biochemické reakce, které samovolně aktivují vaše chuťové receptory, čímž se ve vás probudí choutky k jídlu po určitých potravinách.

Nepochybně jste už zažili náladu, kdy jste měli na něco neodolatelnou chuť, že.  Tyto signály většinou naznačují, že něco není s vaším biologickým ústrojím v pořádku, což znamená, že tělo cosi potřebuje. Ve většině případech jde o látky, ovládající tělesné funkce lidského ústrojí.

V tomto směru je velice důležité, porozumět svému apetitu a potřebám těla, protože to jsou významné indikátory, obsluhující biologickou rovnováhu lidského soustrojí. Pakliže nalijete do svého vozidla jiný motorový olej, než je předepsán výrobcem, riskujete tím citelné snížení výkonu motoru auta. Obdobně je tomu s naším tělem, když se mu poskytne to, co potřebuje a žádá, potom obdržíte více energie a vitality, kterou jistě ocení vaše psychika, o lepším zdravotním stavu ani nemluvě.

---

Jak lze jednotlivé chutě specifikovat?

Na sladké máme většinou chuť, pokud máme deprese, nebo jsme energeticky vyčerpaní. Když máme potřebu sáhnout po sladkém, tak to většinou signalizuje nízkou hladinu krevního cukru. Jakmile si dopřejete trochu sladkého, automaticky se vám tím zvedne hladina serotoninu, což vám zlepší náladu, tudíž se budete cítit skvěle.

Jakmile pocítíte chuť na slané, tak to znamená, že jde o projev deficitu minerálů. Konkrétně některé studie prokázaly, že touha po slaném jídle souvisí s nedostatkem vápníku. Chuť na slané rovněž prozrazuje, že tělo postrádá vodu. Díky tomu, že sůl v těle zadržuje tekutiny, tak tím vzniká chuť na slané.  Z toho lze samozřejmě usoudit, že když pocítíte nutkání zakousnout se do něčeho slaného, uděláte lépe, když si místo toho dopřejete sklenici čisté vody, která vás osvěží a zároveň hydratuje.

Kyselá chuť je většinou zapříčiněna chybějícím hořčíkem, což může upozornit  na možné problémy se slinivkou. Jinak kyselá chuť podporuje trávení, ale i játra nebo žaludek.

Jestliže máte potřebu sáhnout po hořkém, pak je zřejmé, že tělo potřebuje detoxikovat. Hořké napomáhá očistě těla, pomáhá s ředěním krve a má pozitivní účinky na činnost srdce.

  

Civilizační nemoci jsou výsledkem nedostatku

Zvýše uvedeného je patrné, že je smysluplné naslouchat vnitřnímu hlasu těla, ale i jeho přirozeným instinktům, na rozdíl od zavádějících reklam, které se snaží vědomí a rozum člověka - zákazníka, jakkoliv obalamutit. Jakmile se budete řídit reklamními spoty, v nichž jsou spotřebitelům nabízeny zdánlivě nejkvalitnější potraviny, můžete si být jisti tím, že budete postiženi různými neodolatelnými chutěmi, což znamená, že se vám nedostává potřebných vitálních látek a minerálů, které vaše tělo nepochybně potřebuje. 

Na reklamní vlně je většina společnosti dnes závislá, proto se nedivme tomu, že jíme nezdravě, opomíjíme tradiční české pokrmy, které nás od nepaměti ochraňují před nejrůznějšími chorobami, jež se v těchto časech rozšířily do epidemických měřítek.

Bolestem kloubů musí dnes čelit patnáct procent obyvatel, nejvíce však tyto potíže postihují věkovou skupinu nad šedesát pět let. Jenomže problémy s klouby už mají dokonce i nejmladší generace, a to je velice znepokojující fakt, jenž cosi vypovídá o tom, že současný člověk postupně přichází o bezbolestný pohyb.

Co je ale příčinou tohoto nárůstu s kloubními chorobami, které ohrožují náš pohybový aparát? Kupříkladu artróza postupně narušuje pokrývku kloubu, čili  chrupavku, která když se poškodí, tak způsobuje nesnesitelnou bolest.

Kvůli moderním výdobytkům, co nám dnes ulehčují život, přicházíme zbytečně o potřebný pohyb, s nímž také souvisí funkce kardiovaskulárního systému, ale i potíže s klouby, proto žijeme snadněji, za to však ve spěchu a v bolestech!

Se spěchem koresponduje povaha našeho vyživování, protože nynější potravu lze přirovnat k fastfoodové kultuře stravování, což je rychlé občerstvení, které je typickou ukázkou tohoto uspěchaného věku. Fastfoodoví konzumenti by měli vědět, že jim rychle připravené jídlo vyvolává deprese, obezitu s bolestmi kloubů a omezeným pohybem. 

Z tohoto úhlu pohledu, za vším zlem hledejme nynější uspěchanost, která nás okrádá o čas, ale i o harmonický život, také o lásku, především však o dobrý pocit, jenž je nezbytný pro psychickou pohodu kohokoliv z nás.

Uspěchanost se stala hybnou silou zjevné apatie, která stojí za tím, že přestáváme přemýšlet nad banálními podněty, jež dříve rozhodovaly o tom, co si lidé dopřejí k snědku. O tom, co budete dnes jíst, nerozhoduje vaše vědomí, nýbrž sofistikovaný marketing, který nás rafinovaně připravuje o cenné živiny, jež jsou jídlem a lékem zároveň.

To, co by měla naše výživa (jídlo) obsahovat, to se záměrně z našich potravin odstraňuje, aby to, co se již jednou odebralo, se mohlo znovu a navíc s vysokou marží prodávat. Dobrým příkladem jsou v tomto směru mléčné výrobky. Nízkotučným produktům se odnímá nejkvalitnější tuk, který se znovu přidává jako obohacující směs do jiných potravinových složek a polotovarů. Tyto odejmuté tuky se pak přidávají do zmrzlin, nanuků, majonéz, omáčkových zahušťovadel apod.

Ačkoliv jsou nízkotučné mléčné výrobky považovány za přínosné pro zdravou a štíhlou linii, zejména u žen, tak zrovna ženám, mohou podle vědců z Harvardské univerzity způsobit neplodnost. S těmito metodami se můžeme setkat prakticky ve všech potravinářských oborech.

 

Živiny jsou zdrojem života

Následky těchto zásahů jsou vskutku fatální! Potraviny kvůli těmto úpravám postrádají vlákninu, minerály a enzymy, alkalické sloučeniny snižující kyselost přijímaných živin atd., čímž dochází k nadměrné konzumaci potravin a přejídání, poněvadž nevědomě hladovíme, a to je kámen úrazu současných „potravin“.

Díky tomu jsme postiženi takzvanou „hladovou obezitou“, která jde ruku v ruce s nárůstem diabetu a jiných civilizačních nemocí. Z tohoto důvodu je celá naše společnost nemocná, což v naší populaci zapříčiňuje růst k psychopatickým sklonům! Domníváte se snad, že zvyšující se počty vybržďujících řidičů, zapadají do normálního vývoje současného věku? Na těchto výše uvedených příkladech lze dokázat, že dnešní potraviny jsou ochuzené o výživové prvky, co odedávna lidstvu poskytují biologickou sílu, mladost a zdravost ducha. Nadarmo se neříká - ve zdravém těle zdravý duch!

To, že je naše strava fakticky vykradená o nejdůležitější živiny, snad dokazuje chování osvícených lékařů, kteří svým pacientům mimo léků, často předepisují doplňky stravy, třeba na zmiňované kloubní bolesti. Takže z tohoto jednání doktorů lze vytušit, že níže uvedené složky (preparáty) by měly být součástí našich pokrmů a stravy, jinak bychom je nemuseli doplňovat, pokud jsou tyto živiny v jídle dostatečně obsažené.

Pozn. Živiny jsou látky organického charakteru s vyšším obsahem energie, a zajišťují heterotrofním organismům přísun stavebních látek z vnějšího prostředí. Mezi základní živiny patří sacharidy, tuky a bílkoviny.

■ Glukosamin sulfát – základní látka pro tvorbu šlach, vaziva a kloubních chrupavek.

■ Chondroitin sulfát – je důležitou součástí mezibuněčné hmoty kloubní chrupavky, která má mimořádnou schopnost vázat vodu. Zabezpečuje tedy elasticitu a dlouhodobou funkčnost chrupavky.

■ MSM (metylsulfonylmetan) – je významným zdrojem organické síry a je důležitý pro tvorbu kolagenu, chrupavčité a kostní tkáně. Kromě toho má analgetické a antiflogistické účinky, působí tedy proti bolesti a zánětu.

■ Esterifikované mastné kyseliny - podporují zdraví a pohyblivost kloubů, potlačují zánět.

■ Kyselina hyaluronová – je hlavní složkou kloubní tekutiny, která promazává kloub a tím snižuje tření kloubních ploch.

■ Rostlinné extrakty např. z kůry boswellia serrata, zázvor, africká tradiční bylina harpagophytum procumbens – mají většinou protizánětlivé účinky a pomáhají ulevit od bolesti.

Kvůli tomu, že naše potrava neobsahuje viz výše popisované látky a substance,  tak nevědomě hladovíme, výživově strádáme, a to se podepisuje na podlomeném zdraví české populace. Jakmile se znovu vrátím k úvodnímu problému, čili proč v naší společnosti přibylo tolik postižených lidí s chronickým kloubním onemocněním, s ohledem na výživu našich předků pochopíme, že nejíme vůbec želatinu!

Co je to želatina? Možná to bude znít drsně, někomu i nechutně, ale želatina je v podstatě jemný klih, jenž se vyrábí vyvařením šlach, kůží a kostí bohatých na kolagen. Vařením se kolagen přeměňuje na glutin, a to je látka s rosolovací schopností, která je nejpodstatnější složkou želatiny.

Pakliže se vyživujete rostlinnou stravou, tak v tom případě mohu vegetariánům doporučit alternativu v podobě mořské řasy AGAR-AGAR. Ovšem nejkvalitnější želatinu můžete získat z vlastnoručně vykrmeného pašíka (prasete), když si uděláte domácí huspeninu. V tradičních českých produktech je želatina hojně zastoupena, ať už ve zmiňované huspenině nebo tlačence.

Dnes je bohužel taková doba, kdy mladí lidé přestávají jíst českou klasiku, zřejmě proto, že to není in, tedy v kurzu. Jistě se nelze divit, že následky na sebe nenechají dlouho čekat, a to bolestivými klouby již u dvacetiletých pacientů.

Jedy vydávané za jídlo

Navzdory tomu, že jsou výživové trendy postaveny na přesvědčivých argumentech, pokud se jimi budeme řídit, postihnou nás takové nemoci, o nichž naši předci neměli ani potuchy. Je dobré v tomto případě vědět, že v obchodních řetězcích prodávané potraviny, postrádají živiny o nichž jsem referoval výše, místo toho jsou dochucovány konzervanty a stabilizátory, tedy potravinářskou chemií, která vylepšuje aromatické vlastnosti a především trvanlivost produkovaných potravin a polotovarů. A tak si postupně navykáme na tyto přidané látky, zatímco chemií nedotčenou stravu, z důvodu nedocenění a pod přesvědčovací silou marketingu, zcela dobrovolně opomíjíme!

O to víc je pro každého spotřebitele prospěšné, aby věděl, co jeho oblíbené špekáčky nebo sušenky, obsahují či neobsahují. Do našich potravin se stále častěji přidávají syntetická barviva, která zakrývají zjevné nedostatky u průmyslově zpracovaných potravin.

Čím víc jsou zpracované polotovary barevnější, o to víc mohou být škodlivější! Pokud budou potraviny obsahovat čistě přírodní ingredience, čímž je koření, to jest například – kurkuma a šafrán, případně šťávy z různých plodů, jako je červená řepa nebo mrkev atp., nedochází při použití těchto barviv k degradaci potravin.

Mnohdy mohou tyto dochucovadla (přírodní barviva) jídlo výrazně obohatit, a to nejen svým barevnějším vzhledem, ale i výrazně lepším aroma výrobku, a to prospívá spokojenosti zákazníka a konzumentů. Myslím si, že v těchto časech už dávno neplatí obchodní slogan Tomáše Bati: „Náš zákazník, náš pán!“

Kdyby tomu tak bylo, nemohli by producenti potravin používat syntetická barviva, což jsou látky nepřírodního charakteru, které mohou z tresky vytvořit nádherně růžového lososa. Kupříkladu E102 (Tartrazin - Cl potravinářská žluť 4), se používá v ovocných džusech, čokoládách, konzervovaném ovoci, hrášku, plechovkových omáčkách, v koření, polévkách, cukrovinkách či zmrzlině. Konkrétně tohle barvivo vyvolává různé zdravotní problémy – rýmu a kašel, bolesti hlavy, atd.

 

Co stojí za tím, že je chemie v našich potravinách tak hojně zastoupena?

V tomto směru postrádají spotřebitelé jakoukoliv osvětu, proto jsou různá poučení o tom co jíme, nesmírně důležitým informačním sdělením, neboť to kohokoliv nabádá k tomu, aby se svého výrobce dotazoval na to, proč přidává do toho či onoho produktu potravinářské barvivo E102, když lze tuhle látku nahradit úplně obyčejnou kurkumou nebo jiným přírodním barvivem.

Můj příbuzný dokonce zastává názor, že veškeré chemikálie v jídle, neodmyslitelně patří do našeho života a jídelníčku, tudíž se těchto chemických sloučenin neobává, navíc tvrdí, že si na éčkách a plastech dokáže vždy pochutnat, nicméně, když  onemocněl zánětem hlasivek, tak se raději léčil přírodním kapsaicinem, jež se hojně vyskytuje v pálivých papričkách, proto je s oblibou pojídal ke každému pokrmu. Kam se tedy poděla jeho neochvějná chuť po zmiňované potravinářské chemii?

Kázat vodu a pít víno, to už rezonuje s pokrytectvím, jemuž bychom se měli ve vlastním zájmu vyhnout, protože o tom, že lež má krátké nohy, se už přesvědčil asi každý! Co myslíte, co jedí majitelé a vlastníci potravinářských firem, co nám prodávají ochuzené a chemií obarvené potraviny? K vlastním výrobkům ani nečichnou, o tom nepochybujte!

Co stojí tedy za tím, že nás přemíra chemie v jídle neznepokojuje? Jde o informovanost, rovněž o selský rozum, ale také o mediální propagandu. Tyto tři vlivy jsou zodpovědné za náš jídelníček. A jaká bude budoucnost potravin a našeho stravování vůbec?

Vyhlídky nejsou moc růžové, ale přes všechna tato úskalí, můžeme překonat sami sebe, tudíž můžeme dospět ke kýžené rovnováze a stravovací dokonalosti! To ovšem neznamená, že všechno dobře dopadne, pakliže se necháme opít rohlíkem, jenž představuje skrytou manipulaci, která nás s nadsázkou může přinutit, pojídat své vlastní exkrementy.

Potravinová vize pro 21. století

Dnešní zemědělství je zcela závislé na dotacích, o nichž vesměs rozhodují evropští poslanci, respektive Evropská rada, takže v tomto prostoru lze ubrat a někde přidat, a hned nám tradiční jídelníček zmizí mezi prsty. To znamená, že s pomocí cenotvorby lze zmrazit zájem o doposud preferované potraviny. Pijete mléko?

Pokud by se mléčné produkty přestaly dotovat, třeba kvůli tomu, že krávy moc prdí, čímž přispívají svou plynatostí k oteplování planety, mohla by se cena mléka vyšplhat až k 50 Kč za litr! Tohle nečekané zdražování by přispělo k poklesu spotřeby mléka. Cosi podobného jsme už zažili s máslem, kdy se jeho prodejní cena dostala až k 60 Kč za jednu kostku másla.

Proto ani do budoucna nelze cenové skoky (nárůsty) u vybraných potravin vyloučit. Jistě vás napadne, komu nejvíce prospívá to, že nám přirozené potraviny rostou do nedohledné cenové výše? Ano, tohle vše posiluje naši závislost na syntetických produktech a stravě, proto jsou přirozené pokrmy vytlačovány z našeho dosahu. V této souvislosti bych vás rád upozornil na „plastové maso“ Quorn.

O tomto výrobku je poněkud složité se dozvědět, co vlastně obsahuje. Každopádně syntetická strava nejvíce těží z toho, že hraje na cit těm konzumentům, kterým není současný a evidentně kolabující svět zcela lhostejný. Na tomto paradigmatu je úspěšně založený nově vznikající byznys, který se odvolává na lidskou krutost vůči zvířatům, takže rostlinná strava a vegetariánství má být tím východiskem, jenž tuhle planetu spasí před ekologickou katastrofou a hrozícím hladomorem.

Co je to tedy Quorn? Z obalu jednoho produktu jsem se dočetl (QUORN CHICKEN STYLE PIECES 300G), že tyto bezmasé kousky v kuřecím stylu obsahují: mykoprotein, bílá vejce, přírodní dochucovadla, chlorid vápenatý, octan vápenatý. Jak se ale Quorn vyrábí? 

Měl by být vyroben z půdních plísní rodu Fusarium venenatum, a to jejich fermentací a následným přidáním glukózy, vázaného dusíku, vitamínů a minerálů. Tahle směs se musí ještě tepelně zpracovat (dohřát), aby se z ní odstranily nadbytečné ribonukleové kyseliny. 

V tomto duchu se domnívám, že si Quorn s amarouny (to je syntetická strava z budoucnosti, ze seriálu - Návštěvníci) v ničem nezadá! Čeká nás stejná budoucnost, jako hrdiny z tohoto kultovního seriálu? Jedno je jisté, ať už Quorn nebo Amarouny, celý svět bude syntetizován, včetně člověka, a to, co dnes považujeme za chuťový aparát (systém), již v budoucnu nebude existovat.

Takže do té doby, než Quorn a tomu podobné plísně, zcela nahradí naši dosavadní stravu, na níž si ještě můžeme pochutnat, přeji všem čtenářům dobrou a nefalšovanou chuť, zejména gurmánský požitek z dobře připraveného a především chutného pokrmu.

 

---

---