Co zelí obsahuje?
Jeden šálek syrového a nakrouhaného zelí obsahuje následující výživné látky: 116 mg vápníku, 31 mg fosforu, 0,6 mg železa, 18 mg sodíku, 214 mg draslíku, 2170 I.U. vitaminu A, stopové množství vitamínů skupiny B-komplex a 18 mg vitaminu C. Zelí rovněž obsahuje velké množství jednoho minerálu, o němž se příliš nehovoří, a tím je síra. A proto když se vaří zelí, vychází z jeho výparů pověstný sirný zápach, což způsobuje právě do vzduchu unikající síra. Není divu, že tento optimální poměr minerálů, vitaminů a síry, dodává zelí jeho mimořádně léčivou sílu.
Pokud chcete posílit svou imunitu vitaminem C, pak byste měli vědět, že je vyšší obsah céčka v zelí kysaném než v čerstvém, za čímž stojí bakterie mléčného kvašení. Díky tomu může 200 g kysaného zelí pokrýt denní potřebu vitaminu C. Kupříkladu vitamin K, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve, je v kysaném zelí hojně zastoupen, přičemž v 100 g se nachází až dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitaminu.
Součástí kysaného zelí je mléčná kyselina, o níž bychom měli zas vědět, že spolu s vitaminy skupiny B, regeneruje poškozenou střevní sliznici. Obsažené probiotické bakterie mléčného kvašení, zabraňují hnilobným procesům u škodlivých mikroorganismů. To podporuje látkovou výměnu, což napomáhá rychlému odstraňování odpadních látek zatěžující lidský organismus. Tento čistící efekt je navíc umocněn vysokým obsahem celulózové vlákniny, která zlepšuje průchodnost střev, čímž dochází k pravidelnému vyprazdňování, a to je nejúčinější prevence proti zácpě.
Nepasterizované kysané zelí je bohaté na enzymy, kterých je v naší stravě trestuhodný nedostatek. Tyto biokatalizátory působí na enzymy slinivky, z čehož lze usoudit, že syrová strava, na rozdíl od tepelně zpracovaných polotovarů, nezpůsobuje cukrovku. Proto lze lidem s cukrovkou pomoci doporučením, aby pravidelně konzumovali kysané zelí, neboť to posiluje činnost slinivky, která je primární příčinou diabetických zdravotních potíží.
O všem rozhoduje
kvalita
Ano, kvalita je podstatou všeho, proto souvisí s délkou lidského života. Nejen čistý vzduch a čistá voda jsou nutnou podmínkou toho, abychom se dožili vyššího věku, než je tomu doposud, poněvadž o délce našeho života rovněž rozhoduje kvalitní strava, která musí být rozmanitá a v první řadě bohatá na organické látky, jinak poměrně rychle z této existence odcházíme na onen svět.
Kupříkladu tepelnou úpravou pokrmů, nebo také chemizováním potravin, přicházíme o nejcennější výživové substance, to jsou vitamíny a enzymy, čímž se nám nedostává vitálních živin ovlivňující samotnou délku lidského života, takže není divu, že stárnutí lze považovat za jakýsi projev hladovění, kdy odpadní látky v lidském těle převažují nad čistotou organismu, což zapříčiňuje stárnutí, jehož následkům nakonec podlehneme. Vše výše uvedené, lze přičíst na vrub genetickému programu (viru), o němž jsem napsal podrobnou úvahu. Více se o tomto příspěvku můžete dozvědět a dočíst, níže na tomto odkazu:
Není zelí jako zelí!
Dovedu si představit, že někteří čtenáři budou oprávněně namítat, že se přejídali kysaným zelím, přesto žádné pozitivní účinky na svém zdravotním stavu nezpozorovali. Ovšem musím podotknout, že jde vždy o kvalitu toho či onoho produktu, v tomto případě kysaného zelí. A kvalitě se musíme věnovat především, protože pouze jakost dokáže odhalit pravdu o prospěšnosti a účincích kysaného zelí na lidský organismus. Měli bychom si být vědomi toho, že odklon od přírody dramaticky snižuje efektivitu samotné přírody. To znamená, že v obchodech zakoupené kysané zelí, je kvůli chemickým aditivům z výživového hlediska znehodnocené.
V žádné receptuře na kysané zelí, není zmínka o tom, že by se mělo chemicky konzervovat, protože po 1-3 měsíčním kvašení se kysané zelí v chladu může uchovat i několik měsíců, třeba až do příští sklizně. Chemií konzervované potraviny připravují naši stravu o přírodu, takže o kvalitu, která vyživuje a léčí. Jestliže kvůli trvanlivosti není nutné přidávat konzervanty (chemii) do kysaného zelí, pak nastává otázka, proč se do sudového zelí obdobné látky vlastně přimíchávají, když to není zapotřebí!?
Každopádně chemií upravené kysané zelí, nemůže vykazovat stejných zdravotních účinků, jako je tomu u domácího sudového zelí, jehož uzdravující a prevenční vlastnosti jsou bez nadsázky se syntetickými léčivy - nesrovnatelné, a to ve všech možných atributech, o nichž jsem se již zde zmínil. Různé nezávislé testy dokonce odhalují například to, že zakoupené zelí v supermarketech skoro vůbec neobsahuje vitamin C (kyselinu askorbovou), přičemž tento vitamin patří k těm nejdůležitějším biogenním prvkům, který činní z kysaného zelí - ZÁZRAK ZE SUDU!
Do kysaného zelí přidané chemické látky, což jsou konzervanty prodlužující trvanlivost potravin, zapříčiňují u této pochutiny nežádoucí pokles takzvaných přátelských bakterií, jež vytvářejí během procesu kvašení velké množství cholinu, který je součástí vitaminů komplexu B, a zároveň hraje důležitou roli v metabolismu tuků, protože snižuje jejich vysoké hladiny v krevním řečišti. Jak má kysané zelí ze supermarketu detoxikovat organismus, nebo dokonce regenerovat poškozené střevní sliznice, když neobsahuje potřebné vitální látky, které jsou základem této organické potravy. Mějme na paměti, jakmile je zelí chemicky konzervované, pak už ho nemůžeme považovat za tradiční kysané zelí! Je to stejné jako u piva či vína.
Pokud se bude prodávat pivo bez obsahu chmele, lze potom cosi takové ještě považovat za zlatý mok, tedy pivo? Víno vyrobené z různých ovocných šťáv, jakmile nebude zahrnovat vinnou révu, je možné tento nápoj označit za víno? V tomto kontextu se nabízí otázka, jestli je kysané zelí z tohoto úhlu pohledu ještě lidovou pochutinou, když je znehodnoceno chemií? Jak nás může imunita našeho organismu spolehlivě ochraňovat před nejrůznějšími nemocemi, pakliže se jí nedostává potřebných vitálních látek - vitaminů, minerálů, enzymů.
Oblbování zapříčiňuje nevědomost
Položme si proto otázku, ujede automobil delší vzdálenost, jestli natankujeme palivo s příměsí vody? Takže nemáme vskutku moc na výběr, pakliže si chceme dopřát kvalitní kysané zelí s obsahem všech výše popisovaných látek a vitamínů, poněvadž v supermarketových sítích lze nakoupit jedině, a to v uvozovkách naředěné palivo s vodou.
A to nemluvím ani o chuti, neboť, kdo zná lahodnost domácího kysaného zelí, jistě mi dá za pravdu, že je to na vlas stejné, jako bychom porovnávali margarín s máslem, což nelze za žádnou cenu srovnávat! Snad nejvíce zarážející na trhu s kysaným zelím je fakt, že takto zpracované (upravené) zelí, nemůže na sto procent poskytnout dřívější ochranu před nachlazením, viry a bakteriemi, přičemž tahle skutečnost nahrává tomu, že si dnešní spotřebitel na zelí ani nevzpomene, zejména když jeho kvalita a chuť má blíže k octu, než ke kysanému zelí. Tudíž je snazší sáhnout po pilulkách z lékáren. Kdo na tomto šlendriánu získá asi nejvíc, není nutno rozvádět.
V každém případě v těchto zimních měsících mají neoddiskutovatelně obchodní žně, v první řadě farmaceutické firmy, které nestačí vyrábět různá léčiva na posílení oslabené imunity, nebo medikamenty na kašel či rýmu, ale také prostředky proti bolestem v krku a kloubům, atp.
Veškeré léky proti nachlazení stojí přes 100 Kč, proto není divu, že vysílací čas v prostoru komerčních reklam, v prvé řadě obsadily léčiva všeho druhu. Z reklamního prostředí totiž pocházejí nevhodné návyky a způsob uvažování, což nenápadně mění náš dosavadní způsob života, zejména stravovací zvyky, jež neprodleně souvisejí s celkovým zdravím obyvatel. A co není na televizní obrazovce, jakoby ani neexistovalo!
Nejsmutnější je na tomto stavu, že konzumenti a spotřebitelé postupně přijali tyto obchodní praktiky za své, takže kdo nenakupuje zboží podle jistého vzorce, tedy co právě běží v reklamním prostoru, není „in“. Kysané zelí není bohužel „in“, proto je vyráběno netradičním způsobem, s chemickými přísadami, čímž je kyselina benzoová (E210).
Mimochodem kyselina benzoová se získává synteticky ropnou frakcí benzenu, kyseliny sírové a oxidu uhličitého. U citlivých osob může E210 vyvolat podráždění kůže, zhoršení pozornosti, astma či kopřivku, červené oči, vyrážku, aj. Jakmile spotřebitelé přivykli na tuhle syntetickou „šmakuládu“ v obchodech prodávanou jako - kysané zelí, přišly obchodní řetězce s nabídkou nových produktů, které jsou značené štítkem - BIO. Tudíž lze tradičně vyráběné kysané zelí prodávat pod nálepkou bioproduktu, jen za podstatně vyšší cenu!
Bohužel tyto praktiky nepostihly výhradně kysané zelí, ale už i jiné běžně prodávané potraviny. Asi by nás nemělo v tomto ohledu překvapit, že za nedlouho se pod etiketou BIO produktu, bude nejspíš prodávat i „obyčejná“ balená voda, nebo Coca Cola. V podstatě nám nezbývá nic jiného než se smířit s tím, že v obchodech tradiční pochutiny a pokrmy, budou k dostání pod nálepkou bioproduktů, za něž si výrazně připlatíme.
Nejspolehlivějším řešením jak se vymanit z této virtuální marketingové džungle, jsou vědomosti o tomto nepříznivém stavu, protože: „Není moudrý ten, kdo ví mnoho, ale ten, kdo ví, čeho je třeba.“ Není nic snazšího, než si vyrobit kvalitní domácí kysané zelí, jehož účinkům a ceně se žádná rychlokvaška z obchodu nevyrovná. Tahle alternativa může každému spotřebiteli přinést dokonalost přírody a ochranu v podobě kysaného zelí! Nejde o to, čemu dáme přednost, jestli z obchodu konzervovanému či domácímu kysanému zelí, ale abychom měli alespoň mlhavé ponětí o tom, co zde bylo napsáno a uvedeno!
To stačí k tomu, aby si pak člověk vytvořil vlastní a nezmanipulovaný názor, poněvadž to jest první krok vedoucí ke svobodě myšlení, což je jedna z elementárních podmínek dosažení potřebné rovnováhy, která rezonuje v nekonečnosti všudypřítomného vesmíru a univerzálního vědomí. Pakliže se kysané zelí stane tím pomyslným spouštěčem nezávislých myšlenek, tak to bude pravda, která nás osvobodí!
 |
