PŘÍRODA SE BRÁNÍ VŠEMU CO NEJVÍCE OHROŽUJE!

PŘÍRODA SE BRÁNÍ VŠEMU, CO JI NEJVÍCE OHROŽUJE!

Letošní počasí se muselo dozajista zbláznit, neboť tento názor převládá snad u každého, kdo žije v této části středoevropského kontinentu. Ještě významněji se tohle zdání projevuje v souvislosti s teplotními výkyvy, které jsou v tomto roce (2012) svou proměnlivou intenzitou téměř nepochopitelné.

Na počátku roku vtrhly nejprve do naší země, zcela nevídané mrazy, a to s projevem arktického podnebí, kdy teploty lámaly všechny možné rekordy, klesaly na většině území pod minus 30 stupňů, u Kvildy na Prachaticku bylo dokonce naměřeno minus 38,1 stupně Celsia.

Nepřízeň patří k životu

O výjimečnosti tohoto rázu počasí vypovídají i četné oběti na životech, v Evropě podlehlo těmto holomrazům zhruba na 300 lidí. Na druhou stranu jak dobře víme, tak po zimě vždy přichází (úleva) v podobě klidného období jara, čas relaxace a mírných teplot, pozvolna vzkvétající vegetace, či znovu-probuzená fauna k životu.

Květenství jenž svým bílým závojem nádherně lemuje celou krajinu, která povstala právě ze zimního útlumu (spánku) a přichází opět do svého aktivního cyklu, který vyvrcholí tím nejteplejším obdobím v roce, tedy létem. Jaro má každý člověk velice rád, obzvlášť po krutých mrazech a dlouhých dnů, kdy se lidskému organismu v časech chladu nedostává, onoho důležitého přísunu slunečního svitu, jenž nás nejlépe chrání před neočekávanými depresemi.

Můžeme v těchto dnech ještě vůbec hovořit o nějakém jaru? Dubnové teploty, které překračují tropické hodnoty (26 až 30 stupňů), nikterak nesignalizují příchod té vytoužené Vesny (jara), neboť kvůli těmto probíhajícím vedrům, máme zcela správný dojem, že nastalo již léto! Teploty v měsíci dubnu jsou o 12 stupňů, oproti normálu nadprůměrné, a tento zdánlivě nevýznamný skok způsobil, výpadek pro přírodu důležité jarní fáze.

Třebaže se na první pohled můžeme radovat, z těchto typicky letních teplot, tak vězte, že tento charakter počasí je velice negativní, jak pro zemědělskou úrodu, tak i pro samotného člověka.

Ačkoliv to po těchto velice horkých jarních dnech, vypadá na působení onoho často diskutovaného skleníkového efektu, tak pravdou je, že podle posledních meteorologických měření, mají celoroční průměrné teploty spíše tu klesající tendenci, a toto samozřejmě nekoresponduje se všeobecně uznávanou teorií o globálním oteplování.
Počasí - ilustrační obrázek

Dochází snad k ochlazování?

Předem nelze nic vyloučit, natož potom zamítnout, naměřené údaje ve své podstatě nepotvrzují, jedno či druhé tvrzení, neboť současné nevyzpytatelné počasí, dokáže během krátké chvíle způsobit nevídanou změnu, a to takového rozsahu, že se pak nelze odvolávat (spoléhat) na celoroční průměry dříve naměřených (klimatických) dat.

Tudíž je možné se přiklonit k obojímu, což je pro stabilitu všech pozemských ekosystémů, výrazněji škodlivější či devastující, než-li je samotné globální oteplování, nebo i případné ochlazování.

V tomto směru můžeme vycházet z logické úvahy, že postupnému nárůstu i poklesu teplot, se lze mnohem rychleji přizpůsobit, než nestabilnímu a hlavně se neustále měnícímu počasí. Toto bych pojmenoval, jako proměnlivý fenomén dnešní povětrnosti, kdy jeden den jsou v uvozovkách třicítky, a o pár hodin později zas sněhové vánice.

V neposlední řadě si už určitě každý povšiml i toho faktu, že v těchto časech jsou meteorologové se svými předpověďmi, takříkajíc velice nejistí proti minulým dobám, kdy léto bylo ještě létem, a zima zase zimou. Počasí se totiž dnes nedá, ani za pomoci těch nejmodernějších meteorologických satelitů či super rychlých počítačů (simulací), ve srovnání s minulostí lépe předpovědět, což něco podivného signalizuje.

Pokud se tedy zpětně ohlédneme do dávné minulosti, tak můžeme tvrdit, že byly doby, buďto chladného charakteru (doba ledová), nebo naopak periody velmi teplého (horkého) počasí. V současnosti zažíváme na vlastní kůži obojí, navzdory tomu, že tuto klimatickou výchylku většina obyvatel stále ještě opomíjí. Ačkoliv se tato má nevšední úvaha nedá prokazatelně doložit, tak něco málo pravdy, a to ve spojitosti s náladovostí dnešního počasí, můžeme určitě vypozorovat.
Mráz - ilustrační obrázek

Potlačování strachu nepomáhá!

Jelikož je celý ekosystém doslova v přímém ohrožení života, o čemž vypovídají různé statistiky a měření, jsou natočené i mnohé filmové dokumenty o nebezpečí průmyslové expanze, znečišťování přírody, úbytku deštných pralesů atd., tak i přesto se proti tomuto ohrožujícímu stavu, kromě různých mezinárodních konferencí a debat na toto téma, nic zásadního nepodniká! Hromadným způsobem nám stále vymírají živočišné i rostlinné druhy, a to v důsledku lidské činnosti, která zanechává po sobě výhradně jenom zkázu a smrt.

Z tohoto důvodu musí nastat v tomto směru, čili co se týče lidské civilizace, velice bolestivá, ba přímo citelná změna, která devastující chování člověka minimálně pozastaví, nebo jej přivede až k samotnému zániku své vlastní existence. Přírodě se nedá poručit!!

I proto není nikterak obtížné si představit, jistý způsob obraného mechanismu, naší zemské biosféry, která i bez příčin – kosmických projevů (např. zvýšená solární aktivita), mění a stěžuje lidskému společenství jeho dosavadní způsob žití.

Pokud na toto varování Matky přírody, dostatečně nezareagujeme tím požadovaným (správným) způsobem, vše se bude nadále jenom zhoršovat. Můžeme očekávat ještě mnohem silnější proměnlivost (nestálost počasí), ale i jiné projevy apologie (obrany).

Kromě již avizovaného nestálého počasí, se naše Země může ochraňovat proti nám lidem, jinými též vysoce účinnými prostředky. Přestože minulé zimy byly i podle mnohých odborníků velice mírné, což prý způsobuje migraci různých živočišných druhů napříč jednotlivými kontinenty, tak i toto nemusí nutně souviset se změnou klimatu, jak by se nám na první pohled nabízelo. Navíc ta letošní zima se evidentně uvedla, jako jedna z těch ledovějších, prostě nebyla mírná, aby muselo docházet k migraci živočišných druhů z jihu na sever.
Lhostejnost - ilustrační obrázek

Pomalu a jistě....

Již jednou jsem naznačoval, příroda se rozhodla svérázným způsobem čelit zničující povaze člověka, i proto mne nepřekvapila zpráva z roku 2008, že se na Břeclavsku objevil komár Anopheles hyrcanus, jenž je zvláštní tím, že se vyskytuje převážně ve Středozemí.

Tento druh komára je z našeho pohledu dost nebezpečný, poněvadž jde o přenašeče, který způsobuje infekční nemoc „Malárii“. Zimnicí, čili malárií, onemocní ročně ve světě asi 500 miliónů lidí, z toho více než milion podlehne této nemoci.

Malárií, ale tento smutný příběh zdaleka nekončí, někteří lékaři již připouštějí, že za zvýšeným nárůstem – lymské boreliózy, mohou komáři, blechy a ovádi. Počet nakažených lymskou boreliózou, má totiž vrůstající tendenci, a konkrétně v Jižních Čechách nových případů, rok od roku přibývá. Byl zaznamenán i nárůst klíšťové encefalitidy, což je proti lymské borelióze, daleko více závažnější onemocnění.

Co z toho vyplývá? Je patrné, že za vyššími počty těchto nemocí, nemohou jen klíšťata, jak se doposud předpokládalo, ale i jiné hmyzí druhy. Nedá se rovněž do budoucna vyloučit, že hmyzí říše bude svůj seznam vysoce nebezpečných pachatelů (přenašečů) ještě více navyšovat, a to zhorší člověku vyhlídky na volný (svobodný) pohyb, pod širou oblohou.

V roce 2009 byl na jižní Moravě překvapivě objeven nový druh pavouka, který patří vůbec k těm nejedovatějším pavoukům ve střední Evropě. Jeho kousnutí může způsobit několikahodinovou horečku provázanou bolením hlavy. Pavouk dostal jméno eresus moravicus, tedy stepník moravský, a byl oprávněně zařazen do světového katalogu pavouků.

Nesmíme rovněž zapomenout na bodavý hmyz, (včely, vosy, sršně), tento hmyz je taktéž, co se týče škodlivosti pro člověka, každou novou letní sezónu nebezpečnější. Jed v žihadlech těchto okřídlenců, je proti minulosti svým účinkem více toxičtější, navíc agresivita u bodavého hmyzu především pak vůči člověku, zcela nepochopitelně vrůstá.

Statistiky uvádějí, že alergie na hmyzí kousnutí postihuje v České republice 1-3 % obyvatelstva. Ve Francii ročně zemře 12 lidí na bodnutí hmyzem, a tento počet se postupem času stále navyšuje. V České republice na anafylaktický šok, v důsledku bodnutí hmyzem, zemřou za rok přibližně čtyři lidé, a tento trend zřejmě ani u nás nedosáhl ještě svého maxima.

V tomto celkovém výčtu podivuhodných obraných reakcí životního prostředí (ekosystému), na zničující vystupování člověka, bych mohl pokračovat až do nekonečna, neboť jsou známé i jiné, zrovna tak nemálo zarážející příklady, vzdoru přírody vůči lidem (např. škůdci v zemědělství – invaze kobylek atd.).

Všechny tyto odezvy mají lidstvo přijmout jenom k jednomu dějství, a to k původnímu návratu v minulosti uznávaných hodnot, jenž jsou pro vzájemnou koexistenci mezi dnešní civilizací, a celou životadárnou planetární strukturou, naprosto nezbytné. Záleží jenom na nás samotných, jak se k této důležité výzvě my všichni, zpříma postavíme....?!

KONEC

REKLAMA

Vážení zákazníci, přátelé, v tomto obchodě se snažíme dosáhnout absolutní harmonie, neboť ta je nezbytným předpokladem k dobré náladě a spokojenosti, zvlášť při volbě a nákupu potravin. Z tohoto prostého a jediného důvodu, vznikl obchodní název, který se skládá ze tří slov - ORIENT (východní) NATURE (příroda) SHOP (obchod).