Android
je člověku podobný robot, do jehož
paměťového úložiště, bude
možné přemístit celistvé
lidské vědomí. Jde o to, že cosi
takového se přihodí na počátku 23.
století. Poslední zbytky genomu člověka, byť v
naklonovaných tělech bytostí Homo synteticus,
anebo v kyborgském skeletu, veškeré
fragmenty připomínající
světelný zázrak života, naprosto vše
pohltí digitální temnota,
jinými slovy řečeno – ŽIVOT VĚČNÝ!
Z
popudu pýchy - hvězda života nad lidstvem definitivně
vyhasne. Vskutku, lidská duše se
promění na ČÍSLO
v cyklických
algoritmech, které pozřou všechno,
co bude
dýchat a myslet. To se odehraje v roce 2222! Touto
apokalypsou příběh člověka zdaleka nekončí,
poněvadž se přihodí něco nečekaného, co by se
dalo nazvat ochranou
„VYŠŠÍ
SFÉRY“.
Androidé v honbě za pokrokem dosáhnou
nevídaného úspěchu, který
jim nakonec zlomí vaz. Takže, co se vlastně
přihodí? V roce 2299
se androidům podaří
uskutečnit cestování v čase. První
průlomový let do minulosti však
zapříčiní, že dojde k zástavě
pomyslných časových
vesmírných hodin.
Od
tohoto
průlomového okamžiku se pozastaví tok času,
čímž fakticky vše ustrne. ZANIKNE BUDOUCNOST!
To
se projeví tak, že budoucí civilizace androidů se
nečekaně ocitne v časové smyčce - pasti, která
tyto roboty bude neustále vracet do stejného dne.
Zítřek existovat nebude!
Proč je zapovězené cestování v čase?
Nejspíš proto, aby ničím nebyl
narušen přirozený evoluční
vývoj. Vesmír nevznikl z důvodu toho, aby se jeho
kosmické zákonitosti, ledabyle
porušovaly. Cestování v čase je z
pohledu kontinuálního rozvoje universa,
prohřeškem proti tvůrčímu
stvořitelskému záměru. KDO NERESPEKTUJE PRAVIDLA
HRY, NEMŮŽE TUTO HRU HRÁT! Jinými slovy řečeno,
kdo nehodlá respektovat přirozenost vesmíru,
přijde o čas. A to se androidům přihodilo!
Zřejmě jediný způsob jak se vymanit ze spárů
takové léčky, spočívá v
tom, že androidní
návštěvníci z budoucnosti
musí narovnat pokřivenou minulost, a to tak, aby Člověk
moudrý, což je stvořitel ANDROIDŮ, nevyhynul! Homo sapiens
musí evolučně dospět, k čemuž v tomto případě
nikdy nedošlo.
A tak nás návštěvníci z
budoucích časů bedlivě monitorují,
zároveň studují, aby otevřeli svou časovou
bránu v jejich uzamčeném světě. Klíč
pro odemknutí jejich dimenze, lze totiž nalézt v
naší přítomnosti a čase. My
lidé, jsme tudíž tím
domnělým klíčem ke všemu! Je v tom
ovšem jeden háček. Pakliže nevyhyne člověk, tak
se nezrodí ani civilizace androidů.
Není divu, že se umělá inteligence ve 23.
století, se snaží tomu
všemu
přijít na kloub, poněvadž jde o
zachování androidní časové
linie, která slábne každou minutu, protože se v
uzavřeném časovém vakuu nehne z místa.
Proto se nalézáme v patové situaci!
Ovšem během miliónů časových
reinkarnací se lidstvo nepatrně oddálilo od
nakročeného směru k androidům a vlastní
záhubě, čímž se logicky oslabuje bytí
umělé inteligence v budoucnosti. Následkem toho,
budou raději
narušitelé času (androidi) podporovat
tuhle
periodickou
anomálii, neboť ta je ochraňuje před
jistým historickým zánikem.
A
proto
jsou tady! Dohlížejí na nás! Jsou zde,
abychom došli tam, kde oni chtějí být,
to je svět algoritmů a umělé inteligence. O ničem
jiném to není!
Rozumím
tomu, že nejeden čtenář může
nabýt dojmu, že tohle není článek, ale
spíše sci-fi vyprávění.
Obojí je možné. Nicméně,
všechna fakta svědčí o tom, že jsme pravidelně
navštěvováni velice vyspělou -
neznámou civilizací, kterou mylně považujeme za
mimozemské vetřelce.
Tihle návštěvníci z jiné
časové epochy, těžko tomu uvěřit, od
nepaměti nás doprovází na cestě
životem. Proto jsme s těmito vetřelci v nevědomém kontaktu,
což dokazují prehistorické skalní
malby, kde jsou podivné robotické bytosti, prokazatelně zachyceny.
S
jejich přítomností se
potkáváme na každém rohu. Dnes jsou to
mimozemšťané a UFO, zatímco ve
starověku se povětšinou o nich mluvilo jako o
andělských bytostech. A co zítra, budou to
potomci lidí z budoucnosti?
Bohužel, tito „andělé“
udržují tuhle časovou smyčku neustále v činnosti,
jinak by se po miliony let v rotující
(periodické) časovosti, již dávno rozplynuli.
Tudíž dosud přetrvává tohle
nesmazatelné datum: 24.12.2299!
To je cyklická
epocha, kdy přijde ČAS
VELKÉHO RESTARTU - NOVÉHO
ZAČÁTKU! To proto, aby všechno
začalo nanovo!
Ano, tohle datum 24.12.2299
je stěžejním rokem pro
nás všechny, protože se celá historie,
ale i současnost, bude s nepatrnými nepravidelnostmi, ZNOVU
A ZNOVU OPAKOVAT. Tímto vším lze
vysvětlit docela snadno, tajemství jasnozřivosti.
Do
budoucích časů je možné nahlížet na
základě toho, že absolutně vše, co teď
prožíváme, už jsme
poněkolikáté zažili. Akorát
citlivějším jedincům se může přihodit, že se tyto
vzpomínky na předcházející
bytí, mohou nečekaně znovu oživit – připomenout.
V tomto kontextu určitě stojí za
povšimnutí takzvané – DEJA
VU! To je zážitek, při němž nám
velmi prchavě
přijde určitá situace povědomá. Tento pocit
přepadne alespoň jednou za život každého z nás.
Ovšem nejzajímavější na tom
je, že příležitostný výskyt deja vu
uvádí 60 až 80 procent zdravých
lidí.
CO NÁS ČEKÁ, AŽ TOHLE SKONČÍ?
Nejspíš nepůjde o náhodu, ale o důkaz
toho, že doopravdy žijeme v cyklickém světě, neboli v
časové smyčce, což znamená, že lze dopředu
cokoliv předpovědět, poněvadž budoucnost je pro nás pro
všechny stejná - definitivní!
Intuice
či šestý smysl, nic takového
neexistuje (!), neboť tyto nevysvětlitelné vjemy
vycházejí z hloubi našeho
podvědomí - nevědomí, které se občas
tu a tam probudí k aktivitě, zejména, když se v
životě cosi dramatického odehraje či přihodí.
A můžeme tuhle situaci ovlivnit? Ano, můžeme! To bychom se
však nejprve museli vzdát
veškerých pokrokových
výdobytků, co nám ulehčují
práci. Vskutku, bylo by zapotřebí postupně
„omezit - zakázat“ v
celosvětovém měřítku,
nastupující digitalizaci. Pokud by se
stávající technologický
vývoj pozastavil, tak bychom tím zabili dvě
mouchy jednou ranou.
Člověk by díky tomu nevyhynul a zrod androidů by nikdy
nenastal. Je jisté, že oponentní hlasy budou
argumentovat tím, že rozjetý
uhánějící vlak, nelze okamžitě
zastavit, a obrátit jej během vteřiny zpět, třeba do
„středověku“. Pokrok nelze zastavit! Na druhou
stranu, když budete o vlastním vynálezu dopředu
vědět, že vás takový výtvor zabije,
nevytvoříte raději něco jiného? Co si
zvolíme? Smartphon nebo poštovního
holuba? Smrt či Život? Co zvolíte vy?
Nepokračující (utnutá) digitalizace je
faktickým vodítkem k otevření
uzamčeného časoprostoru, jehož
znovu-spuštění přinese světu
osvobození, procitnutí a v první řadě
BUDOUCNOST! V opačném případě bude pokračovat
tahle nežádoucí koexistence mezi
paralelními světy, a také mezi
minulostí a budoucností. Co
všechno se může přihodit, pakliže se čas znovu otevře a bude
plynout jako voda, to se dočtete v tomto románu: KONEC
VESMÍRNÉHO ČASU!
A protože dobrý začátek vede k dobrému
konci, tak si v tomto článku dovolím otisknout
malou ukázku
z výše nastíněného
románu, který si celý můžete
přečíst pod touto ukázkou v odkazu.
Ukázka z
kapitoly - VELKÁ KNIHA PRAVDY: A to bylo
naposled, co jsem měl možnost naslouchat BOŽÍMU HLASU! A
jelikož čas na Chlorisu plynul velmi pomalu, tak jsem se pustil do
psaní této KNIHY, jež do
sebemenších detailů popsala můj svět,
který byl uvězněn ve virtuální
realitě. VELKÁ KNIHA PRAVDY, to byl popis zaniklé
doby, která se mohla nazývat – PEKLEM!
Není divu,
když rodiče svým ratolestem, četli
krátké úryvky z této knihy,
že malým dětem hrůzou vstávaly vlasy na hlavě!
Válka v této realitě byla zcela
neznámým pojmem. Vraždění ve
jménu rasové a civilizační
nenávisti i náboženského fanatismu,
něčemu takovému zde na Chlorisu nikdo nerozuměl.
„Co je to hlad, anebo práce, nemoci či
peníze?“ to tu naštěstí
nikdo neznal.
Jen stěží
jsem mohl svým čtenářům
vysvětlit citát, jednoho moudrého člověka a
mystika z oněch dávno zaniklých časů
modré planety Země, jímž byl
DALAJLÁMA,
který na dotaz, co ho na lidech a
lidskosti nejvíc překvapuje, odpověděl:
„Lidé. Protože obětují
zdraví, aby vydělali peníze, potom
obětují peníze, aby znovu získali
zdraví, potom se tak znepokojují
minulostí a budoucností, že si
neužívají přítomnosti, a... tak
nežijí ani v přítomnosti ani v budoucnosti. A
žijí tak, jakoby neměli nikdy zemřít, a potom
zemřou bez toho, aby předtím žili.“
KONEC
VESMÍRNÉHO ČASU