OKO BOHA RE
Z
toho, co zde bylo uvedeno, lze jasně
vytušit, že je
náš svět na
Měsíci závislý,
až tak moc, že bychom bez něho mohli
zahynout. Astrofyzikové
sice nepřipouštějí úprk
Měsíce z jeho
dosavadní oběžné dráhy,
nicméně z
historických reminiscencí jasně
vyplývá, že
existovalo období, kdy na nočním
nebi luna nebyla, z čehož lze vyvodit, že i vědci se
mýlí a dělají chyby, protože se tohle
oko,
kdykoliv může vrátit tam, odkud
přišlo. 
Myslím si, že bychom takovou hrozbu rozhodně neměli podceňovat. Abyste neměli pochybnosti o tom, že ve starověkých záznamech skutečně existují zmínky popisující onu éru, kdy Měsíc neobíhal kolem Země, pak je nutné, abych vás upozornil na řecké filozofy, např. Aristotela a Plútarchose, kteří podali svědectví o době, kdy astronomická měsíční koule neexistovala.
Kupříkladu Theodorus napsal: Měsíc se na nebi objevil krátce před válkou, ve které bojoval Herkules proti obrům Titánům.
Aristochios a Dionysios Chalcidensis ve svých prvních pracích tvrdí, že Země byla kdysi bez Měsíce. Báje Čibčů vzpomínají na pradávné časy, v nichž Měsíc nebyl na nebi. Domorodí Kolumbijci zas ve svých spisech popisují před-lunární civilizaci. Nejzajímavější na tom je, že všechny tyto skupiny shodně popisují strašlivé kataklyzma po příchodu Měsíce, kdy rozsáhlá úmrtí zredukovala populaci na jedinou rasu.
Nemusíte věřit vůbec ničemu a nikomu, ale na druhou stranu je pošetilé se domnívat, že Měsíc byl v minulosti součástí Země, načež po gigantické kolizi s jiným kosmickým tělesem se od mateřské planety oddělil, což je jedna z mála teorií, kterou světu představili vědci z americké Harvardovy univerzity.
Ať již to bylo tak či onak, není žádný důvod, abychom očitému svědectví našich předků nevěřili, to platí dvojnásob, jestli se nepodložené teorie povyšují nad historická fakta, z nichž pravda pomalu vyplouvá na povrch. Řeknu vám jedno: „Pravda je všude, je kolem nás, jen ji nikdo nechce znát, pokud vám nezaplatí hypotéku či nájem.“
Měsíc bývá někdy připodobňován k VŠEVIDOUCÍMU OKU, které je zobrazováno jako oko obklopené paprsky světla, mnohdy uzavřené do trojúhelníku. Často symbolizuje prozřetelnost a vševědoucnost. Proč je to tak důležité vědět? Jestli koketuji s tím, že ve skutečnosti je nebeská luna gigantickou kosmickou lodí, která bdí nad životem zemským, pak je nutné, abychom se nad touto skutečností, trochu pozastavili.
Trojúhelník s okem uvnitř je tajemným symbolem, s nímž se lze setkat po celém světě, a to napříč všemi náboženstvími, což je samo osobě záhadné. Například v japonské nebo čínské kultuře je znamení vševidoucího oka obrazem Slunce a Měsíce, jenž symbolizuje minulý a budoucí čas.
Dokonce indiáni v Severní Americe používali mystické oko v trojúhelníku, které bylo pro tyto přírodní národy - okem Velkého ducha.
Z křesťanského pohledu je trojúhelník s okem uvnitř znamením - BOŽÍHO OKA, co přináší světlo a sílu. Je to symbol znázorňující svatou trojici, se světelným božským požehnáním.
Nejstarší a největší bratrstvo na světě, tedy zednáři, považují tento symbol za znak jasnovidnosti, který je obklopen zářivou deltou. Zářivá delta pomáhá najít odpovědi na životní otázky a osvětluje cestu člověku, který hledá poznání v životě lidském. Když se nad tímto vším zamyslíme, musíme pochopit podstatu síly měsíčního tělesa, které není bezduchým objektem, ale pomyslným zářičem upevňující život na této planetě.
Kupodivu naši předkové byli s těmito vědomostmi o trojúhelníku s okem, daleko víc obeznámeni, než je tomu dnes! Těžko tomu uvěřit, ale tohle může být skrytou příčinou toho, proč nás Měsíc pomalu opouští.
Nezájem lidstva o
poselství z
hvězd a galaxií, za nímž možná
stojí i Bůh, odvrací
tyto nadpřirozené veličiny
od
nás lidí, proto se současné civilizaci
v
následujících letech povede velmi
špatně,
neboť, čím víc se Měsíc od
nás vzdaluje,
tím víc budeme ve všech
možných aspektech strádat.
Bez kvalitního spánku se nemůže lidské tělo regenerovat, a to se projevuje sníženou pozorností, únavou i zhoršeným myšlením. Pokud se problémy se spánkem objevují častěji, je člověk ohrožen vznikem či rozvojem duševních nemocí. Možná jste se už dovtípili kam směřuji?
Podle evropských studií 15 procent populace starší 18 let, trpí chronickou nespavostí. Každý čtvrtý Čech zažívá nějaké potíže s usínáním. Nárůst nespavosti v prvním desetiletí 21. století stoupl o 1,5 procent. V tomto kontextu si dovolím tvrdit, že i banální vzdalování Měsíce od Země (3,5 nebo 4 cm za rok), má značný vliv na kvalitu spánku, která se očividně zhoršuje z výše uvedených příčin.
KOSMICKÁ
MAGIE
Jak bychom asi spali, kdyby Měsíc na Zemi nedohlížel? Měsíc je ve skutečnosti nejen obří kosmickou lodí, ale také sofistikovanou dobíjecí soustavou, která nedetekovatelnou energií posiluje pozemský život, úplně stejně jako nabíječka, která dobíjí aku zařízení. A právě v tom je ten zakopaný pes. Jde o to, že závislost na měsíčních silách může být zrádná. V podstatě lze říci, že jakákoliv závislost nepřináší člověku nic dobrého!
V předpotopním věku se generace dožívaly podstatně vyššího věku, než ty dnešní. Podle Bible se lidé dožívali v průměru 500 let. Nejstarším žijícím člověkem na světě byl Metuzalém, dožil se 969 let. Adam zemřel ve věku 930 let, atp.
Kromě vysokého věku, měli tehdejší lidé úžasné tělesné a rozumové schopnosti. Nicméně jak se postupně zkracoval věk člověka, ubývalo mu tělesné síly, zmenšovali se i jeho mentální dovednosti. Tím bylo řečeno vše a zcela jasně. Nelze vyloučit, že v předpotopních časech Měsíc naše nebe neobíhal, zřejmě proto se lidé dožívali daleko vyššího stáří.
Kdo
ví, zdali v oněch dobách potřebovala
lidská
bytost vůbec nějakého spánku? Tyto
závěry v
této úvaze evidentně naznačují, že si
všechna zde zmíněná pozitiva o
naší
luně, dost protiřečí, protože neznám nikoho, kdo
by se
nechtěl dožít 500
let?!
Vinou Měsíce se nám pak dostává velice krátkého života, který bych připodobnil k jepičí existenci. Jak to tedy je? Vše potřebné se dozvíte na konci článku, v tomto zamyšlení a úvaze.
