Jakmile si naše duše uvědomí, zejména to, že je duší, a že tělo v němž se nalézá je dočasnou nádobou, která je této nehmotné frekvenci podřízena, dokáže si uvědomělá duše na bázi symbiózy ve svůj prospěch ochránit, a to veškeré biologické procesy odehrávající se uvnitř materiálního tělesa.
Tím
chci říct, že v centru lidského
ústrojí vědomě působící
duše, může naši tělesnou schránku
uchránit před procesem
stárnutím a nemocemi! Nepostižená
duše reinkarnační
amnézií
již nepodléhá nutkavým
tělesným potřebám a pudům
vycházejících z takzvaného
ega bytosti. Ego je jako falešné JÁ!
Jsou to aspekty vlastního těla, co dominantně převyšují a zároveň potlačují nadřazenou duši, která je primárním článkem v životě lidském. Kdybychom my lidé pochopili, že je náš život především o probuzení této spící duše, jsem si jist tím, že současný celosvětový řád a systém by doznal zásadních společenských změn, které by tuhle civilizaci proměnily k nepoznání, v jakýsi nadpozemský ráj o němž lidstvo sní už celé generace.
Na
této planetě je veškeré ZLO
produkované výlučně EGEM,
nikoliv čistou duší, proto bychom měli
nemateriální „světlo
- duši“ v
sobě probudit a nalézt, neboť to je smyslem
lidského života!
Dokud tomu tak nebude, budeme žít neustále ve
světě konfliktů a
válek, strádání, ale i
věčném strachu, jenž na tomto všem
uvedeném úspěšně bazíruje.
DOKONALÁ DUŠE MÁ SÍLU SE
PROBUDIT!
Odkud
sem přicházejí?
V jedné úvaze zde na ODRAZECH TAJEMNA, jsem objasňoval příčinu nárůstu obyvatel, potažmo duší, které bez kontroly pronikají do našeho planetárního systému života. V tomto případě šlo o nepozemské duše z různých koutů vesmíru. Nehmotné duše mohou docela snadno putovat v tomto kosmickém prostoru a čase, čímž lze vysvětlit populační boom, jehož jsme nyní svědky. Tyto migrující duše lze považovat za hrozbu pro náš svět a jeho duchovní hodnoty, o neudržitelné populační expanzi ani nemluvě!
Jako badatel a vizionář jsem se však s tímto jediným vysvětlením nespokojil, proto bylo nutné, abych dál pátral po jiné alternativě, která může související hrozbu s přelidněním a reinkarnačními projevy, ve zcela jiném světle pravdy poodkrýt. Co jiného kromě vetřeleckých duší, může na tomto světě přelidněnost ještě vyvolávat?
Ačkoliv se vesmír projevuje velice chaoticky, nebojím se tvrdit přímo destruktivně, navzdory tomu v tomto hvězdném prostředí panují přesně stanovené zákonitosti, které by měly podobným excesům s přesouváním nadměrného počtu cizorodých duší do jiných působišť života, zabránit. Co tím vším chci říct? V první řadě nebudu zpochybňovat své vlastní myšlenky a tvrzení, jež jsou založeny na přesvědčení, že se duše mohou v tomto kosmickém působišti kamkoliv přemisťovat.
Domnívám se, že duše v rámci kosmického fungování, se mohou skrze celý vesmír svobodně pohybovat, tak aby došly k poznání a nezkresleným pocitům, což těmto uvědomělým duším jednou umožní trvale splynout s podstatou veškerenstva, čímž je samotný Duch vesmíru, neboli jeho Stvořitel! Jelikož nelze pochybovat o tom, že vesmír je výtvorem koherentní dokonalosti, potom si v této hierarchii nějaké pochybení ani nedovedu představit, zvlášť takového rozsahu, aby se vesmírem cestující duše staly hrozbou, kupříkladu pro náš pramen čistého života.
Abyste byli co nejvíce v obraze, pak je potřeba si lidskou duši nějak materialisticky vyobrazit. Slovo - Duše, to jest pojem, který vychází z principu života, čímž je dýchání - dech, protože dýchat mohou jen živé bytosti, čímž se lišíme od mrtvoly, která nedýchá a tím pádem je bez ducha!
Jenomže nehmotnou bublinu - duši, nemají pouze lidské bytosti, ale i zvířata, taktéž rostliny, prostě vše, co vykazuje známky života! Abychom mohli dojít k nějakému konsensu, tak si musíme ve své fantazii představit, že za určitých okolností může neživá hmota získat jakéhosi ducha, který do jisté míry oživuje nebiologickou matérii, což představuje v našem dosavadním chápání o hmotě nevídaný převrat, z něhož může nečekaně vytrysknout mnohotvárný život.
Rozumím
tomu, že není jednoduché tomuto všemu
hned na poprvé porozumět,
zvlášť když se dávají
dohromady takové pojmy, jako jsou živá
a neživá hmota, apod. Abychom se však v tomto
pojednání mohli
posunout o krok dále, je zapotřebí si vysvětlit i
tyto postřehy,
které se týkají rozdílu života
a neživota,
který působí na atomární
hmotu, z níž byl náš
fyzický svět
sestaven.
Jak
může neživá hmota získat duši?
Něco takového není možné, lze namítnout! I když je poměrně málo prokazatelných důkazů o tom, že se neživá hmota transmutovala, a to tak, že získala duši, což je jinými slovy řečeno - ŽIVOT! Vskutku, byly zaznamenány případy, kdy neživá hmota zázračně ožila. Pakliže se cosi takového přihodí, v tom případě můžeme mluvit o zázraku! Vzpomeňte si například na legendu o pražském Golemovi.
Ovšem nepředstavujte si to prosím tak, že váš porcelánový slon začne sám od sebe s vámi mluvit, alespoň do doby, než v něm pomocí nějakého rituálu zhmotníte duši zemřelého slona. Pořád však zůstává velkou záhadou, jak mohou neživé předměty, například různé sošky nebo obrazy, získat duši, která je zázrakem života? K důvěryhodnému závěru nelze nikdy dojít, to je sice pravda, nicméně se nemusíme spoléhat na exaktní vědu, která těmto mysteriózním záležitostem nedokáže porozumět.
Může
ožít kámen? Je
pravdou, jakmile budete spirituálně působit na
bezduché předměty,
mohou
takové objekty nabít atributy ducha.
V podstatě lze říci, že jakákoliv bytost s
duší, konkrétně
člověk, dokáže svým vnitřním
vyzařováním, popřípadě
aurou, podnítit neživé předměty k životu, za
čím hledejme
vstup duše do těchto různých
materiálních subjektů.
Vdechnutí jako od Boha
Pakliže Stvořitel, stvořil, a to člověka svým božským výdechem, odhalíme rovněž v naší duši cosi božského, což je kompetence, která nás opravňuje k tomu, abychom mohli okopírovat genialitu Velkého Architekta Všehomíra, co do člověka vnesla Jeho esenci života s obsahem vesmírné duše. Z výše uvedeného je zřejmé, že právě proto se v duši vyskytuje tentýž potenciál, který dokáže sám sebe zdvojit a vnořit se tak do jakéhokoliv hmotného předmětu. Má ale naše duše to právo napodobovat Boha?!...
Takovéto vdechnutí si představte úplně jednoduše, asi tak, jako když nafouknete nafukovací balónek. Když nafouknete balónek, co se přihodí? Z prázdného obalu na uložení vzduchu se vytvoří symetrická koule s obsahem vydýchaných plynů, jenž tento předmět oproti předešlému beztvarému a prázdnému stavu, promění v objekt určený k letu, což je oživení a výsledek lidského dechu, který poskytl neforemné hmotě tvar balónku a fyzikální vlastnosti, jež mu umožňují se lehce vznášet vzduchem.
Pokud by se nafouknutý balónek z nějaké příčiny proděravěl, pak by přišel o svůj plynný obsah, čili o duši, která z něho učinila to, čím po nafouknutí byl, tedy objektem schopného letu. Nezapomeňme, že život jako takový je výhradně o pohybu, což jsou atomární kmity, co podporují existenci lidské duše, poněvadž se nehmotná duše neustále reinkarnuje, a to je nekonečný pohyb (vyzařující energie) rezonující s atomárními vibracemi.
A přesně tohle je ten pravý důvod, proč máme věřit v to, že máme duši, kterou musíme v sobě nejprve nalézt a probudit, abychom procitli a uvědomili si, kým vlastně ve skutečnosti jsme. Neboť tohle vše signalizuje, že musíme podléhat vyšším zákonům o pohybu, s nímž se teprve začínáme seznamovat.
Jakmile budete často rozmlouvat s nějakým neživým předmětem, soškou nebo obrazem atp., můžete si být jisti, že na éterické úrovni vdechujete část své duše tomu či onomu objektu, takže se v těchto věcech po čase objeví stopa vašeho vlastního duchovního vyzařování, a to je zázrak a síla spirituálního oživení! V podstatě se jedná o otisk duše, která se s pomocí reflexe modifikovala na úlomek nově započatého duchovního zrodu.
Z tohoto otisku pak vznikají jedinečné duše, které v hmotných předmětech přetrvávají tak dlouho, dokud se tyto věci nerozpadnou na prach! Kupříkladu - Paganiniho housle, mohou stále v sobě uchovávat reflexivního ducha tohoto nejslavnějšího houslisty.
Obrazy svatých osobností mohou zas náhle ožít, pokud se na ně věřící lidé se svou modlitbou obracejí o pomoc. Jde o to, že i když se naše duše převtělují a zapomínají na předešlou éru jejich života, část této duchovní podstaty v tomto fyzickém světě stále přetrvává, takže na nehmotné úrovni mohou být tyto duše zpět přivolány, aniž by to odporovalo předešlé tezi o nesmrtelné a reinkarnující duši.
Co tím vším chci naznačit? Z těchto výše uvedených domněnek lze vyvodit jediný možný závěr, který nám prozrazuje skutečnost o tom, že se lidská duše může duplikovat, což je fantastické odhalení, které je důkazem toho, že se duše na nehmotné úrovni dokáže reprodukovat.
Zcela
bez nadsázky můžeme cosi takového považovat za
mimotělní akt
nehmotného rozmnožování,
které nám ruku v ruce
nabízí odpověď
na výše vyřčené otázky, jež
se týkaly populačního boomu,
jenž úzce souvisí s reinkarnačním
tajemstvím, o němž tahle
úvaha pojednává.
Solární
záblesk
Je tedy patrné, že nezadržitelný populační růst pozemských obyvatel nepopírá bytí převtělujících se duší, což se na počátku článku zdálo jako nejméně přijatelné vysvětlení, které vyvracelo existenci lidského ducha a převtělujících se duší! S tímto neortodoxním objasněním, můžeme se různým mystériím dostat pod jejich slupku tajemné neproniknutelnosti, zejména těm, co korespondují se záhadou o nesmrtelné a věčné duši.
Pakliže za současným nárůstem obyvatel nestojí sem přicházející mimozemské duše, a vše je způsobeno duchovní duplikací, která neúměrně vyvolává na této planetě přelidněnost, pak může vyvstat otázka, proč kosmický Duch, nebo jeho systém, proti této zlovůli nepodnikne patřičná opatření, jenž by tomu učinila přítrž!? Co je vlastně nebezpečného na této nekontrolované expanzi duší?
Jakmile se cokoliv nekontrolovaně rozrůstá, pak jde v tomto směru o virus, jež ohrožuje primární platformu stvořeného kosmického celku a jeho řádu, z něhož vzešlo vše, co považujeme za všudypřítomnou realitu. Tudíž lze předpokládat, že tento nynější (neblahý) stav nebude dlouho přetrvávat, protože tohle kosmické vědomí skutečně zakročí proti této chybě v tomto pomyslném hvězdném Matrixu.
Co
se nám v tomto kontextu může přihodit? Jelikož porucha
tohoto
druhu nemusí postihnout jen pozemskou sféru
života, je docela
pravděpodobné, že neřízená duplikace
duší ohrožuje i jiné
části vesmírného světa, proto můžeme
očekávat celokosmickou
nápravu tohoto škodlivého faktoru.
Možná už jste někdy
zaslechli něco o takzvaném - SOLÁRNÍM
ZÁBLESKU, který
nedávejme do souvislosti se zábleskem
našeho domovského Slunce,
ale spíše s celovesmírným
rozbřeskem (úsvitem), který v tomto
duchu představuje transformaci Universa.
Solární
očista může kdykoliv udeřit
Solární záblesk se očekával zejména v roce 2012, kdy se hovořilo o takzvané třídenní tmě, která měla Zemi uvrhnout do neprodyšné smrtonosné temnoty. Tehdy dokonce panovalo u mnohých lidí přesvědčení, že solární záblesk předznamenává - SOUDNÝ DEN, který je podle Bible považován za soud či rozsudek nad osudy lidských duší, apod.
Jenomže solární záblesk jak jsem již předestřel výše, představuje systémovou opravu - očistu vesmírných struktur, proto nelze solární záblesk považovat za cosi prospěšného, co má lidstvu zajistit vstup ze třetí do páté dimenze vesmíru, jak se můžeme z různých zdrojů dozvědět.
Tahle obnova spočívá především v tom, že se už duše nebudou moct v rámci kosmického celku duplikovat (kopírovat), proto budou vyklonované duše solárním zábleskem eliminovány. Prakticky to znamená, že se jednoho dne může přihodit nečekaná událost, která na několik málo vteřin oslepí náš zrak a způsobí nám bezvědomí, z něhož až se probereme, bude vesmír a hlavně tahle planeta Země, tímto kosmickým zásahem napravena!
V důsledku toho dojde k dramatickému poklesu obyvatel, ze současných sedmi miliard lidských bytostí, zůstane tady na Zemi původní počet neduplikovaných duší, což představuje cca sto tisíc lidí. Takže se komukoliv může přihodit, že se po solárním záblesku ocitne ve zcela liduprázdném státě a zemi! Lidé a jejich duše, co nebudou kvůli duplikaci solárním zábleskem vymazáni z povrchu zemského, se budou muset vzájemně nacházet a odhalovat, neboť nás tu bude míň než v termitišti! Dokáže ale lidská bytost tohle spirituální kataklyzma překonat, a pokračovat dál v kultivaci a poznávání vlastního ducha?
KONEC