Nadarmo se neříká: „Kdo se bojí, nesmí do lesa!“ Doopravdy, lidé mnohdy kvůli strachu marně přeceňují nebezpečí. Ale, strkat hlavu do písku a zbytečně otálet se nevyplácí! Málokdo si uvědomuje, že žijeme v paralelním světě, v němž bok po boku existují dvě odlišné skutečnosti, z nichž se zrodila takzvaná SUPER – REALITA! 

Abychom si uvědomili, že v něčem takovém žijeme, čímž je syntetický zdroj zahaleného obrazu, pak musíme nejprve poznat sami sebe, protože, kdo nedá sám na sebe, jakoby ani nežil. Jak lze rozpoznat super-realitu od nezfalšované skutečnosti? Škodí nám tahle s nadsázkou řečeno super-realita?  Můžeme se z tohoto přeludu vymanit? Je něco takového vůbec možné?...

ROZUM POTŘEBUJE K ROZVOJI SVOBODU

Vskutku, super-realita je člověkem stvořená myšlenka, která odebírá jiným myšlenkám jejich myšlenky. V podstatě jde o nadřazenou myšlenku dominantního jedince, jehož idea se oproti ostatním nápadům, dokáže zhmotnit do reálné podoby. To, jak vypadá dnešní svět, vzešlo ze superhmotných představ, které si čím dál častěji podmaňují naše rozumové uvažování. Jakmile je vědomí člověka na čemkoliv závislé, pak dochází k útlumu svobodné vůle, kterou lze připodobnit k lidskému tělu, na nějž bezdůvodně útočí vlastní imunitní systém.

Pozn. Super-realita je v podstatě vidění zprostředkovaného světa, který vypadá tak, jak nám ho dopodrobna  vykreslují masmédia, tedy hromadmé sdělovací prostředky. Jenomže, realita mnohdy neodpovídá skutečnosti, dokud se o tom sami nepřesvědčíte na vlastní oči. Vzhledem k tomu, že nemůžeme být vždy všude, nelze se objektivně na skutečnost dívat druhýma očima. A proto žijeme v trvalém vakuu, do něhož přicházejí informace z druhé ruky, nepůvodní a přenesené, pravdivé i nepravdivé. Nacistický ministr národní osvěty a propagandy - Joseph Goebbels prohlásil: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“ Jinými slovy řečeno: Super - realita nahrazuje skutečnost, až když je stokrát řečená „pravda“ pryč.  

Když odolnost (imunita) útočí do vlastních řad, v tom případě hovoříme o autonomním chronickém onemocnění. Z tohoto úhlu pohledu si dovolím tvrdit, že podřizování se cizím mentálním vlivům (dominantním myšlenkám a názorům), zdraví neprospívá. Psychická pohoda je půl zdraví, a právě tohle je klíč k dlouhodobému růstu inteligence. Jen tak mimochodem, podle jedné vědecké studie IQ lidstva výrazně klesá. Co je za tímto znepokojivým jevem?

Pozn. IQ lidstva rapidně klesá! IQ lidí nyní začíná klesat. ... „Narození v letech 1962 až 1975 vykazovali nárůst IQ o tři procentní body. Ovšem u ročníků poté IQ trvale klesá,“ přibližuje Ole Røgeberg, vědecký pracovník, který se na výzkumu podílel. Z jeho slov tedy vyplývá, že generace dnešních čtyřicátníků a mladší ročníky hloupnou.


ČÍM VÍC PODŘÍZENÝCH LIDÍ, O TO MOCNĚJŠÍ SUPER-REALITA

Uveďme si nějaký příklad. Jestli se vám někdy přihodilo, že jste zabloudili v lese, tak jste se museli spolehnout sami na sebe! Ač šlo o nepříjemnou zkušenost, přesto se před vámi otevřel dosud nepoznaný rozměr, jenž vám otevřel cestu ke svobodnému rozhodnutí.

Posouzení, neboli jinak řečeno rozhodnutí, poskytuje svobodné bytosti nezbytnou volbu, která na základě vlastních myšlenek zvažuje, co je a co není pro ni správné. V této zátěžové zkoušce nejste pod vlivem  společenského zřízení – civilizace, tudíž pro vás neplatí zákony či všelijaká nařízení, dokonce čas z tohoto úhlu pohledu, plyne pomaleji!

Za těchto podmínek nemůžete nikoho oklamat, jedině tak sebe, a proto směr k domovu naleznete s pomocí svého přirozeného instinktu, neboť ten nepodléhá emocionálnímu smýšlení jednotlivých lidí, eventuálně různých skupin.  Pouze ve stavu deprimace nastává zjevný okamžik pravdy, což znamená, že poprvé v životě poznáte – kým skutečně jste. Nemusíte si nic nalhávat!

Jedině váš názor je ten správný, ať už bude jakýkoliv. V tomto odloučeném  prostředí, čili v lese, se stáváte sami sobě autoritou, vůbec nikdo nad vámi nebdí. Jedině vaše rozhodnutí vás dovede do bezpečí domova, nebo také ne. Co tím vším bylo řečeno a odpovězeno? 

SUPER-REALITA je vyživovaná iluze vlastního JÁ, a to nás svedlo z cesty, která by měla vést k evolučnímu vzestupu, za jehož horizontem bychom měli dosáhnout vysněného ráje. Pakliže nějaký existuje?   

Super-realita nás omezuje ve vývoji, protože ji dovolíme, aby za nás přemýšlela, a tím přicházíme o svobodu, což je kontrola nad naším počínáním. Jak jsem již výše předestřel, čím méně svobody se nám dostává, o to víc jsme hloupější!

Všudypřítomná super-realita se chová úplně stejně, jako starostlivá matka, která svému dítěti vše zařizuje a obstarává, poněvadž jste pro ni nesvéprávný člověk – nedorostlý potomek vyžadující neustálou péči. Přesně tahle starostlivost je důvodem toho, proč lidem rapidně klesá IQ.  A proto podléháme všemožným iluzím, které nás dovedli tam, kde jsme.

POD KONTROLOU EGREGORŮ

Pro názornost opět uvedu příklad: Vejce byla vždy považována za nezpochybnitelnou součást zdravé výživy. Jakmile však do našeho stravování vstoupil posel špatných zpráv a nebetyčný egregor očividného klamu, hned nato se stala vejce nevhodnou potravinou, zejména kvůli tomu, že jejich pravidelná konzumace prý přispívá  ke zvyšování hladiny špatného cholesterolu (LDL) v krvi.

Vaječné žloutky s obsahem prospěšných látek pro lidský organismus, jako jsou např. Biotin, vitamíny skupiny B, vitamíny skupiny E, vitamín D a vitamín A, ale i minerální látky, především vápník, železo, fosfor, draslík, selen a zinek, se dostaly na seznam zapovězených potravin, jež neprospívají lidskému organismu. SUPER - REALITA se v tomto případě postarala o své, dokázala omezit spotřebu vajec do té míry, že dodnes většinová společnost konzumuje méně vajec, a proto trpí nedostatkem vitamínu D. 

Pozn. Egregory jsou vlastně nehmotným vyjádřením emocionálního a myšlenkového světa jednotlivých lidí, nebo skupin. Dá se říct, že všechny možné skupiny vytvářejí a posilují své vlastní egregory, např. sportovní kluby, školy, náboženství, národy, apod.

Navzdory tomu, že se oproti minulosti spotřebuje mnohem méně vajec, jsou stále kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou smrti. Jen co vaječný egregor vyšuměl do ztracena, jsou slepičí embrya znovu na stole, dostaly se opět na výsluní dostupných super-potravin.

Na tomto příkladu lze vidět, že EGREGOR posluhující super-realitě, jen předstírá svůj smyšlený obraz o neexistující skutečnosti, která se vyobrazuje pouze v našich představách. Paradoxně tak dochází k tomu, že neexistence má navrch před hmatatelnou skutečností, a to je zřetelné pokřivení námi přijímaného vidění světa. Pokračování... 

---

---

---

---