Takže se vraťme k původní otázce, k čemu jsou v přírodě klíšťata užitečná? Tito nenápadní parazité u svých hostitelů, významně posilují jejich imunitní systém, a díky tomu se odolnost organismu dostává do vyšších obrátek, takže vše co může ohrozit zdravé ústrojí člověka, včetně rakovinových buněk, je s nadsázkou spáleno - zničeno!

Na základě tohoto „nepodloženého“ tvrzení,  nelze užitečnost klíšťat popřít. Jak je tedy možné, že nás ohrožují na životě? Nejprve si něco řekněme o klíšťatech, abychom lépe porozuměli jejich pravému smyslu a hlouběji pochopili jejich prospěšnost, kterou příroda ne náhodou využívá. Většina klíšťat se živí krví ptáků, plazů nebo savců. Životní cyklus u klíšťat trvá zhruba 1-4 roky.


Vyskytují se ve čtyřech vývojových stádiích:

■ Vajíčko
■ Larva
■ Nymfa
■ Dospělý jedinec

Jedna samička naklade 2500 - 4000 vajíček. Klíšťata jsou nejvíce činná v období od května do října. V této době číhají na svého hostitele  v trávě vysoké od dvaceti centimetrů, ale můžeme se s nimi setkat v porostech a keřích do jednoho metru, kde jsou uchycena za zadní nohy a trpělivě čekají na procházejícího člověka či zvíře.

Pakliže se klíště přichytí, ihned zakotví s pomocí hypostomu (Hypostom - to je chobotek ústního ústrojí klíšťat) v kůži, přičemž proces sání trvá jeden až dva týdny.

Aby klíště mohlo úspěšně odhalit svou oběť a mohlo se přichytit, používá k tomu takzvaný Hallerův orgán, s nímž detekuje CO2, díky čemuž dokáže neomylně vystopovat potenciálního hostitele. Klíště obecné ((Ixodes ricinus Linné) je krev sající parazit, jenž přináší celou řadu infekčních chorob, jako je například:

■ Klíšťová encefalitida
■ Lymská borelióza
■ Ehrlichióza
■ Tularémie
■ Babesióza
■ Bartonelóza

Očkování proti klíšťové encefalitidě je možné, na rozdíl od lymské boreliózy, na kterou dodnes nemáme žádnou vakcinaci, i když se neustále v médiích objevují zprávy o tom, že v dohledné době bude očkování proti borelióze k dispozici.  

Pozn. Borelióza byla pojmenována podle městečka Old Lyme ve státě Connecticut ve Spojených státech, kde bylo v roce 1975 poprvé popsáno několik případů této nemoci. I když je pravdou, že první zmínky o tomto onemocnění pocházejí již z 90. let 19. století, respektive z roku 1883, kdy německý dermatolog Alfred Buchwald odhalil kožní nemoc, která odpovídá dnešnímu popisu boreliózy.


Nevědomě potlačovaná imunita

Ačkoliv podle odborníků ze zvýšeného počtu klíšťových onemocnění lze obvinit  globální oteplování, případně vyšší infikovanost klíšťat, přesto nelze vyvrátit, že za touhle neutěšující situací s klíšťaty stojí i jiné vlivy, jenž z těchto parazitů stvořily nebezpečná monstra, která všem lidem pohybujícím se venku, ztěžují bezstarostný pobyt ve volné přírodě.  

Jakmile si připustíme, že klíšťata do přírody neodmyslitelně patří, že tu s námi jsou odjakživa a člověk si dokáže proti jejich přeneseným nemocem vytvářet protilátky, jenž posilují imunitní systém, v tom případě se nezasvěcený laik musí dovtípit, jak moc jsou klíšťata užitečná!

Musíme si uvědomit jedno: „Nemocní lidé budou vždy v ohrožení života, pokud se na ně klíště přisaje, protože podlomená imunita se nedokáže s náporem vnesených klíštěcích látek do krevního oběhu vypořádat.“ Jiná situace ovšem nastává, a to u zcela zdravých lidí. 

Ano, u zdravého jedince je tomu naopak, protože imunitní procesy jsou vyburcovány k reakci, z čehož profituje celý tělesný systém, který pak na této podmíněné odezvě, likviduje veškeré patogeny či zmutované buňky, což jednoznačně posiluje zdravost organismu. Jaké z toho můžeme vyvodit závěry?

Vskutku, za nárůstem chorob a nemocí zapříčiněných klíšťaty, hledejme jednoznačně vyšší nemocnost obyvatel, respektive oslabenou imunitu. Čím vyšší je nemocnost ve společnosti, tím nižší je její produktivita. Náklady státu se zvyšují a společnost ekonomicky neprospívá. Stát by se měl proto více zaměřit na prevenci, která spočívá v tomto známém tvrzení: „Ve zdravém těle zdravý duch.“

Jestliže jsem vás o užitečnosti klíšťat doposud nepřesvědčil, čemuž rozumím, tak se zkuste prosím trochu zamyslet nad tím, proč se nemusí nativní národy (indiáni) proti všem možným nemocem, které vyvolává krev sající hmyz, očkovat?! 

Samozřejmě u nativních národů je smrtnost v důsledku přenesených chorob také poměrně dost vysoká, nicméně v porovnání se západním člověkem, jde o zanedbatelnou statistiku, jinak by domorodé kmeny, kdekoliv ve světě již dávno vyhynuly.

O tom, co nám oslabuje  imunitu, můžeme všemožně diskutovat. Každopádně výše uvedené důvody, nelze smést ze stolu. Jen pro připomenutí znovu uvádím, že jde o tyto podněty: přechemizované potraviny, nadužívání syntetických léků, nedostatek spánku, absence čisté vody a vzduchu, apod.

Řekněme si to na rovinu.  Očkování proti klíšťové encefalitidě, chřipce nebo spalničkám, sice zvyšuje efektivitu obranných reakcí, které pak vzdorují těmto chorobám, nicméně jsem přesvědčen, že každá vakcinace imunitní systém dokáže posílit,  ale současně také výrazně oslabit. Vezměme si v tomto kontextu za příklad přísloví: „Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán.“

Navíc jsem se z neověřených zdrojů dozvěděl, že všechna očkování nejsou zcela bez rizika! Ale i kdyby šlo o dezinformační lži a výmysly, je dnešní společnost v porovnání s minulostí zdravější? Zajistilo nám snad masové očkování proti chřipce menší úmrtnost, než tomu bylo dříve? Nebo je tomu naopak?! 

Chřipková sezóna       Počet vážných průběhů       Počet úmrtí

         2017/2018                                                   667                                                                         261

         2016/2017                                                   333                                                                         114

         2015/2016                                                   298                                                                         109

         2014/2015                                                   246                                                                           69

         2013/2014                                                     15                                                                             2

         2012/2013                                                   574                                                                         151

         2011/2012                                                     17                                                                             6

O tom, že člověk, respektive lidstvo, přichází o svou pradávnou ochranu v podobě imunitního systému, to je zjevný fakt, s nímž nelze polemizovat! To, že nás na životě ohrožuje už sama příroda, nelze skutečně přehlédnout. 

Nedivte se tedy tomu, že jsou pro nás klíšťata, komáři, muchničky, ovádi, blechy či vši, nebezpečným hmyzem, neboť jsme tím podrobeni určitému testu odolnosti vůči přírodním podnětům a nástrahám. Takže obavy, aby lidstvo nakonec neskončilo v biosférických rezervacích, jsou zcela na místě. Již jednou jsem napsal, že s přírodou nelze soupeřit, protože naše přežití závisí na spolupráci.


Proti přírodě, přírodně!

A kupodivu klíšťata se mohou stát tím domnělým odrazovým můstkem, který nám umožní skok k „partnerství“ s těmito obávanými parazity. K tomuto předchozímu konstatování se připojili jihočeští biologové,   neboť právě oni zkoumají účinky slin klíšťat na lidskou nebo zvířecí imunitu.

V jednom z mnoha experimentů bylo zjištěno, že sliny klíšťat mohou potlačovat záněty. Jakmile klíště zaboří sosák do hostitele, musí za každou cenu potlačit jeho imunitní odpověď, aby parazit nebyl prozrazen nežádoucí alergickou „svědící“ reakcí. 

Díky tomu se hostitel o přítomnosti klíštěte nedozví, pokud si ho na sobě nevšimne. Když sliny klíšťat proniknou do krve, v nichž je obsažen specifický protein, potom tyto jejich látky na sebe vážou histamin.

Není náhodou, že léky potlačující alergie se nazývají antihistaminika. Na základě tohoto zjištění můžeme v blízké budoucnosti, s úspěchem léčit astma, nebo různé alergie. Navíc se prokázalo, že některé molekuly v klíštěcích slinách mají protinádorové účinky, s nimiž bychom mohli porazit rakovinu.

Je zjevné, že přírodou pohrdat nemůžeme, že s ní musíme bezpodmínečně počítat, že s ní musíme sžít, neboť jsme její neoddělitelnou součástí do jejíž sféry bytí patří kupříkladu klíšťata, blechy nebo vši, popřípadě bakterie či viry, atp. 

Všechno je tímto univerzálním zdrojem řízeno a ovládáno, což znamená, pokud se přírodním zákonům o rovnováze nepodřídíme, přijdeme o vše, co nás s touto éterickou existencí pojí. 

Všechno lze dělat jednoduše, tedy přírodě blízkým způsobem. Nepopírám, že se lze vydat i jinou cestou, čili aktem vyhranění, což je vymezení se od přírody, a to přímo do náručí digitálního světa, v němž už člověk přírodu potřebovat nebude!

---

„Jakmile nezapomeneme na to, čím jsme, a čím bychom měli zůstat, vymaníme se ze všech negativních tendencí, jež z člověka chtějí stvořit cosi, kým náš živočišný druh nikdy nebyl a nikdy ani nebude.“

---

---

---