Takže
se vraťme k původní otázce, k čemu jsou v
přírodě
klíšťata užitečná? Tito
nenápadní
parazité u svých hostitelů, významně
posilují jejich imunitní systém, a
díky
tomu se odolnost organismu dostává do
vyšších obrátek, takže
vše co může
ohrozit zdravé ústrojí člověka, včetně
rakovinových buněk, je s nadsázkou
spáleno -
zničeno!
Na
základě tohoto
„nepodloženého“
tvrzení, nelze
užitečnost klíšťat popřít. Jak je tedy
možné, že nás ohrožují na životě?
Nejprve si něco
řekněme o klíšťatech, abychom lépe
porozuměli
jejich pravému smyslu a hlouběji pochopili jejich
prospěšnost, kterou příroda ne náhodou
využívá. Většina
klíšťat se
živí krví ptáků, plazů nebo savců.
Životní
cyklus u klíšťat trvá zhruba 1-4 roky.
Vyskytují
se ve čtyřech vývojových
stádiích:
■ Vajíčko
■ Larva
■ Nymfa
■ Dospělý jedinec
Jedna
samička naklade 2500 -
4000 vajíček.
Klíšťata jsou
nejvíce činná v období od května do
října.
V této době číhají na svého
hostitele
v trávě vysoké od dvaceti centimetrů, ale můžeme
se s
nimi setkat v porostech a keřích do jednoho metru, kde jsou
uchycena za zadní nohy a trpělivě čekají na
procházejícího člověka či
zvíře.
Pakliže
se klíště přichytí, ihned
zakotví s
pomocí hypostomu (Hypostom
- to je chobotek
ústního ústrojí
klíšťat) v
kůži, přičemž proces sání trvá jeden
až dva
týdny.
Aby
klíště mohlo
úspěšně odhalit svou oběť a mohlo se přichytit,
používá k tomu takzvaný Hallerův
orgán, s
nímž detekuje CO2,
díky čemuž dokáže
neomylně
vystopovat potenciálního hostitele.
Klíště
obecné ((Ixodes ricinus Linné) je krev
sající parazit, jenž
přináší celou
řadu infekčních chorob, jako je například:
■ Klíšťová encefalitida
■ Lymská borelióza
■ Ehrlichióza
■ Tularémie
■ Babesióza
■ Bartonelóza
Očkování
proti klíšťové encefalitidě je
možné, na
rozdíl od lymské boreliózy, na kterou
dodnes
nemáme žádnou vakcinaci, i když se
neustále v
médiích objevují zprávy o
tom, že v
dohledné době bude očkování proti
borelióze
k dispozici.
Pozn. Borelióza
byla
pojmenována podle městečka Old Lyme ve státě
Connecticut
ve Spojených státech, kde bylo v roce 1975
poprvé
popsáno několik případů této nemoci. I
když je
pravdou, že první zmínky o tomto
onemocnění
pocházejí již z 90. let 19. století,
respektive z
roku 1883, kdy německý dermatolog Alfred Buchwald odhalil
kožní nemoc, která odpovídá
dnešnímu popisu boreliózy.
Nevědomě
potlačovaná imunita
Ačkoliv
podle odborníků ze
zvýšeného počtu
klíšťových onemocnění lze
obvinit
globální oteplování,
případně
vyšší infikovanost
klíšťat, přesto
nelze vyvrátit, že za touhle
neutěšující
situací s klíšťaty stojí i
jiné
vlivy, jenž z těchto parazitů stvořily nebezpečná monstra,
která všem lidem
pohybujícím se venku,
ztěžují bezstarostný pobyt ve volné
přírodě.
Jakmile
si připustíme, že
klíšťata do přírody neodmyslitelně
patří,
že tu s námi jsou odjakživa a člověk si dokáže
proti
jejich přeneseným nemocem vytvářet
protilátky,
jenž posilují imunitní systém, v tom
případě se nezasvěcený laik musí
dovtípit,
jak moc jsou klíšťata užitečná!
Musíme si uvědomit jedno: „Nemocní lidé budou vždy v ohrožení života, pokud se na ně klíště přisaje, protože podlomená imunita se nedokáže s náporem vnesených klíštěcích látek do krevního oběhu vypořádat.“ Jiná situace ovšem nastává, a to u zcela zdravých lidí.
Ano,
u zdravého jedince je tomu naopak,
protože
imunitní procesy jsou vyburcovány k reakci, z
čehož
profituje celý tělesný systém,
který pak na
této podmíněné odezvě, likviduje
veškeré patogeny či zmutované buňky,
což
jednoznačně posiluje zdravost organismu. Jaké z toho můžeme
vyvodit závěry?
Vskutku,
za nárůstem chorob a
nemocí zapříčiněných
klíšťaty,
hledejme jednoznačně vyšší nemocnost
obyvatel,
respektive oslabenou imunitu. Čím
vyšší je
nemocnost ve společnosti, tím nižší je
její
produktivita. Náklady státu se
zvyšují a
společnost ekonomicky neprospívá. Stát
by se měl
proto více zaměřit na prevenci, která
spočívá v tomto známém
tvrzení:
„Ve
zdravém těle zdravý
duch.“
Jestliže jsem vás o užitečnosti klíšťat doposud nepřesvědčil, čemuž rozumím, tak se zkuste prosím trochu zamyslet nad tím, proč se nemusí nativní národy (indiáni) proti všem možným nemocem, které vyvolává krev sající hmyz, očkovat?!
Samozřejmě
u nativních národů je
smrtnost v
důsledku přenesených chorob také poměrně dost
vysoká, nicméně v porovnání
se
západním člověkem, jde o zanedbatelnou
statistiku, jinak
by domorodé kmeny, kdekoliv ve světě již dávno
vyhynuly.
O
tom, co nám oslabuje imunitu, můžeme
všemožně
diskutovat. Každopádně výše
uvedené důvody,
nelze smést ze stolu. Jen pro připomenutí znovu
uvádím, že jde o tyto podněty:
přechemizované
potraviny, nadužívání
syntetických
léků, nedostatek spánku, absence čisté
vody a
vzduchu, apod.
Řekněme
si to na rovinu.
Očkování proti
klíšťové
encefalitidě, chřipce nebo spalničkám, sice
zvyšuje
efektivitu obranných reakcí, které pak
vzdorují těmto chorobám, nicméně jsem
přesvědčen,
že každá vakcinace imunitní systém
dokáže
posílit, ale současně také
výrazně oslabit.
Vezměme si v tomto kontextu za příklad
přísloví:
„Oheň je
dobrý sluha, ale zlý
pán.“
Navíc jsem se z neověřených zdrojů dozvěděl, že všechna očkování nejsou zcela bez rizika! Ale i kdyby šlo o dezinformační lži a výmysly, je dnešní společnost v porovnání s minulostí zdravější? Zajistilo nám snad masové očkování proti chřipce menší úmrtnost, než tomu bylo dříve? Nebo je tomu naopak?!
Chřipková
sezóna Počet
vážných průběhů
Počet úmrtí
2017/2018 667 261
2016/2017 333 114
2015/2016 298 109
2014/2015 246 69
2013/2014 15 2
2012/2013 574 151
2011/2012
17
6
O
tom, že člověk, respektive lidstvo, přichází o
svou
pradávnou ochranu v podobě imunitního
systému, to
je zjevný fakt, s nímž nelze polemizovat! To, že
nás na životě ohrožuje už sama příroda, nelze
skutečně
přehlédnout.
Nedivte
se tedy tomu, že jsou pro nás klíšťata,
komáři,
muchničky,
ovádi,
blechy či vši,
nebezpečným hmyzem, neboť jsme tím podrobeni
určitému testu odolnosti
vůči přírodním
podnětům a
nástrahám. Takže
obavy, aby lidstvo nakonec neskončilo v
biosférických
rezervacích, jsou zcela na místě. Již jednou jsem
napsal,
že s přírodou nelze soupeřit, protože naše
přežití
závisí na spolupráci.
Proti přírodě,
přírodně!
A
kupodivu klíšťata se mohou stát
tím
domnělým odrazovým můstkem, který
nám
umožní skok k „partnerství“ s
těmito
obávanými parazity. K tomuto
předchozímu
konstatování se připojili
jihočeští
biologové, neboť
právě oni
zkoumají
účinky slin klíšťat na lidskou nebo
zvířecí imunitu.
V jednom z mnoha experimentů bylo zjištěno, že sliny klíšťat mohou potlačovat záněty. Jakmile klíště zaboří sosák do hostitele, musí za každou cenu potlačit jeho imunitní odpověď, aby parazit nebyl prozrazen nežádoucí alergickou „svědící“ reakcí.
Díky
tomu se hostitel o
přítomnosti
klíštěte nedozví, pokud si ho na sobě
nevšimne. Když sliny klíšťat proniknou
do krve, v
nichž je obsažen specifický protein, potom tyto jejich
látky na sebe vážou histamin.
Není
náhodou, že léky
potlačující alergie se
nazývají antihistaminika. Na základě
tohoto
zjištění můžeme v blízké
budoucnosti, s
úspěchem léčit astma, nebo různé
alergie.
Navíc se prokázalo, že některé
molekuly v
klíštěcích slinách
mají
protinádorové účinky, s nimiž bychom
mohli porazit
rakovinu.
Je zjevné, že přírodou pohrdat nemůžeme, že s ní musíme bezpodmínečně počítat, že s ní musíme sžít, neboť jsme její neoddělitelnou součástí do jejíž sféry bytí patří kupříkladu klíšťata, blechy nebo vši, popřípadě bakterie či viry, atp.
Všechno je tímto univerzálním zdrojem řízeno a ovládáno, což znamená, pokud se přírodním zákonům o rovnováze nepodřídíme, přijdeme o vše, co nás s touto éterickou existencí pojí.
Všechno
lze dělat
jednoduše, tedy přírodě
blízkým způsobem.
Nepopírám, že se lze
vydat i jinou cestou, čili aktem vyhranění, což je
vymezení se od přírody, a to přímo do
náručí digitálního světa, v
němž už člověk
přírodu potřebovat nebude!
„Jakmile nezapomeneme na to, čím jsme, a čím bychom měli zůstat, vymaníme se ze všech negativních tendencí, jež z člověka chtějí stvořit cosi, kým náš živočišný druh nikdy nebyl a nikdy ani nebude.“