Napadlo vás někdy, proč přírodní koncept života na Zemi, není více o spolupráci? Proč pořád musíme mezi sebou bojovat, vést nesmyslné konflikty a války, které nelze vrátit zpátky? Řídí se život ve vesmíru také tímto heslem: „Přežijí jen ti nejsilnější?“ 

Jak je tomu tedy na jiných planetách v kosmu? Ačkoliv tahle otázka zdánlivě nesouvisí s tímto tématem, poskytuje určitou naději. V čem vlastně? Jelikož je život svou složitostí velice vzácný, lze z tohoto důvodu očekávat, že ve vesmíru bude převažovat bytí na parazitické úrovni - strategii. Je známo, že parazitický život je zcela odkázán na spolupráci, nikoliv na souboji, v němž přežijí pouze nejsilnější.


Parazitismus

Vzhledem k tomu, že je inteligentního života v kosmu asi jako šafránu, v tom případě jsou jeho projevy zcela odkázány na kooperaci, jinak by tento záblesk v čase (život) vyhasl jako plamen na svíčce. Co bylo tímto vším řečeno? Jasně myslící forma života, čili vyspělé kosmické civilizace, nemohou fungovat na militaristických myšlenkách a sklonech, jinak by v tomto nekonečném prostoru zavládl chaos a destrukce.

A proto předpokládám, že vyvinutější vesmířané parazitují na nižší a méně rozvinuté existenci, což je jistý druh spolupráce, z níž profituje život jako takový. Jak tohle vše může souviset s klíšťaty? To se vám pokusím objasnit právě v tomto zamyšlení.


Odcizování od zdroje života

Jde o to, že klíšťata jsou parazité, kteří těží ze způsobu soužití dvou organismů,  z nichž jeden organismus (parazit čili cizopasník) využívá druhý organismus (hostitel). Jenomže, když vás klíště začne nevědomě „vysávat“, v tom případě se nabízí otázka, zdali se vůbec jedná o nějakou spolupráci (?), pokud nebudete dobrovolně klíšťata v trávě vyhledávat, aby se na vás přisála, díky čemuž můžete nakonec vážně onemocnět!

Nesčetněkrát jsem se zamýšlel nad tím, jestli mohou být i klíšťata v něčem užitečná? Nepochybila s jejich existencí příroda? Jistěže ne, příroda nedělá chyby, protože je na rozdíl od člověka dokonalá!  Spíš jde o to, abychom si z této dokonalosti vzali ponaučení, naslouchali jejímu vnitřnímu hlasu, z něhož k nám promlouvá síla a moudrost vesmíru.

V dnešním hektickém světě se neustále snažíme s něčím bojovat, proto vedeme předem prohranou válku na nejrůznějších bojištích. Prohráváme například s kůrovcem, komáry a klíšťaty, a v neposlední řadě s grandiózním protivníkem, čímž je koronavirus - COVID 19. Tento nastíněný souboj ale vyhrát nelze, pakliže je život fixován na  bezpodmínečné spolupráci. Není divu, že se mnozí parazitologové domnívají, že cizopasníci do jisté míry s lidským organismem spolupracují, proto kdyby došlo k jejich vymýcení,  mělo by to zásadně negativní vliv na imunitu člověka.

Z nárůstu lymské boreliózy proto neobviňujme klíšťata, dokonce ani globální oteplování, jemuž lze na vrub přičíst i jiné neblahé následky, ale nefunkční imunitu (!), která je zrcadlem našeho zdraví. Poněvadž se od přírody vzdalujeme, nesžíváme se s její rovnováhou, což je obrazně řečeno - vyživování. Tudíž neustále hladovíme! 

Následkem toho jsme pak energeticky podvyživení a zranitelní, což zapříčiňuje, že  různí přenašeči nemocí jako jsou např.  štěnice, mravenci, blechy či klíšťata aj., lidem způsobují závažnější choroby, víc než v minulosti. To samé lze říci o bakteriích a virech.

Pokud netušíte, konkrétně v čem se od přírody oddalujeme, pak  se  zamyslete nad tím, co jíte, nebo co dýcháte, eventuálně jaká léčiva  užíváte? Současné potraviny jsou přehlceny všemi možnými chemickými konzervanty, stabilizátory a barvivy. Žijeme v době PANDEMICKÉ, tudíž svůj volný čas trávíme stále častěji v uzavřených prostorách vlastního domova. 

Povinné nošení roušek sice zabraňuje šíření různých epidemií,  ovšem takováto opatření, ještě více prohlubují stávající problém s oslabenou imunitou, která „mele z posledního“.

Všechny tyto okolnosti nás odlučují od napojení na přírodní zdroj života, jehož jsme příjemci. V několika svých článcích jsem napsal: „Pakliže umírají včely, za jak dlouho budou vymírat lidé?“ Víte, včely jsou indikátorem čistého životního prostředí a života vůbec, takže pokud tohle „zařízení“ není v pořádku, může to v samotném důsledku postihnout celé naše lidské společenství.

Obávám se toho, jestli odlučování od přírody bude i nadále tímto tempem pokračovat, že nás ani roušky nebudou moct už ochránit, protože obyčejná moucha domácí kam dosedne, ihned s sebou přináší spoustu bakterií,  z nichž velké množství je spojeno s nebezpečnými infekcemi, které mohou vyvolat zápal plic, střevní chřipku, otravu krve, zánět močového měchýře apod.

Jakmile naše imunita nepokoří ani tyto zmiňované muší bakterie, nejspíš nám hlavní hygienik nařídí nosit ochranné obleky a celoobličejové štíty s náhlavním držákem, abychom se vyhnuli kontaktu s nebezpečným hmyzem, respektive světem, v němž nebude za chvíli pro nikoho bezpečno. 

A to je cesta do pekel, která je vydlážděna do izolovaných prostor, kde budeme od Matky přírody a jejího působení naprosto segregováni. Těmto nastíněným představám o ochranných oblecích a uvězněného lidstva ve sklenících, se nyní můžeme vysmát, nicméně první kroky k takovému scénáři již nastaly, dokonce se úspěšně uvádějí do praxe. Když se pozorně zamyslíte nad tím, co se ve světě kvůli novému koronaviru odehrává, můžete lehce nabýt dojmu, že jsme denaturováni (DENATURACE - ZBAVENÍ PŮVODNÍ HODNOTY). Jak vidno, tyto obavy nelze zcela ignorovat! Že netušíte, o čem je řeč? Dočtěte článek až do konce a pochopíte...


Přehnaná hygiena škodí!

Jednak nám může poškodit kůži rozleptáním nebo způsobit nepříjemné svědění a zarudnutí, ale také je už dokázané, že časem způsobuje nepříjemné alergie, a také astma. 

Tím, čím teď procházíme, to jsou hygienická opatření související s nošením roušek, neustálou dezinfekcí rukou atd., tohle všechno člověku odebírá odolnost vůči všem venkovním vlivům, což znamená, že bez ochranných obleků a masek, se za chvíli už ani do volné přírody  nepodíváme, neboť i obyčejná rýma může být za nedlouho příčinou úmrtí!   

Nemůžeme bojovat s přírodou, to vskutku nelze, protože náš život je o spolupráci, nikoliv o boji, a pokud tohle nepochopíme, budeme pouze soupeřit s větrnými mlýny. Nezapomeňme na to: „Jedině příroda ví, co chce.“

Návrat ke kolébce života

Co s tím můžeme udělat, abychom nakonec neskončili ve sférických sklenících, jimž budeme říkat domov? Řešení je primitivně jednoduché, navzdory tomu, že každý nemusí s tímto názorem souhlasit. Odpověď poskytuje detoxikace! 

Výrazně omezme chemii v našem životě, požadujme od výrobců potravin, aby nám do stravy nepřidávali všelijaké  „šmakulády“, abychom mohli znovu jíst výživu (jídlo), nikoliv pouhou směsici různorodých chemických činidel.

Pijte čistou vodu bez chloru, třeba i s mírným baktericidním znečištěním, neboť to v kontrastu s přehnanou čistotou, posiluje u kohokoliv imunitu.    Nezapomeňte na dostatečný spánek bez rušivých vlivů. 

Pokud to jde, tak si jednou týdně dopřejte absolutní ticho, protože ticho léčí! Otužujte se, poněvadž otužování snižuje nemocnost, podporuje metabolismus, aktivuje ospalou imunitu, která vás pak ochrání před útočícími viry.  Doopravdy, všechna tato doporučení jsou jednoduchým návodem, jak si zajistit nezlomné zdraví.

POKRAČOVÁNÍ