Ještě dnes, když si vzpomenu na výuku historie, respektive na výklad školního dějepisu, který se týkal středověku, pak nemám na vybranou,  abych se nepozastavil nad tím, jak jednostranně se o této epoše učilo, že až s hrůzou každému naběhla husí kůže!  Ano, doposud je středověk nemilosrdně očerňován! Tahle éra byla líčena jako něco ponurého, protože to údajně mělo být období v němž převažovalo tmářství, náboženský fundamentalismus, rovněž nevolnictví a zločiny proti lidskosti. Jenže bylo tomu tak doopravdy?

Středověk neskončil

Středověk se nenesl jen ve znamení krutých poprav a čarodějnických procesů, neboť to byla časová perioda zkoušená epidemií moru a lepry, věk absolutního zmaru a beznaděje, v němž byly na astronomických znalostech vybudovány dech beroucí monumentální chrámy,  jaké bychom dnes jen stěží dokázali postavit, což je očividný důkaz o zamlčované vyspělosti, z níž povstala tahle novodobá civilizace, která  vzlétla ke hvězdám!

Jinak řečeno, středověk vzešel z opracovaného kamene věčnosti a neochvějné víry v Boha, zejména pak z konceptu o němž psal - Johann Wolfgang Goethe. Ten uvedl, cituji: „Jedině příroda ví, co chce… nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby, ty dělá jen člověk.“ Výhradně s nezaujatým  pohledem zvenčí do oněch časů  pochopíme, že středověk nebyl temnou stránkou lidské podstaty, ale rozkvétajícím mezníkem dospívající civilizace.

A proto bychom neměli časy templářských rytířů z důvodu neznalosti zatracovat, ale vzít si z nich ponaučení, moudrost a těžce nabyté zkušenosti, které nám nečekaně mohou v nejrůznějších situacích současného dění pomoci, obzvlášť pak v léčitelských postupech, které jsou soudobou vědou považované za jakési prapodivné čáry máry. Jenže, když vám tento způsob léčby zachrání život, budete jej pořád pokládat za šarlatánství?

Trochu pravdy neuškodí

V této souvislosti, co v tomto příspěvku o středověku již zaznělo, musím upozornit na jednu publikovanou studii, z níž jsem se dozvěděl, že kvůli změnám klimatu zemře za rok 4,5 milionu lidí! Ačkoliv středověké inkviziční procesy s čarodějnicemi, nebyly procházkou růžovým sadem, protože během těchto beznadějných excesů zemřelo spoustu nevinných lidí, a to strašlivou smrtí upálením (cca 100 000), tak je to v porovnání se současnou situací pořád jen kapka v moři.

Jak se neustále zhoršuje celkový stav životního prostředí, tak ruku v ruce s tím většinová populace přichází o imunitní ochranu organismu, což se projevuje nárůstem chronických nemocí, jichž v poslední době přibývá jako hub po dešti.

Pozn. Chronické onemocnění (chronický stav, chronicita, vleklé onemocnění) je označení takového onemocnění, které probíhá poměrně dlouhou dobu. 

V jednom výzkumu bylo zjištěno, že nějakou chronickou nemocí trpí více než polovina obyvatel. Nejčastější chronickou nemocí u mužů je  hypertenze (15 %), chronické onemocnění páteře (10 %) a artróza či artritida (8,5 %).  Nejčastější onemocnění u žen je hypertenze (21 %), artróza či artritida (18 %) a chronické onemocnění páteře (15 %). Poměrně častá je také u žen migréna (14 %).

Jak vidno, nemocnost u obou pohlaví strmě stoupá, proto se nelze divit, že se světové zdravotnictví začíná postupně „hroutit“, a to nejen po finanční stránce! Je tudíž nezbytné, abychom se porozhlédli po jednodušších a hlavně úspornějších konceptech, které mohou efektivněji pomoci tam, kde současná medicína selhává.

A kupodivu opovrhovaný středověk nás může v tomto ohledu ledasčemu naučit,  dokonce vyvést z onoho bludného kruhu nynější „chronicity“, jež nám pomalu, ale jistě přerůstá přes hlavu. Být zdráv je normální, jenže, kdo je dnes zcela zdráv, aniž by neměl potíže s alergií nebo vysokým krevním tlakem?

Pokud v jednoduchosti převládá síla, jak nám napovídá lidová moudrost, pak nemusí být náprava nijak složitá, natož nákladná! Proto se v tomto článku budete moct seznámit s léčebnou technikou, která je věkem vylepšována samotnou přírodou, a o níž věděli již starověcí léčitelé.

Jelikož se tento neortodoxní způsob léčby znovu probouzí k životu, tak není divu, že se stává opět součástí naší reality, a to především kvůli své jednoduchosti, jež dokáže „zázračně“ uzdravovat. Jestliže se chcete na toto téma dozvědět více, pak vám doporučuji podrobně si přečíst článek až do konce!

Moudrost nebo šarlatánství?

Zkreslené představy o středověku v mnohých z nás vyvolávají zbytečný odpor vůči všemu, co nás nějak s touto epochou pojí, a proto bázlivě odmítáme vše, o co nás mohou předci ze středověku prostřednictvím času obohatit.

Věřte, že toho není málo! Středověká éra nás může v mnohém inspirovat,  pakliže nezabředneme v povýšenosti těchto moderních časů, v nichž jsme přišli o pokoru a respekt, ale také o soudnost, která nám znemožňuje se ohlédnout za minulostí, v níž je stále co objevovat.

Kupříkladu středověká medicína, jenž byla založena na čistě přírodních zdrojích, jiné v té době ani nebyly (!), maximálně využívala fytoterapeutických prostředků k dosažení přirozené rovnováhy,  na rozdíl od alopatického přístupu, co působí proti symptomům nemocí podle principu „contraria contrariis curentur“, který  organismus může poškozovat.

Ovšem, z našeho pohledu tohle (středověké) primitivní lékařství se nemuselo potýkat s tím, s čím musí stávající medicína a farmakologie vehementně bojovat, což  jsou vedlejší účinky syntetických léčiv, na něž konkrétně v Americe ročně umírá přes 40 tisíc lidí!

Můžeme tedy opovrhovat středověkou medicínou (?), respektive zesměšňovat léčitelské principy a techniky  starověkých ranhojičů, jimž se bez diagnostických zařízení (RTG a CT) dařilo léčit závažné choroby a zdravotní potíže!

Domnívám se, že tento citát vše výše uvedené podtrhuje: „Žij přítomností, sni o budoucnosti, uč se minulostí." V polovině minulého století byly hlavním problémem infekční choroby v čele s tuberkulózou, kdežto nyní jde o civilizační nemoci, jež jsou spjaté se špatnou kvalitou potravin, zhoršeného ovzduší, pitné vody s obsahem pesticidů a insekticidů, atd.

Nebuďme proto překvapeni, když máme chemizované zemědělství a potraviny, že nárůst onkologických, kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, s nadsázkou začíná převyšovat virové nákazy, čímž je např. běžná sezónní chřipka. 

Pokud jde o samotnou léčbu a léky, tak i na tomto poli začínáme svou bitvu pozvolna prohrávat, protože antibiotika jsou například vůči bakteriím rezistentní! Navíc, nejmodernější farmaka neřeší příčinu nemocí, ale nemocného člověka udržují při životě a potlačují jen příznaky různých onemocnění,  což je absolutně stejné, jako bychom vytloukali klín klínem!

A tak se celoživotní užívání pilulek stalo velkým fenoménem dneška. Samozřejmě, že můžeme spotřebu léčiv do značné míry omezit, pakliže se nebudeme bránit středověkému odkazu vyhlášených léčitelů!

Jde o to, že vše ze středověké „apatyky“ nelze v moderní medicíně stoprocentně  využít, protože mnohá dávná onemocnění dnes už neexistují, jindy je tomu naopak. Kupříkladu alergií ve středověku nikdo nebyl postižen!

Každopádně některé léčebné procedury z těchto časů, mohou být současnému zdravotnictví velice prospěšné,  ať už jde o efektivitu léčby, anebo finanční úspory, neboť medicína bez vedlejších - nežádoucích účinků je prokazatelně levnější!

Když najdeme v sobě tu odvahu snoubit staré věci s novými, a to tak, že pradávným medicínským uměním obohatíme stávající lékařství, pak bychom mohli zabít dvě mouchy jednou ranou.

Otázkou tudíž zůstává, jaké praktiky z oněch dob, lze v dnešním lékařství využít, abychom dnešním léčivům odebrali ony neblahé (vedlejší) účinky a dostali se k přírodní moci středověkého ducha medicíny?

Takže už nastal nejvyšší čas, abyste se konečně dozvěděli o pradávné léčitelské metodě (moudrosti), která může dnes překvapit, dokonce i nejmodernější medicínu, respektive její drahé a mnohdy až nedostupné léky, čímž jsou syntetická farmaka!